Mírov - Jiří Kajínek, který byl v roce 1998 odsouzen na doživotí za dvojnásobnou vraždu a svůj trest si odpykával ve věznici Mírov na Šumpersku, dne 29. října 2000 z této nejpřísněji střežené české věznice uprchl. Kajínek tehdy přeřezal mříže své cely a spustil se po svázaných prostěradlech za zdi vězení. Policie jej zadržela až 8. prosince na pražském sídlišti Velká Ohrada v bytě manželky jednoho z jeho spoluvězňů, orlického vraha Ludvíka Černého. Svým útěkem chtěl Kajínek, který vždy tvrdil, že je nevinný, údajně dosáhnout obnovení procesu.
Jiří Kajínek uprchl z Mírova 29. října 2000 po šesté hodině večer. Speciální diamantovou strunou měl přeřezat mříže v okně, vylézt ven, dostat se na druhou stranu hradby a odtud se spustit dolů. „K tomu útěku byl použit spletenec prostěradla, který bylo natrháno na kousky a spleteno do copu,“ popsal tehdy zaměstnanec mírovské věznice Milan Kohoutek.
Kajínkův pobyt na svobodě, který provázel enormní zájem médií, skončil po
40 dnech 8. prosince 2000. Kajínka ve svém bytě ukrývala manželka jednoho z jeho mírovských spoluvězňů, orlického vraha Ludvíka Černého. Příslušníci komanda se spustili na lanech ze střechy domu k oknům bytu v pátém patře, kde se Kajínek schovával. Okna rozbili, vhodili do bytu akustické rozbušky a uprchlíka zneškodnili. Kajínek byl sice ozbrojen, ale zásah se údajně odehrál tak rychle, že zbraně nestihl použít.
Po dopadení vrátil zpět do věznice, jeho kauza ale ožila a těšila se značné publicitě. Vězeň pak opakovaně žádal o nový proces. V roce 2007 však žádost definitivně zamítl Ústavní soud.
Jiří Kajínek byl odsouzen za to, že v roce 1993 v borských serpentinách pod plzeňskou věznicí zastřelil Štefana Jandu a Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Novými důkazy a pochybnostmi kolem vyšetřování si Kajínek získal řadu příznivců, kteří věří ve zmanipulování případu. O rekonstrukci činu vznikla řada dokumentů, Kajínkův příběh se letos dostal i na filmová plátna.
