GPS navigace, videokamery nebo lasery - i tyto věci existují také díky myšlenkám Alberta Einsteina. Mezi jeho nejvýznamnější počiny patří potvrzení existence atomů, změnil tak fyzikální pohled na světlo. Díky myšlence světelných kvant vysvětlil fotoelektrický jev, jenž umožňuje například využití solární energie. I když Einstein patří k nejvýznaměnjším vědcům vůbec, je paradoxem, že většina lidí jeho myšlenkám dodnes nerozumí. „I kdybyste odečetli celou relativitu od Einsteina, která je brána jako nejlepší teorie, tak vysvětlil řadu věcí, podle kterých funguje příroda kolem nás,“ říká profesor Jiří Bičák z Univerzity Karlovy. V sobotu si připomínáme přesně 60 let od jeho smrti.
Americký fyzik je dnes symbolem geniálního člověka. Jeho práce v oboru teoretické fyziky je ale pro většinu lidí, kteří se zrovna nezabývají fungováním vesmíru, těžko pochopitelná. I přesto je zřejmě nejslavnějším vědcem na světě a jeho jméno je dokonce registrovanou obchodní známkou, kterou vlastní Hebrejská univerzita v Jeruzalémě.
KVÍZ: Co si pamatujete z fyziky?
Neslavnější teorie se potvrdila po sto letech
Zřejmě nejznámějším produktem Einsteinova intelektu je teorie relativity, která změnila dosavadní smýšlení o vesmíru. Einstein objevil spojitost mezi časem a prostorem. Teorie předpokládá, že hmotné objekty ovlivňují plynutí času a gravitace je vlastně projevem zakřivení časoprostoru. Důsledkem je například gravitační dilatace času, kdy čas ubíhá v závislosti na síle gravitačního pole. Dokládá ji myšlenkový experiment známý jako paradox dvojčat. Podle něj jeden z bratrů cestuje vesmírem rychlostí světla a druhý zůstane na Zemi. Bratr z vesmíru se vrátí mladší, než je jeho dvojče na Zemi, protože čas mu ubíhá pomaleji a stejně tak i jeho tělo stárne pomaleji.
Teorie relativity je zdánlivě těžko využitelná v každodenním životě lidí, nicméně je zásadní například při fungování GPS navigace. Jelikož satelity na oběžné dráze se nepohybují stejně rychle a ve stejně silném gravitačním poli jako příjemce na povrchu Země, je důležité zohlednit relativitu při výpočtu polohy. Zjednodušeně lze říci, že díky teorii relativity lidé používají navigace nebo jsou schopni poslat do kosmu vesmírné sondy.
Vědec litoval pouze atomové bomby
Proslulá Einsteinova rovnice E = mc2 odhalila existenci takzvané zbytkové energie. Vztah mezi hmotností a energií pomohl objevit jadernou energii. Einstein, mimochodem přesvědčený pacifista, hrál svou roli i v sestrojení atomové bomby. Vědec židovského původu, který musel uprchnout z nacistického Německa do Spojených států, přesvědčil amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta o důležitosti získání takové zbraně dříve, než ji zkonstruují Němci. Na samotném vývoji atomové zbraně se ale nepodílel. „V životě jsem udělal jednu chybu. Podepsal jsem dopis prezidentu Rooseveltovi, v němž jsme se stavěli za sestrojení atomové bomby,“ litoval později Einstein.
Albert Einstein v Praze
Albert Einstein strávil 18 měsíců v letech 1911–1912 v Praze. Tehdy dvaatřicetiletý vědec zde poprvé získal titul řádného profesora teoretické fyziky na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity. V Praze, kde hrával na housle a diskutoval se spisovateli Maxem Brodem či Franzem Kafkou, sepsal na deset odborných článků a některými z nich položil základy k obecné teorii relativity. Už v červenci 1912 ale slavný vědec své působení v Praze ukončil a odjel. „Nespokojena tady byla jeho žena, která bývá označována za jednoho z hlavních iniciátorů jeho přesunutí zpět do Curychu,“ vysvětluje Milada Sekyrová z Ústavu dějin a archivu UK. Československo pak navštívil naposledy v roce 1921. Zájem o něj ale neztratil, v roce 1950 třeba poslal Klementu Gottwaldovi žádost o milost pro Miladu Horákovou. Einsteinův pobyt v Praze připomínají dvě pamětní desky. První je na Staroměstském náměstí na domě U Bílého jednorožce, druhá je v Lesnické ulici na Smíchově, kde Einstein bydlel.
Dodnes má pravdu
Sto let staré teorie Alberta Einsteina se ukazují být pořád platné. Není to tak dávno, co vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) vypustili do světa zprávu, že částice zvané neutrina mohou překonat rychlost světla. Nakonec se ukázalo, že šlo o omyl. Einstein tak má i po 60 letech od své smrti pravdu.
