Česká republika má nového amerického velvyslance. Po necelých dvou letech se jím stal po přímém jmenování prezidentem Barackem Obamou Norman Eisen. Jeho funkční období je ovšem kvůli tomu omezeno pouze na jeden rok. Eisen, bývalý poradce pro etiku a vládní reformu v Bílém domě a dlouholetý Obamův přítel, navíc není kariérní diplomat. I proto se v souvislosti s jeho jmenování mluví o funkci „za zásluhy“ či „ ze známosti“. Co může Česká republika očekávat od muže, který je v diplomacii nováčkem a kterému se ve Washingtonu přezdívalo „Pan NE“ kvůli nekompromisnímu přístupu k lobbistům? V exkluzivním rozhovoru pro Události, komentáře z 30. ledna to zjišťoval redaktor zahraniční redakce Pavel Vondra.
Pane velvyslanče, vítejte v Praze. Nemusím asi zdůrazňovat, jak netrpělivě jste tady byl očekáván. Víme ovšem, že vás prezident Obama jmenoval do funkce i přesto, že vaše nominace v Senátu uvízla na mrtvém bodě. Teoreticky tedy hrozí, že vaše diplomatická kariéra skončí už po roce. Jste na to připraven?
S radostí vám mohu oznámit, že prezident mou nominaci tento týden předložil znovu, takže schvalovací proces v Senátu může začít nanovo a je na něj dost času. A také bych rád řekl následující – jsem moc rád, že jsem v této krásné zemi.
Pro vás je to svým způsobem návrat domů. Z matčiny strany máte údajně československé kořeny. Mohl byste o tom říct trochu víc? A také, co to pro vás osobně znamená?
Moje maminka byla občankou bývalého Československa. Narodila se ve slovenských Sobrancích a nějaký čas strávila jak v Čechách, tak na Slovensku. Se svými přáteli i doma mluvila oběma jazyky. Vždycky mi vyprávěla, jak nádherná byla „Zlatá Praha“.
Teď se o tom můžu přesvědčit na vlastní oči. Je krásné se do tohoto regionu vracet. Pro mě to ovšem není jen návrat geografický, ale taky myšlenkový. Prezident Masaryk platil u nás doma za hrdinu demokracie a právě takové hodnoty spojují naše země i dnes. Cítím se doma kdekoli, kde lidé bojují za demokracii nebo už si ji vybojovali.
Na české straně vyvolalo vaše jmenování velké naděje. Jelikož máte velice blízko k prezidentovi Obamovi, mnozí chtějí věřit tomu, že od teď bude mít Česká republika díky vám dveře do Bílého domu otevřené. Jsou taková očekávání odůvodněná?
To, že prezident Obama cítí k českému národu respekt a náklonnost, projevil už tím, že sem od nástupu do funkce sám dvakrát přijel. A to, že si vybral svého blízkého spolupracovníka z Bílého domu a někoho, kdo ho zná velice dlouho, celá dvě desetiletí, aby tady jeho i celé Spojené státy zastupoval, jeho vřelost vůči České republice také odráží. Přátelství mezi našimi národy je už teď silné a mým cílem je ho ještě zlepšit.
Dva roky jste působil jako prezidentův poradce pro etiku a podařilo se vám prosadit reformy, které omezily vliv lobbistů na administrativu a snížily riziko korupce. Byl byste ochoten se o vaše zkušenosti a znalosti podělit i s partnery v České republice, kde je taková expertiza nepochybně zapotřebí?
Jsem moc rád, že přijíždím do České republiky právě v době, kdy tady existuje široká podpora pro reformy, které už vláda začala prosazovat. A kdy se všechny strany přihlásily k platformě zprůhlednění veřejných zakázek, kterou předložila americká obchodní komora. Moc se proto těším z toho, že na tom budeme moci s českými přáteli a kolegy společně pracovat jako partneři. I my se toho od vás můžeme spoustu naučit. V souvislosti s přípravou nového protikorupčního zákona se tu totiž objevily některé opravdu zajímavé inovace. Doufám, že se něco přiučím a že půjdeme společně jako přátelé na cestě k ještě lepší demokracii.
Jistě víte, že česká politická scéna se s korupcí potýká dlouhodobě, několik skandálů dopadlo už i na současnou vládu. Spousta lidí doufá, že byste v této věci mohl být opravdu nápomocen. Byl byste připraven sehrát v tomto ohledu i výrazně aktivnější roli, než je u velvyslanců běžné, a nabídnout své know-how?
Spojené státy a Česká republika mají speciální vztah. Jako přátelé můžeme být občas i neformální. Já budu spolupracovat jako přítel a partner se svými kolegy v české vládě i v občanské společnosti. Nechci ale nikomu kázat. Chci naslouchat, učit se a spolupracovat, abych si i já odnesl nějaké ponaučení z inovativního přístupu k vládní reformě a protikorupčnímu boji.
Nejste kariérní diplomat. Nejste ovšem zdaleka prvním a zřejmě ani posledním politicky jmenovaným velvyslancem Spojených států v Praze. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že se to místo vlastně dá koupit a že ve vašem případě to může být odměna za to, jak moc jste pomohl Baracku Obamovi z fundraisingem pro jeho volební kampaň. Co na takovou kritiku říkáte?
S tím bych nesouhlasil. Jsem přesvědčen, že důvod, proč mě prezident pověřil tímto úkolem (a vzhledem k úzkému přátelství mezi oběma národy je to úkol doslova posvátný), je ten, že mě zná a že mi věří.
Myslím, že jsem za první dva roky fungování jeho administrativy prokázal oddanost prezidentově vizi změny a prosadil jistá zlepšení skrze technickou expertizu. Jsem přesvědčen, že jsem byl jmenován na základě této kvalifikace a hodnot, které společně sdílíme, což je přesně to, co by měl velvyslanec reprezentovat.
Norman Eisen (* 1960, Los Angeles)
Jeho matka pocházela z Československa, otec z Polska. Oba přežili holocaust. V roce 1985 absolvoval Eisen s červeným diplomem Brownovu univerzitu. Následně pracoval jako sociální pracovník. V roce 1991 vystudoval s červeným diplomem práva na Harvardově univerzitě. Tady potkal nynějšího prezidenta Obamu. Po škole se živil jako právník.
Po boku Obamy stál od začátku jeho prezidentské kampaně. V lednu 2009 ho prezident jmenoval zvláštním poradcem pro etiku a vládní reformu.
Kvůli své přísnosti si Eisen v amerických diplomatických kruzích vysloužil přezdívku „Mr. No“ (Pan Ne), je také s nadsázkou považován za člověka, který zkazí všechnu legraci.
Eisen je ženatý a má dceru Tamar. Manželka Lindsay je profesorkou angličtiny na Georgetownské univerzitě.
(redakčně kráceno)
