Praha – Někdo ho zná jako basketbalového trenéra, jiný jako hokejového rozhodčího. Během sto let svého života stihl Josef Fleischlinger oboje v elitní podobě. Jako trenér vedl vítězné týmy na basketbalovém mistrovství Evropy, jako rozhodčí řídil olympijský hokejový turnaj. Přestože už nemá tak velké ambice, je stále čilý a i po stovce přežitých let pravidelně dochází do kanceláře, kde pracuje.
Josef Fleischlinger se narodil 12. prosince 1911. Zprvu basketbal na vrcholné úrovni hrál, se Sokolem Brno I téměř dosáhl na republikové zlato. Po válce se ale proslavil především jako trenér. Nejprve byl jako asistent trenéra u zisku titulu mistrů Evropy 1946. O rok později se ale stál sám hlavním trenérem a tým dovedl k evropskému stříbru. Totéž zopakovali jeho svěřenci ještě v roce 1955. Současně trénoval svůj někdejší tým Sokol Brno I a dovedl ho k pěti republikovým titulům.
Basketbalovou reprezentaci vedl také na dvou olympiádách – v Londýně v roce 1948, kde Československo skončilo sedmé, a v Helsinkách. Po evropském stříbru v roce 1955 ale od týmu odešel. „Moje trenérská kariéra se prolínala s rolí rozhodčího, proto jsem se rozhodl v roce 1955 trenérství zanechat,“ poznamenal Fleischlinger, který působil i jako mezinárodní basketbalový rozhodčí a později komisař FIBA.
Souběžně se stihl Josef Fleischlinger věnovat také zimnímu sportu – lednímu hokeji. Jako rozhodčí řídil zápasy na olympijských hrách ve Svatém Mořici v roce 1948.
Sté narozeniny oslaví stále čilý Fleischlinger, který chodí o holi, v několika etapách. „Moje zdraví je snad zázrak, za který vděčím svému lékaři. Dbám každé jeho rady, abych byl schopen čelit neduhům. A mojí radou jako se dožít stovky je stále pracovat. Minimálně dva dny v týdnu chodím do kanceláře, což udržuje můj mozek ve stále pohotovosti,“ řekl Fleischinger tento čtvrtek při slavnostním vyhlášení ankety Nejlepších sportovců Brna, kdy byl zařazen do Síně slávy.
