Londýn - Velká Británie se 6. února 1952 zahalila do smutku, protože na zámku Sandringham zemřel smrti britský král Jiří VI. V čele Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Britských dominií stál od roku 1936, do roku 1947 byl i císařem Indie. Podle dynastického práva nastoupila na trůn po jeho smrti jeho nejstarší dcera Alžběta, korunována byla 8. února a vládne jako Alžběta II.
Byl druhým synem krále Jiřího V., na trůn usedl po abdikaci svého staršího bratra Eduarda VIII. 10. prosince 1936. Eduard totiž dal přednost své lásce před trůnem, čímž vyvolal nevídaný skandál.
Jiří VI. přes svou vrozenou nesmělost projevil v těžkých dobách Británie statečnost, když společně se všemi Brity sdílel všechny obtíže války včetně bombardování Londýna. Po náletech ho bylo často vídat v ulicích, jak utěšuje a povzbuzuje Londýňany. Angličané mu to nikdy nezapomněli, vedle Winstona Churchilla byl bezesporu nejpopulárnějším mužem země.
Navíc uplatnil v politicky obtížné době mezi vypuknutím 2. světové války a vstupem USA do války váhu své osobnosti i na politickém poli - jeho cesty do Francie v roce 1938 a do Spojených států v roce 1939 významně podpořily pozice britské diplomacie. I po válce pokračoval král Jiří VI. v uvážlivé politice, prospěšné Británii.
Jako první britský panovník navštívil roku 1947 Jihoafrickou unii a o rok později se vzdal titulu indického císaře. Přičinil se tak o to, že loajalita ke královskému dvoru, v Británii tradiční, se za jeho panování stala v podstatě masovou. Projevilo se to i po jeho smrti, kdy zármutek britských občanů byl skutečně spontánní a nepředstíraný.
