Galerie U Plazíka v Peruci na Lounsku připravuje letošní poslední výstavu fotografií. Slavnostní vernisáž se uskuteční v sobotu 6. září a autorkou snímků je Renáta Hudcová, která výstavu nazvala Štěstí jako skládačka. Výstava bude přístupná o víkendech a svátcích (nebo podle dohody s galeristou) od 6. září až do 2. listopadu 2014 od 9 do 17 hodin.
A co o sobě říká sama autorka: „Celý můj profesní i osobní život je silně barevný, propleten tragédiemi, odjezdy bez příjezdů a šťastných konců. Možná i díky tomu si života nesmírně vážím. Říká se, že Smrt a Bolest patří k životu, ale pokud nejsou vyvážené láskou, zdravím a domovem, dá se jen velmi těžko kráčet, natož běžet a držet krok s ostatními. Štěstí jako skládačka je mým vyznáním se k životu jako smyslu bytí. Mozaika příjemných chvil, které jsem v těchto posledních letech zažila, snažila se je nafotit, a hlavně uložit do sebe, pro případ, že by se Štěstěna stala nezvěstnou. Fotky jsou focené fotoaparátem za 2 tisíce, protože mým rozhodnutím bylo začít od nuly… Jsem velmi vděčná panu Blažkovi, že mi umožnil v jeho galerii vystavovat. Trochu jsem se bála, jestli obstojím, zda moje fotky alespoň trochu zaujmou, ale čím blíže byl termín mé výstavy, tím menší strach jsem měla, jakoby sebevědomí a radost rostly s přibližujícím se datem. Mám za sebou jen pár fotografických soutěží, kterých jsem se zúčastnila jen z důvodu zjištění, jak na tom jsem, co by amatér - fotograf. V rámci nich, občasná publikace. Fotky jsou pro mě hmatatelné emoce a v digitální podobě mě nedokážou ani rozesmát, ani rozplakat. Až jejich uchopitelnost a reálnost mi dá možnost s nimi splynout. Ráda se dívám na fotografie jiných autorů, velmi se mi líbí fotografie Jana Saudka a jeho tvorba pár let dozadu. A co uvidíte v mé skládačce štěstí - život, jeho přirozenost, jednoduchost, lidi, co vědí dávat, zvířata, krajiny, zajímavé stavby, lásku, krásu těla, harmonii, vtip. Přemýšlela jsem, jestli fotky seskupit do tématických celků, nebo je nechat volně. Nakonec jsem se rozhodla pro jejich náhodné rozmístění s názvem ke každé fotografii. Člověk tak není nucen setrvávat v jednom tématu, ale jeho myšlenky se mohou rozjet všemi cestami směrem ke štěstí. A pokud ho alespoň na chvíli ucítíte, měla moje výstava smysl. Příjemný den všem a poděkování těm, kteří dovolili, abych fotoaparátem udělala “cvak„ v jejich soukromí.“
Ladislav Bába, Louny
