Oslo - Během druhé světové války spočívala německá námořní síla hlavně v ponorkách. Proslulé „vlčí smečky“ se proháněly Atlantikem a způsobovaly spojeneckému obchodnímu loďstvu vážné ztráty. Stejně nebezpečné ale bylo i německé hladinové loďstvo. Ocelové kolosy jako Admiral Graf Spee, Scharnhorst či Bismarck sice postupně klesly ke dnu, ale Kriegsmarine zbyla ke konci války ještě jedna velká válečná loď - Tirpitz.
Kdysi pyšná loď sice už jen málokdy opouštěla bezpečí norských kotvišť, přesto ale zůstávala hrozbou pro spojenecké konvoje směřující do Sovětského svazu. Po mnoha útocích šel i Tirpitz 12. listopadu 1944 ke dnu, když na něj ve fjordu Tromsö zaútočilo 30 bombardérů Royal Air Force. V letech 1948-1957 byl vrak lodi částečně sešrotován a znovu použit, část však leží dodnes na norském dně, kde byla loď na sklonku války potopena.
