Nové Heřminovy - Voda sice ještě údolí v Nových Heřminovech nezaplavuje, ale stavba přehrady je po mnoha letech výzkumů a sporů reálnější. Začíná demolice prvního domu, který plánované stavbě za osm miliard korun překáží. Náměstek ředitele Povodí Odry Čestmír Vlček uvedl, že letos půjdou k zemi asi tři objekty.
Jako první se bude bourat rodinný dům, který povodí vykoupilo mezi prvními. Jeho majitel v něm nebydlel a pronajímal ho. Nájemce už nemovitost opustil.
Povodí již vykoupilo většinu nemovitostí, které stojí přehradě v cestě. Původní majitelé je mohou využívat tak dlouho, jak to bude možné. Padnout má dvanáct obytných objektů, asi dvacet rekreačních a další zemědělské. Někteří vlastníci ale stále odmítají majetek prodat. Výkupy mají být uzavřeny v roce 2016.
Vedení obce má k záměru vytrvale odmítavý postoj. Starosta Radek Sijka teď také považuje zahájení bourání domů za předčasné. „Samotná tato demolice nám moc nevadí, protože budova je v havarijním stavu, ale vnímáme to jako nátlak na obyvatele, kteří ještě svůj majetek neprodali,“ uvedl starosta. Zdůraznil, že povodí zatím nemá územní rozhodnutí ani stavební povolení. „Mělo by raději dělat něco pořádného. Třeba na úpravy v korytě čekáme patnáct let,“ řekla Sijka.
Už dříve prohlásil, že obec bude stavbu zdržovat, jak to půjde. Tak jako jeho předchůdce Radovan Jílka si stěžuje, že nikdo nebere v potaz námitky a argumenty vesnice, která věří, že existují mnohem šetrnější řešení ochrany před povodněmi. Proti přehradě jsou například také ekologové z Hnutí Duha. Tvrdí, že hlavní motivací této stavby je zisk pro severomoravské politiky napojené na stavební firmy.
Údolí vyzývající k zatopení
Podle tamních obyvatel se o vodní nádrži v Nových Heřminovech mluvilo už za Rakousko-Uherska. Údolí, ve kterém se vesnice rozkládá, je totiž pro její výstavbu velmi vhodné. Argumenty se v průběhu let měnily. První projekt z roku 1923 chtěl zajistit dostatek vody pro plánovaný dunajskooderský kanál. V době hospodářské krize a za války byly jiné starosti, komunisté se pak k přehradě vrátili. V roce 1960 kvůli tomu vyhlásili v Nových Heřminovech stavební uzávěru. Vláda se pak rozhodla dát přednost Slezské Hartě, Nové Heřminovy se odsouvaly, ale nové domy se tam stavět nesměly. Lidé se začali stěhovat z vesnice pryč, nakonec se stala součástí Bruntálu. V roce 1992 se obec opět osamostatnila a začala se slibně rozvíjet, úřady povolily i novou výstavbu. Pak přišel červenec 1997 a katastrofální povodně. Přehrada v Nových Heřminovech se stala aktuálnější než dříve – jako ochrana Krnova před záplavami.
Ochrana před povodněmi má být také hlavní funkcí schválené menší varianty přehrady, kvůli které se v Nových Heřminovech právě začínají bourat domy.
