Praha – Předvolební kampaň je v plném proudu a člověk má občas pocit, že na něj politici koukají doslova na každém rohu, přesto víc než čtvrtinu voličů kampaň žádné strany nezaujala a 14 procent dotázaných dokonce žádnou kampaň ani nezaznamenalo. Z těch, kteří kampaň sledovali, se pak nejvíce lidí nechalo oslovit předvolební kampaní hnutí ANO 2011, která zaujala téměř čtvrtinu voličů.
„Ti lidé, kteří předvolební kampaně zaznamenali, si nejvíce všimli kampaní ANO a ČSSD,“ komentoval pro ČT sociolog Bronislav Kvasnička. Hnutí ANO vsadilo nejen na známé tváře, ale také na kontaktní kampaň, mezi lidi vyrazil i jeho předseda Andrej Babiš, který třeba lidem v pražském metru rozdával koblihy. „Nejsme jako politici, makáme,“ je heslem hnutí, které pro své billboardy zvolilo bílý podklad s fotografií svého předsedy a také neformální styl, což je ostatně podle marketingových expertů specifikum celé letošní kampaně.
Druhý největší počet dotázaných oslovila kampaň ČSSD, která slibuje, že „prosadí dobře fungující stát“. Kampaně ANO 2011 a ČSSD zaujaly více muže. S odstupem pak následuje TOP 09, jejíž kampaň oslovila 11 procent respondentů. Věkovou skupinu 18–29 let častěji zaujaly kampaně právě TOP 09 a také Pirátů a Strany zelených. Pozornost respondentů starších 60 let upoutaly nejčastěji kampaně ČSSD a KSČM.
„Nejnižší hodnocení zaznamenala SPOZ a kampaň ODS,“ dodal Kvasnička. Pouhých osm procent respondentů tak přesvědčila kampaň ODS, která naopak vzbudila ohlas mezi marketéry. ODS pro své billboardy zvolila jednoduchý styl, typickou modrou barvu, heslo „volím pravici“ i odkaz na sociální síť Twitter. „Kampaň ODS mě zaujala na první pohled. Dala na rady expertů. V danou chvíli neměla ani jinou možnost, neměla tváře, jako mají ostatní, nemá jasno o lídrovi,“ uvedl redaktor MarketingSalesMedia Bohuslav Bohuněk.
„Zajímavé je, že necelá 1/3 lidí nehodnotí žádnou kampaň jako dobrou,“ poukázal Kvasnička na to, že 27 procent dotázaných žádná kampaň politických stran nebo hnutí nezaujala, nejvíce z nich bylo ve věkové kategorii mezi 45–59 lety. Celých 14 procent respondentů dokonce žádnou kampaň nezaznamenalo, častěji se tato možnost týkala žen než mužů. „Víra, že billboardová kampaň něco změní, když do ní nasypeme stovky milionů, je opravdu iluze. Daleko větší vliv má to, jak se politici dlouhodobě chovají,“ komentoval účinnost kampaně Bohuněk.
Politolog Tomáš Lebeda postrádá nějaké hlavní téma volební kampaně. „Jsem z toho trochu rozpačitý. Z minulosti jsme byli zvyklí na to, že kampaním dominovalo nějaké silné sociálně ekonomické téma, na kterém se silně polarizovala levice proti pravici,“ připomíná Lebeda.
Nic takového však zatím nepřišlo. Ústředním motivem kampaně tak podle něj bylo hledání alternativ vůči etablovaným politickým stranám: „Z modelu je vidět, že etablované parlamentní strany by získaly něco přes padesát procent. Vše ostatní by získaly nové nebo neparlamentní subjekty. Je vidět, že parlamentní subjekty jsou víceméně v defenzivě namísto toho, aby udávaly hlavní témata kampaně,“ komentuje politolog volební model pro ČT.
Podle Lebedy můžeme jakési hroucení tradičního systému zaběhnutých stran pozorovat již od minulých voleb roku 2010. „Zdá se, že strukturovaný stranický systém se začal drolit a voliči hledají stále nějaké nové alternativy,“ doplňuje Tomáš Lebeda.
Rusnokovu vládu hodnotí lidé spíše pozitivně, ta nová ale podle nich bude ještě lepší
Jako velmi dobrou nebo spíše dobrou hodnotí dosavadní činnost Rusnokovy vlády více než polovina respondentů (53 %). Čtvrtina dotázaných ji považuje za spíše špatnou a velmi negativně ji hodnotí 9 % respondentů. Lépe hodnotí Rusnokovu vládu lidé ve věku 45 a více let. Pokud respondenti označili vládu za špatnou, pak patřili častěji mezi středoškoláky a vysokoškoláky. Polovina respondentů přesto optimisticky deklaruje, že vláda, která vzejde z předčasných voleb, bude lepší než ta dosavadní. V lepší novou vládu věří častěji muži a lidé ve věku 18–29 let. Třetina dotázaných si myslí, že příští vláda nebude lepší, patří mezi ně častěji ženy a lidé ve věku 30–59 let.
Kdo má sestavovat vládu?
Zhruba polovina respondentů (51 %) tvrdí, že prezident Miloš Zeman by měl pověřit prvním pokusem o sestavení vlády předsedu vítězné strany. Častěji jsou o tom přesvědčeni muži a respondenti se středním a vysokoškolským vzděláním. Necelá pětina dotázaných si myslí, že by vládu měl sestavovat ten, kdo je ve sněmovně schopen sestavit většinu, přestože není z vítězné strany.
