Lysice - Patnáct soch v nadživotní velikosti zdobí nádvoří a park zámku Lysice. Jejich autorem je jeden z nejvýznamnějších českých sochařů - Olbram Zoubek. Výstavu doplňují i menší plastiky v renesančním salónku. Na zahájení lysické výstavy se přijel podívat i sám autor.
„Jsou to sochy z velké části mého života. Vybral jsem takový průřez,“ nastínil široké téma výstavy Zoubek. Ústředním motivem jeho práce přesto zůstávají ženy. Ať už se jedná o antické mytologické postavy, nebo skutečné historické ženy z českých i světových dějin. Mezi mužské figury na výstavě patří například socha zachycující Pythagora.
Díla vystavená na zámku v Lysicích jsou především z bronzu, kolorovaného betonu, ale objevují se i papírové reliéfy. Výstavu zorganizoval kurátor Ivan Martínek díky svému přátelství s Olbramem Zoubkem. Jeho sochy přitom tamější zámek nezdobí poprvé. Podobná výstava tu byla už před dvěma lety. I ta letošní je prodejní. „Před dvěma lety byly vykoupeny všechny velké sochy v nadživotních velikostech a po výstavě i obrázky,“ popsala enormní zájem o Zoubkova díla kastelánka Martina Medková Rudolfová.
Sochy známého českého sochaře na lysickém zámky k vidění až do konce prázdnin. Závěr výstavy doprovodí představení s ohňostroji.
Olbram Zoubek
Jeden z nejvýznamnějších českých sochařů současnosti se narodil 21. dubna 1926 v Praze. Při výběru jména se jeho rodiče inspirovali šlechtickým rodem Olbramů. Ačkoliv na kurzy modelace chodil již od gymnaziálních let, na AVU se nedostal. Uspěl až na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ještě před koncem studia se oženil se svou spolužačkou - sochařkou Evou Kmentovou. Společeně prožili téměř třicet let. Po její smrti se Olbram Zoubek oženil podruhé.
Zoubek je autorem posmrtných masek Jana Palacha i Jana Zajíce. Navrhl rovněž současnou podobu pomníku obětem komunistického režimu pod Petřínem (ulice Újezd). Je členem Unie výtvarných umělců a Umělecké besedy.
Jeho díla se vyznačují subtilními postavami v náklonu, přičemž některé části soch jsou také dobarvovány, povrch díla je obvykle hrubý. V Zoubkově tvorbě se objevují také odkazy na antickou mytologii.
