Z pobytu vojsk se Česko dosud nevzpamatovalo

Praha – Okupační jednotky sovětské armády odešly z českého území před dvaceti lety, stopy po jejich pobytu jsou však na řadě míst stále dobře patrné. Kontaminovanou půdu i vodní zdroje bude ministerstvo životního prostředí čistit až do roku 2016. Odhadnout celkovou výši škod zatím není možné.

Ačkoli se historici okupací z let 1968 až 1991 dosud příliš nezabývali, jsou lidé, kteří se jí zabývají na vlastní pěst. Aleš Kuneš z Milovic, kde sídlila hlavní správa cizí armády, po odchodu vojsk sbíral pohozené tajné dokumenty. Zaměřil se především na to, jak se sovětská armáda dostala k budovám, které používala. Některé z nich jsou podle Aleše Kuneše postaveny pod cenou, jiné dostali Sověti darem. Škody jen v Milovicích odhaduje na 200 milionů. „Oficiálním číslům příliš nevěřím, jsou přizpůsobena situaci a pojetí, ke kterému sloužily. Bezpochyby jsou mnohem větší,“ podotkl.

Na počátku 90. let, kdy šlo Čechoslovákům především o to, aby okupační vojska odjela, se obě strany dohodly na nulové variantě, Československo navíc dodalo montované domky za 300 milionů korun.

2 minuty
Reportáž Tomáše Vlacha
Zdroj: ČT24

Kasárna, munice, kontaminovaná voda

Kromě známých „vybydlených“ kasáren po sobě ale Sověti zanechali i další problémy, které se dodnes českému státu nepodařilo vyřešit. I přes práci pyrotechniků zůstávají místa s nevybuchlou municí. Čištění kontaminované půdy potom přijde na půldruhé miliardy a bude trvat ještě minimálně pět let. „Jsou kontaminované podzemní vody, dále je kontaminovaná půda a poškozeny jsou i dřeviny, od střeleb a podobně,“ shrnula mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.

Kolik Rusů zběhlo?

Incidenty spojené s pobytem vojsk si oficálně na československé straně vyžádaly 277 obětí, 103 na sovětské. Zcela neprobádanou kapitolou však zůstávají sovětští dezertéři. Do roku 1989 se ví jen o třech zbězích, jejich jména jsou ale spojena s vraždami při útěku. Je známo, že další dva vojáci dezertovali po převratu. Oba požádali prezidenta Havla o azyl, jeden ho získal, druhého úřady vrátily zpátky. „Další jeho osud nebyl znám,“ poukázal historik Prokop Tomek. Vracet dezertéry nařizovala dohoda z října 1968, která také stanovila, že příslušníci sovětských vojsk spadají výhradně pod pravomoc vlastních soudů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...