Praha - Česká Marlene, tak se přezdívalo herečce Jiřině Šejbalové. Patřila mezi stálice činoherní scény Národního divadla, ztvárnila zde plejádu charakterů od žen vamp po morální postavy. Obsazovaná byla i v rozhlase a televizních inscenacích. Od roku 1967 pedagogicky působila na Akademii múzických umění. Zemřela 23. srpna 1981. Psychologicky náročnější postavy, z nichž šel divákům mnohdy mráz po zádech, ztvárňovala Šejbalová od poválečných let. Jednou z nich byla i zlá, ale politováníhodná maloměšťačka Klára z dramatu režiséra Jiřího Weisse Vlčí jáma, za jejíž roli si herečka z benátského festivalu přivezla zvláštní zlatou medaili. Televizním divákům může být pro změnu povědomá jako kverulantská tetička Otýlie z legendárního seriálu Taková normální rodinka.
Jiřina Šejbalová se narodila 17. září 1905. Původně vystudovala operní zpěv, do hereckého světa vstoupila ve 20 letech. Po absolutoriu v roce 1927 hostovala v opeře Státního divadla v Brně a hned týž rok přišla nabídka angažmá do Národního divadla v Praze. Šejbalová ji však kvůli avantgardnímu divadelnictví odmítla. O rok později však změnila názor a nad Vltavou vystupovala dlouhých 43 let.
Ve filmu debutovala v roce 1929, kdy hrála v němém, bohužel nedochovaném snímku Hanka a Jindra. Již druhý snímek Ze soboty na neděli, natočený Gustavem Machatým, jí však přinesl uznání. Z dalších filmových rolí ke známějším patří například záletná paní Žofka v komedii Cech panen kutnohorských nebo hostinská Boženka v komedii Hostinec U kamenného stolu.
Od roku 1967 se Jiřina Šejbalová, jejíž osobitý hlas hojně využíval i rozhlas, dělila o zkušenosti jako profesorka jevištní řeči se studenty HAMU. Literární talent uplatnila ve fejetonech i ve dvou kuchařských knihách, jimiž koncem šedesátých let položila kořeny dnes tolik populárnímu trendu psaní kuchařek herečkami.
Jiřina Šejbalová zemřela 23. srpna 1981.
