168 hodin: Dezinformační vlna v Česku. Rusko chce zvrátit obrannou smlouvu s USA

Nahrávám video
168 hodin: „Americká okupace“
Zdroj: ČT24

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Česko-americká smlouva o obranné spolupráci se netýká žádné konkrétní americké vojenské přítomnosti v Česku, jak upozorňuje vrchní ředitel obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

„Pouze upravuje, nastavuje podmínky pro to, aby v případě, kdy se Česká republika a Spojené státy v budoucnosti na takové spolupráci nebo na takové americké vojenské přítomnosti dohodnou, tak abychom to už předem, v podobě té smlouvy měli nastavené a připravené,“ ujasnil.

„Smlouva v žádném případě není pozvánka pro jakýkoliv dočasný, trvalý nebo krátkodobý pobyt amerických vojáků. Každý takový pobyt musí standardně projít schvalováním podle článku 43 Ústavy. Jinými slovy, z hlediska pobytu a právního titulu pro pobyt na území se vůbec nic nemění,“ podotkl vojenský analytik Kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.

Podpis obranné smlouvy mezi Spojenými státy a Českem je v tuto chvíli dle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky jedním z hlavních témat dezinformační kampaně.

„Jedním z cílů ruských zpravodajských služeb je rozbít jednotu demokratických zemí, destabilizovat situaci v jednotlivých zemích a narušit obranyschopnost demokratického společenství. K tomu ruské služby používají různých cest. Jedním z takových způsobů, který vidíme, jsou masivní dezinformační kampaně, kterým čelí celý demokratický svět a samozřejmě ve velké míře Česká republika,“ vysvětlil Koudelka.

Přirovnávání k srpnu 1968

O dohodě se skutečně mnohé dezinformace šíří. Například to, že Česko čeká nový srpen 1968 a okupace, tentokrát ale americkou armádou. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je pak prý jako „komunistický ideolog“, a dokonce se vytahuje takzvaný zvací dopis, který se stal pro Sověty záminkou k invazi v srpnu 1968.

„Velmi brzo tady budete mít americké vojáky, protože vláda zatím podepisuje dohodu s Američany o tom, aby Česká republika byla znovu okupovaná vojáky. A vy to trpělivě snášíte,“ tvrdí ve svém videopříspěvku na Facebooku aktivista Ladislav Vrabel.

„Já osobně skutečně tento dokument vnímám jako vázací akt, osobně tvrdím, že paní Černochová se postavila bok po boku Vasilu Biľakovi,“ prohlásil předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

„Je to vytahování naprosto absurdních argumentů. Hraje se na tu strunu minulého režimu, že nechceme být opět pod nějakou knutou a pod někým, a my tady budeme sami o sobě nejlépe zase neutrální, nevtahujme se do války… Jde o nesmyslné příklady,“ soudí historik a náměstek generálního ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

Scénář jako s radarem

„Proti té smlouvě samozřejmě vystupují naši různí proruští politici, různí aktivisté, pořadatelé demonstrací z Václaváku – ať už Jindřich Rajchl, nebo Ladislav Vrabel. Různí dezinformátoři. Ale objevili se i staří známí, třeba ti, kteří se angažovali ohledně radaru v Brdech před lety,“ okomentoval analytik dezinformací Roman Máca.

Odpor proti americkému radaru v Brdech byl dle výroční zprávy BIS za rok 2007 první Ruskem řízenou dezinformační kampaní v Česku. „V tu chvíli jsme poprvé vlastně viděli masivní dezinformační kampaň a snahy za pomocí páté kolony u nás takovou smlouvu zrušit nebo ohrozit,“ připomněl Koudelka.

Demonstrace proti radaru tehdy pořádala iniciativa s názvem „Ne základnám“. V parlamentu zase vedl odpor proti radaru tehdejší lídr opozice Jiří Paroubek, který strašil jaderným útokem. „Tento systém bohužel vyvolává reálné a nebezpečné reakce Ruska, které na nás hodlá zaměřit rakety s jadernými hlavicemi,“ prohlásil tehdy ve sněmovně.

Na demonstraci na Václavském náměstí 6. května 2023 Paroubek proklamoval: „Jakmile budou na česká letiště umístěna nová letadla s možností vyzbrojení útočnými raketami, zaměří Rusové na tato letiště své rakety s jadernými hlavicemi.“

„Ty argumenty se stále opakují. Dokonce i argument toho, že Američané budou souzeni podle amerického práva, a ne podle českého práva, je stejný jako tehdy,“ říká bývalý vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa.

Jireš: Česko má dle smlouvy právo amerického vojáka stíhat

Právě to, že američtí vojáci by v Česku při případném pobytu stáli nad zákonem, tvrdí například šéf SPD Tomio Okamura. „Pokud američtí vojáci spáchají trestný čin na území České republiky, tak nemají spadat – dle vládou schválené smlouvy – pod jurisdikci českých orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl v dolní komoře.

„Po přijetí té smlouvy bude moci ten voják, o kterém vy jste tady hovořil, být souzen v České republice. Takže jste to opět zmatlal,“ reagovala na Okamuru Černochová.

Česko jako hostitelská země má dle smlouvy skutečně právo vyžádat si daného vojáka k vyšetřování a případnému trestnímu stíhání, sdělil České televizi Jireš. „Druhá strana, v tomto případě Spojené státy, takové žádosti České republiky musí vyhovět,“ zdůraznil.

„Tomio Okamura se snaží využít vlnu nevole, strachu, chce se prostě na tom svézt. Bohužel zcela nezodpovědně, protože tím pouze pomáhá radikalizaci podstatné části našeho obyvatelstva,“ soudí analytik dezinformací František Vrabel.

Česko-americká obranná smlouva, stejně jako radar, vadí Rusku. Před lety v Česku svůj vliv prosadilo, dnes vede další informační válku, kterou nechce prohrát. Česko tak stojí na startu nové dezinformační vlny. „Dá se čekat, že dezinformační tlak bude narůstat a že Rusové budou využívat všechno, co mají k dispozici, včetně páté kolony na našem území, k tomu, aby podpis smlouvy zvrátili,“ uzavřel Koudelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 24 mminutami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 1 hhodinou

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 1 hhodinou

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 2 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 8 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 9 hhodinami

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
11:48Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 10 hhodinami
Načítání...