Bystřice pod Hostýnem - Matice svatohostýnská je v plném proudu příprav na oslavy jubilejního stého výročí slavné korunovace sochy Panny Marie s blesky v areálu nejnavštěvovanějšího poutního místa na Moravě – Svatého Hostýna. Hlavní připomínka vyvrcholí v den výročí až 15. srpna, už od ledna se však koná řada doprovodných akcí, které si mají významnou událost v historii připomenout.
A slavit se bude ve velkém. Kromě samotné pouti, přednášek a mší připravuje Matice svatohostýnská řadu divadelních představení a koncertů. Příběh samotné sochy Panny Marie s blesky, která byla právě před sto lety korunována, je připomínkou pohnuté historie stále. V ní se Hostýn stal mnohokrát útočištěm potřebných. Proto na něm vzniklo poutní místo, které bylo mnohokrát zničeno a znovu obnoveno. A právě před sto lety byla korunována socha Panny Marie, která dnešnímu chrámu vévodí. „Šlo tehdy o mimořádnou událost. Lidé se nejen složili na krásné korunky pro Pannu Marii i Ježíška. Probošt Antonín Cyril Stojan je v doprovodu poutníků zavezl do Říma, kde je Svatý otec posvětil. Slavné korunovace se pak o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie účastnilo opravdu mimořádné množství poutníků, pro které se událost stala duchovní zkušeností celoživotně přitahující k tomuto poutnímu místu,“ vysvětlil své rozhodnutí z května roku 2010 olomoucký arcibiskup a protektor Matice svatohostýnské Jan Graubner.
Na jedinečnost hostýnského poutního místa, které nelze nalézt nikde v Evropě, poukázal už v roce 1991 tehdejší apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Giovanni Coppa. „Když jsem uviděl obraz Panny, byl jsem nesmírně překvapen. Viděl jsem tuto Madonu již několik let předtím. Ve Střední Americe, na nunciatuře v San Salvadoru. Byl tam velký obraz, který vévodil v nádherném salonu. Nikdo mně však nedovedl říci, co obraz představuje a proč Panna Maria drží ve svém náručí dítě Ježíše, které je znázorněné, jak metá svýma maličkýma rukama ohromné blesky. Myslel jsem, že obraz znamená, že svatá Bohorodička chce zabránit svému malému synáčkovi, aby vrhal svůj hněv na hříšné lidstvo. Až na Hostýně jsem pochopil,“ popsal Coppa své tehdejší překvapení.
Historie vzniku kaple na Hostýně
První kaple na Hostýně byla pravděpodobně postavena někdy koncem 16. století pro místní horníky stříbra. Pro ni kapli dala roku 1620 Polyxena z Lobkovic zhotovit obraz Panny Marie Vítězné Bleskuvládné. Roku 1650 prodali Lobkovicové panství Janu z Rottalu. Janova manželka, Marie ze Šternberka, dala pro kostel na Hostýně zhotovit stříbrný obraz Panny Marie, Matky Boží, vítězné ochrany Moravy, který znázorňuje útěk Tatarů od Hostýna. Velkolepý chrám v dnešní podobě však nechal postavit až hrabě František Antonín v letech 1721 až 1748. Stojí na nižším vrcholku kopce Hostýna, v nadmořské výšce 718 m a je to nejvýše položená stavba tohoto druhu na Moravě. Stavitelem byl Tomáš Šturm z Holešova, nadaný a proslulý stavitel své doby. Chrám byl postaven ve stylu novořímském. Slavnostní mše spojená se svěcením chrámu se však uskutečnila až 28. 7. 1748 za účasti 30.000 poutníků a věřících.
V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně stojí totiž nad hlavním oltářem socha Panny Marie v životní velikosti s Ježíškem, který metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Tito nájezdníci na počátku 13. století ohrožovali Evropu a v roce 1241 vpadli také na Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé hledali pro sebe a svůj nejskromnější majetek útočiště v lesích a na horách. „Podle starobylého podání byli ti, kdo se uchýlili na Hostýn, zachráněni přímluvou Panny Marie, která bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Záchrana byla připisována Matce Boží, jejíž úctu šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj. Podle legendy došli také na Hostýn a zde rozmetali pohanské obětiště a postavili mariánskou kapli,“ dodal Coppa.
Dnes je již známo, že první písemná zmínka o kopci Hostýn, který se tehdy ještě psal Hoštejn, pochází z poloviny 16. století. Hostýn samotný byl ale osídlen mnohem dříve Kelty asi 200 let před naším letopočtem. V prostoru nynějšího parkoviště prozkoumali archeologové mohutnou pravěkou kulturní vrstvu a sídlištní objekty staré zhruba 2.000 let. Keltové zde vybudovali oppidum, střežící takzvanou jantarovou obchodní stezku, která vedla Moravskou bránou. Nalezené předměty jsou dnes uloženy v Muzeu Kroměřížska. Z doby osídlení Hostýna Kelty se také dochovala malá keltská vodní nádrž.
