Jihu Moravy se povodně letos zatím vyhýbají. Průtoky na Dyji a Jihlavě jsou sice větší, ale jen proto, že do nich vodohospodáři po zimě upouští nasycené přehrady. Eva Soukalová se na vodu nedívá v řádech dní nebo týdnů, v hydrologických výzkumech sleduje řeky nebo zásoby podzemní vody dekády i staletí do minulosti. A podle ní není letošní rok nijak výjimečný.
„Ve srovnání s rokem 2011, s tím předjařím do konce června roku 2012, je tento úplně normální,“ říká Eva Soukalova z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Můžete vyjmenovat místa, kde na jihu Moravy opravdu dochází pravidelně k povodním?
Takovým místem je například Podhradí na řece Dyji, kde se vyskytují častěji stupně povodňové aktivity. Což je dáno tím, že jedna zdrojnice Dyje pramení v Rakousku pod Novohradskými horami, a pokud srážky postupují z jihu na sever přes jižní Čechy, vždycky to chytne i tu německou Dyji a s ní se potom voda dostane na území České republiky až právě do Podhradí.
Kde a jak vlastně všechny informace získáváte?
Údaje o režimu podzemních vod získáváme z pozorovacích vrtů a pramenů, údaje o průtocích z vodoměrných stanic, kde děláme také předpovědi průtoků. Ve stanicích se navíc zjišťuje i jakost povrchové vody a její znečištění. Takzvanný limnigraf slouží k zaznamenávání pohybu hladiny a dataloger zase k přenosu dat a měření hladiny povrchové vody. Všechny informace z těchto přístrojů jdou on-line do hydrometeorologického ústavu.
Jak jsou Vaše informace „staré“?
Máme velké štěstí, že pozorovací řady jsou dostatečně dlouhé. Začaly se shromažďovat na začátku dvacátého století, povrchové vody ke konci 19. století. Z těchto pozorovacích řad můžeme vytipovat určité zákonitosti. Sama jsem se zabývala vyhodnocováním dalších řad a zjistila výskyt statisticky doložitelné desetileté periody v podzemních vodách. Z nich vyplývá, že každých deset let, které končí trojkou a čtverkou, klesají podzemní vody na minimum a začne sucho. Nejsušší byl rok 1983, 1984 a potom roky 1993, 2003 a 1974.
Dalo by se říci, že má příroda ve vztahu ke střídání extrémů počasí nějaké zákonitosti?
V posledních letech hovoří vědci o tom, že extrémy počasí může způsobovat pohyb Slunce. Bylo zjištěno, že jeho pohyb kolem těžiště sluneční soustavy má periodu 179 let. A v této periodě se střídají období klidného pohybu, které trvá 50 let, a potom nastává období neklidu, trvající dalších téměř 130 let. V klidném období nedochází tak často k povodním jako v období neklidu. My se v současné době nacházíme v období neklidu, což může mít za následek kumulování povodní.
Jak dlouho bude toto neklidné období ještě trvat?
Určitě několik let, podle odhadů klimatologů do roku 2040.
Takže lidé, kteří říkají za nás povodně nebyly a proto si postavili domy v blízkosti řek, mají vlastně pravdu…
Ano. Povodňová paměť je totiž velmi krátká. Záplavy se vyskytovaly vždycky a vždycky se vyskytovat budou. Je pravdou, že dvacáté století bylo takovým povodňovým klidem, kdy se záplavy z větších regionálních dešťů prakticky nevyskytovaly. Ale když se podíváme do 19. století, tak jen na Moravě bylo zaznamenáno osm velkých povodní.
Myslíte si, že byli naši předci prozřetelnější?
Jsem o tom přesvědčená. Většina kostelů nebo církevních staveb se dnes nachází v době povodní na suchu, to znamená, že jsou nad úrovní stoleté hladiny vod. Předpokládám, že naši předci měli nějaké informace o tom, že se v těchto místech povodně vyskytovaly a kam až by mohla sahat voda, a proto tyto stavby umísťovali nad možnou povodeň. Věděli totiž, že povodním úplně nezabrání a prostě přírodu respektovali, stejně jako bychom se to měli naučit i my. A pokud chceme mermomocí stavět domy na břehu řek, měli bychom je budovat tak, aby byly průtočné. Aby voda v době povodní napáchala co nejméně škod.
