Obec Jívová jedná o stavbě větrných elektráren, většina obyvatel je proti

Jívová - V obci Jívová v podhůří Nízkého Jeseníku nedaleko Šternberka graduje dlouhodobý spor o větrné elektrárny. Zastupitelstvo se zavázalo ke spolupráci s firmou, která chce na okraji obce postavit pět větrníků, většina lidí je však proti. Vyjádřili se i protestní peticí, kterou podepsalo tři sta lidí, obec má asi pět set sedmdesát obyvatel. Vadí jim, že elektrárny zkazí výhled na Nízký Jeseník, obávají se, že se znehodnotí jejich majetek. Vadí jim také, že část pozemků, na kterých by měla firma stavět, patří starostce Miladě Malíkové z KSČM.

Obec řeší nabídku firmy, která chce nedaleko obydlí postavit větrné elektrárny, od roku 2006, kdy podepsala první smlouvy. Zastupitelstvo kvůli tomuto změnilo územní plán. Poté, co jej napadli odpůrci větrné energie, však změny zase zrušil krajský úřad. Obec bude usilovat o změnu územního plánu ve prospěch elektráren.

Peníze versus příroda

Starostka Malíková tvrdí, že petici nelze brát jako většinový názor lidí z vesnice, protože ji podepsalo také hodně chatařů. A odmítá, že by chtěla na projektu vydělat. „Patří mi jen osmdesát pět metrů polní příjezdové cesty. Před hlasováním zastupitelstva jsem o tom kolegy informovala,“ uvedla starostka. Je přesvědčena, že pro Jívovou bude větrná energie přínosem. „Obec z toho bude mít příjmy, při stavbě elektrárny sto tisíc korun jednorázově a pak každý rok z každé elektrárny sto tisíc. Firma je ochotna také vyplatit předem až čtyři miliony,“ řekla starostka.

Větrná turbína
Zdroj: Jiří Řezáč/ISIFA

Proti elektrárnám vystupuje zastupitelka Jívové zvolená za politické hnutí Starostové a nezávislí Milena Hesová. „Krásná krajina je jedna z mála věcí, které tady máme. Musíme ji tedy chránit,“ řekla zastupitelka. Ona i další členové sdružení Krásná Jívová také upozorňují, že záměr je v rozporu s regulativy Olomouckého kraje. „Krajský úřad vydal jasné stanovisko, že je stavba větrných elektráren v Jívové nepřípustná,“ zdůraznila Hesová.

Obec je z obliga, říká starostka

Podle starostky je věcí investora, aby si zajistil všechna povolení a plnil platné regulativy. „Pokud je nedodrží, stavět nebude. Obec bude z obliga. Nikdo nás nemůže napadnout, že jsme zmařili investiční záměr, který už byl podepsán,“ řekla České televizi Malíková.

Názory obyvatel vesnice odpovídají tomu, jak se vyjádřili v petici. „Měli bychom mít elektrárnu kousek od baráku, ale nikdo se nás předem na nic neptal. Naše bydlení by se tím samozřejmě znehodnotilo,“ říká Štefania Šlišková. Anna Macurová zdůrazňuje, že se přestěhovala do Jívové proto, aby měla klid a soukromí. „Teď nám ho tady chce někdo narušovat,“ zlobí se. Například Jana Stružková ale souhlasí se starostkou. „Když to přinese obci peníze, tak proč ne,“ míní.

Názory na větrné elektrárny, které patří k obnovitelným zdrojům energie, se liší ve světě i v Česku. Některé obce je odmítají kvůli narušení rázu krajiny, lidé se obávají hlučnosti, kritizují slabý výkon závislý na větru. Mnohé radnice budování elektráren podporují, protože přinášejí peníze do rozpočtu, nezatěžují životní prostředí emisemi, nepotřebují moc velkou plochu. Větrná energetika se začala v Evropě prudce rozvíjet na začátku devadesátých let minulého století, velký podíl na tom mělo Německo.

2 minuty
Reportáž Martiny Tlachové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...