Moskva - Boris Jelcin vládl Kremlu od roku 1991. Jeho nenadálý odchod v prosinci 1999 byl stejně překvapivý jako některé jeho činy. V prezidentském křesle například podepsal smlouvu o rozpadu sovětského impéria, vyslal ruské vojáky poprvé do Čečenska a pětkrát úspěšně odolal pokusu o své sesazení. Byl také terčem mnoha obvinění, a to včetně genocidy vlastního národa. Jelcin zemřel 23. dubna 2007 ve věku 76 let.
Jelcinova kariéra byla plná zvratů. Bývalý komunistický aparátčík se stal prvním ruským prezidentem a svého času byl symbolem opatrné demokratizace Ruska. Tato pověst ale notně utrpěla vpádem ruských jednotek do Čečenska. Jeho jméno je také spojeno s pádem komunismu a zánikem Sovětského svazu, za což dodnes sklízí obdiv i kritiku.
Boris Jelcin pocházel z rolnické rodiny z vesnice Butka u Jekatěrinburgu (dříve Sverdlovsk), kde se 1. února 1931 narodil. Vystudoval uralskou polytechniku a od mistra stavebního závodu se vypracoval až po ředitele. Již za studií se seznámil se svou manželkou Anastasjou. Mají spolu dvě dcery, jedna z nich - Taťjana Ďjačenková - otci dělala poradkyni a svého času byla označována za šedou eminenci Kremlu.
Přelomovým se stal pro Jelcina rok 1985, kdy ho ze sverdlovského oblastního výboru povolal do Moskvy po nástupu k moci Michail Gorbačov. V prosinci nastoupil do čela moskevských komunistů a brzy se stal mezi Moskvany populárním. Po neshodách s Gorbačovem kvůli pomalým reformám se do politiky vrátil jako poslanec a dotáhl to až na předsedu Nejvyššího sovětu (parlamentu) RSFSR. V červenci 1990 vystoupil ze strany a v roce 1991 byl zvolen ruským prezidentem. V prosinci téhož roku se svým podpisem podílel na zániku SSSR.
Svým odchodem nastartoval kariéru Putina
Ve funkci prezidenta na sebe poprvé výrazněji upozornil v srpnu 1991, kdy odmítl pokus konzervativních sil o puč. Auru reformátora a demokrata si pošramotil rozporem s parlamentem v roce 1993, který skončil ozbrojeným konfliktem a 146 mrtvými. Asi nejvíce ale utrpěla jeho popularita po vpádu ruských vojsk do Čečenska v roce 1994. Přesto byl o dva roky později opět zvolen do funkce prezidenta.
Svým odchodem v roce 1999 Jelcin nastartoval kariéru Putina, kterého si vybral za svého nástupce z pozice ne příliš známého premiéra. Putinovi kritici nyní upozorňují například na daleko větší svobodu ruských médií v době Jelcinovy vlády. Jelcinovi je vyčítán ekonomický úpadek země a „divoká privatizace“, kdy se velká aktiva dostala do rukou úzké skupiny oligarchů.
