168 hodin: Dezinformační vlna v Česku. Rusko chce zvrátit obrannou smlouvu s USA

Nahrávám video
168 hodin: „Americká okupace“
Zdroj: ČT24

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Česko-americká smlouva o obranné spolupráci se netýká žádné konkrétní americké vojenské přítomnosti v Česku, jak upozorňuje vrchní ředitel obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

„Pouze upravuje, nastavuje podmínky pro to, aby v případě, kdy se Česká republika a Spojené státy v budoucnosti na takové spolupráci nebo na takové americké vojenské přítomnosti dohodnou, tak abychom to už předem, v podobě té smlouvy měli nastavené a připravené,“ ujasnil.

„Smlouva v žádném případě není pozvánka pro jakýkoliv dočasný, trvalý nebo krátkodobý pobyt amerických vojáků. Každý takový pobyt musí standardně projít schvalováním podle článku 43 Ústavy. Jinými slovy, z hlediska pobytu a právního titulu pro pobyt na území se vůbec nic nemění,“ podotkl vojenský analytik Kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.

Podpis obranné smlouvy mezi Spojenými státy a Českem je v tuto chvíli dle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky jedním z hlavních témat dezinformační kampaně.

„Jedním z cílů ruských zpravodajských služeb je rozbít jednotu demokratických zemí, destabilizovat situaci v jednotlivých zemích a narušit obranyschopnost demokratického společenství. K tomu ruské služby používají různých cest. Jedním z takových způsobů, který vidíme, jsou masivní dezinformační kampaně, kterým čelí celý demokratický svět a samozřejmě ve velké míře Česká republika,“ vysvětlil Koudelka.

Přirovnávání k srpnu 1968

O dohodě se skutečně mnohé dezinformace šíří. Například to, že Česko čeká nový srpen 1968 a okupace, tentokrát ale americkou armádou. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je pak prý jako „komunistický ideolog“, a dokonce se vytahuje takzvaný zvací dopis, který se stal pro Sověty záminkou k invazi v srpnu 1968.

„Velmi brzo tady budete mít americké vojáky, protože vláda zatím podepisuje dohodu s Američany o tom, aby Česká republika byla znovu okupovaná vojáky. A vy to trpělivě snášíte,“ tvrdí ve svém videopříspěvku na Facebooku aktivista Ladislav Vrabel.

„Já osobně skutečně tento dokument vnímám jako vázací akt, osobně tvrdím, že paní Černochová se postavila bok po boku Vasilu Biľakovi,“ prohlásil předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

„Je to vytahování naprosto absurdních argumentů. Hraje se na tu strunu minulého režimu, že nechceme být opět pod nějakou knutou a pod někým, a my tady budeme sami o sobě nejlépe zase neutrální, nevtahujme se do války… Jde o nesmyslné příklady,“ soudí historik a náměstek generálního ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

Scénář jako s radarem

„Proti té smlouvě samozřejmě vystupují naši různí proruští politici, různí aktivisté, pořadatelé demonstrací z Václaváku – ať už Jindřich Rajchl, nebo Ladislav Vrabel. Různí dezinformátoři. Ale objevili se i staří známí, třeba ti, kteří se angažovali ohledně radaru v Brdech před lety,“ okomentoval analytik dezinformací Roman Máca.

Odpor proti americkému radaru v Brdech byl dle výroční zprávy BIS za rok 2007 první Ruskem řízenou dezinformační kampaní v Česku. „V tu chvíli jsme poprvé vlastně viděli masivní dezinformační kampaň a snahy za pomocí páté kolony u nás takovou smlouvu zrušit nebo ohrozit,“ připomněl Koudelka.

Demonstrace proti radaru tehdy pořádala iniciativa s názvem „Ne základnám“. V parlamentu zase vedl odpor proti radaru tehdejší lídr opozice Jiří Paroubek, který strašil jaderným útokem. „Tento systém bohužel vyvolává reálné a nebezpečné reakce Ruska, které na nás hodlá zaměřit rakety s jadernými hlavicemi,“ prohlásil tehdy ve sněmovně.

Na demonstraci na Václavském náměstí 6. května 2023 Paroubek proklamoval: „Jakmile budou na česká letiště umístěna nová letadla s možností vyzbrojení útočnými raketami, zaměří Rusové na tato letiště své rakety s jadernými hlavicemi.“

„Ty argumenty se stále opakují. Dokonce i argument toho, že Američané budou souzeni podle amerického práva, a ne podle českého práva, je stejný jako tehdy,“ říká bývalý vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa.

Jireš: Česko má dle smlouvy právo amerického vojáka stíhat

Právě to, že američtí vojáci by v Česku při případném pobytu stáli nad zákonem, tvrdí například šéf SPD Tomio Okamura. „Pokud američtí vojáci spáchají trestný čin na území České republiky, tak nemají spadat – dle vládou schválené smlouvy – pod jurisdikci českých orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl v dolní komoře.

„Po přijetí té smlouvy bude moci ten voják, o kterém vy jste tady hovořil, být souzen v České republice. Takže jste to opět zmatlal,“ reagovala na Okamuru Černochová.

Česko jako hostitelská země má dle smlouvy skutečně právo vyžádat si daného vojáka k vyšetřování a případnému trestnímu stíhání, sdělil České televizi Jireš. „Druhá strana, v tomto případě Spojené státy, takové žádosti České republiky musí vyhovět,“ zdůraznil.

„Tomio Okamura se snaží využít vlnu nevole, strachu, chce se prostě na tom svézt. Bohužel zcela nezodpovědně, protože tím pouze pomáhá radikalizaci podstatné části našeho obyvatelstva,“ soudí analytik dezinformací František Vrabel.

Česko-americká obranná smlouva, stejně jako radar, vadí Rusku. Před lety v Česku svůj vliv prosadilo, dnes vede další informační válku, kterou nechce prohrát. Česko tak stojí na startu nové dezinformační vlny. „Dá se čekat, že dezinformační tlak bude narůstat a že Rusové budou využívat všechno, co mají k dispozici, včetně páté kolony na našem území, k tomu, aby podpis smlouvy zvrátili,“ uzavřel Koudelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...