Praha - „Měli bychom si sakra dávat pozor, co se s námi děje. Podle teorie přerušovaných rovnováh, která funguje i na finančních trzích, se dá říct, že naše společnost je ve fázi, kdy budeme řešit poměrně zásadní transformaci. Ale to je jen můj názor,“ uvedl v Interview ČT24 egyptolog Miroslav Bárta. „My si samozřejmě myslíme, že jsme to nejlepší, co tato planeta má čest nosit. Ale můžu vás ujistit, že to tak není,“ dodal.
Egyptolog Bárta: Naše civilizace je na pokraji kolapsu
Co přivedlo egyptskou civilizaci ke kolapsu? Můžeme se poučit?
Historie nabízí lidstvu řadu paralel mezi minulostí a dneškem. Je možné se z ní poučit? „Problém je v té mase lidí, která je zřejmě nepoučitelná. Je zahlcená každodenními problémy, které lidem de facto nedovolí, aby se zajímali o problémy ve světě,“ uvedl egyptolog Miroslav Bárta v Interview ČT24. „Většina lidí ty negativní zprávy nebo racionální úvahy o tom, co se děje, ani nechce slyšet. Já osobně jsem totálně zdeptán. Sám, když o tom mluvím, akorát psychicky trpím,“ řekl.
Studium kolapsů ukazuje, že vývojové trajektorie všech společností, jejich vzestupy a pády, mají svou jistou podstatu, která je v zásadě pořád stejná. „Posledních několik tisíc let je člověk víceméně stejný. Teď panuje například velká senzace kolem objevení řeckých papyrů pocházejících z roku 300 před Kristem. Ty dokazují, že autor byl geniální matematik. Lidé ale byli velmi chytří. Byli mnohem rozumnější než my, obávám se. To jakým způsobem zacházeli se svou zemí, prostředím a náboženstvím pro nás může být do jisté míry inspirativní i dnes, ačkoliv my si samozřejmě myslíme, že jsme to nejlepší, co tato planeta má čest nosit. Ale můžu vás ujistit, že to tak není,“ dodal Bárta.
GALERIE
zdroj: ČT24
Kolaps v Egyptě - byrokracie, obrovské mandatorní výdaje a zadluženost
„V Egyptě byl kolaps způsoben vnitřními faktory. Byl to nárůst byrokratické vrstvy, která neúměrně zatížila zemi. Nepotismus, kdy se do vrcholných státních struktur nedostávali lidé na základě schopností, ale na základě dědičnosti, příslušnosti k rodině nebo zájmové skupině. Byla obrovská výše mandatorních výdajů. Ve chvíli, kdy Egypt se otřásal těmito problémy - obrovským vnitřním zadlužením a nesmyslnými výdaji, přišla zásadní klimatická změna na severní polokouli. Většinou je to tak, že je systém nestabilní kvůli vnitřní anatomii a pak přijde z vnějšku nějaký výkyv a systém se začne sypat jak domeček z karet. Jako teď na Předním východě. Teď jsme na začátku tohoto procesu. Další etapy budou následovat v příštích letech - to vás mohu ujistit.“
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Typické je, že když se státy začínají dostávat do krize, klesá úroveň vzdělanosti. Britští vědci nedávno zjistili, že se stále zlepšují naše rétorické schopnosti. Když se podíváte na úpadek Říma, tak přesně rétorika byla oborem, který rozkvetl v třetím až čtvrtém století, tedy v době úpadku tohoto impéria. Lidově řečeno roste naše schopnost všechno okomentovat místo toho, abychom s tím něco udělali.“
I kdyby se blížil kolaps, nemusí to být nic hrozného
„Jak víme ze srovnání desítek civilizací, transformace nebo kolaps je ozdravný proces. Je to stav, kdy se společnost dostane do situace, kdy se podstatně zjednoduší její struktury a úroveň života. Na to se dá připravit, s tím se dá žít. Pokud jde o to, jakým způsobem se tím lidé vyrovnávají - ty trendy jsou tak dlouhé, že si to lidé ani neuvědomují.“
GALERIE
zdroj: ČT24
Když zničíme společenské vědy, těžko pochopíme, co se s námi děje
„Egyptologie může sledovat a analyzovat všechny dlouhodobé trendy, které ke kolapsům vedly. Vždyť stát v Egyptě vznikl a zanikl několikrát. Společenské vědy mohou v poznání problémů tohoto světa hrát důležitou roli, a přitom jsou doslova hubeny. Když se ale podíváte na potíže tohoto světa, zjistíte, že nás netrápí problematika nanovláken nebo to, že nemáme dostatečně rychlá auta, ale že společnostmi otřásají náboženské, sociální a historické problémy, které mají podstatu ve společenských procesech. Když zničíme společenské vědy, těžko pochopíme, co se s námi děje,“ dodal Bárta.