Čmeláci jsou zásadně důležití pro opylování spousty oblíbených potravin, jejich vlastní jídelníček ale dramaticky narušují klimatické změny. To může vést k úbytku opylovačů a problémům pro zemědělství. Upozorňuje na to studie Kalifornské univerzity v Riverside publikovaná v odborném časopise Microbial Ecology.
Čmeláci se, stejně jako včely, živí květinovým nektarem. Tato cukernatá tekutina představuje zdroj živin pro opylovače – ti výměnou za energii z něj poskytnou rostlině možnost rozmnožit se.
Kvalita nektaru je závislá na spoustě faktorů – aby vznikala látka obsahující dostatek živin, musí obsahovat vyváženou rovnováhu mikrobů, jako jsou bakterie a kvasinky. Nový výzkum ale popsal, že teplejší počasí vyvolané klimatickými změnami tuto rovnováhu významně narušuje.
Studie, která vyšla v časopise Microbial Ecology, popsala dopady těchto změn ve složení nektaru na americké čmeláky. Bez čmeláků, kteří opylují jinak než včely medonosné, by v USA bylo obtížné masově pěstovat tak důležité zemědělské plodiny, jako jsou rajčata, borůvky, papriky nebo brambory.
„Malé změny v květinovém nektaru mohou změnit způsob, jakým čmeláci a včely hledají potravu; to negativně ovlivňuje jejich zdraví a v důsledku může mít vliv i na lidské zdraví, protože (nedostatek čmeláků) snižuje dostupnost čerstvých potravin,“ uvedla vedoucí studie, entomoložka Kaleigh Russellová.
Kde je problém
Čmeláci si sice nejraději pochutnávají na nektaru s vyšším množstvím mikrobů, ale „příliš mnoho dobrého je může odradit,“ vysvětluje Russellová.
I při malém zvýšení teploty se totiž metabolismus mikrobů zrychluje, což způsobuje, že se více množí a spotřebovávají větší procento cukrů v nektaru. „A méně cukru znamená, že nektar může opylovačům připadat méně chutný,“ popisuje autorka výzkumu.
Aby vědci otestovali chuťové preference čmeláků, připravili nektar v laboratoři. Část byla sterilní a část obsahovala mikroby, přičemž směs vznikala za různých teplot.
Nižší teplota, tedy asi 27 stupňů Celsia, představovala průměrnou jarní teplotu v Riverside v roce 2017. Vyšší teplota, asi 32 stupňů Celsia, odpovídá tomu, jaká bude podle autorů studie na stejném místě průměrná teplota na konci století v důsledku změny klimatu.
Zvláštní chování
Ukázalo se, že čmeláci preferují nektar obsahující více mikrobů, i když měl méně cukrů. Při chladnější teplotě ale vyhledávali jen méně cukernatý nektar obsahující mírné množství mikrobů. Nektar s příliš velkým množstvím mikrobů nepreferovali, stejně jako nektar bez mikrobů.
Zatím není jasné, proč mají čmeláci tak zvláštní preference – podle Russellové by bakterie a kvasinky mohly včelám pomáhat trávit cukry v nektaru. Další teorií je, že mikrobi produkují látky, které napomáhají zdraví včel.
Není ale pravděpodobné, že by zvýšení průměrných teplot mělo na čmeláky pozitivní vliv. „Mohlo by dojít k posunu v místech výskytu jejich společenstev – ta odcházejí, když nemohou najít potravu, která jim chutná nebo kterou potřebují,“ upozorňuje Russellová, „a je samozřejmě také možné, že dojde k poklesu celkové populace opylovačů.“
Čmeláci mizí
Některá data z poslední doby říkají, že se to už děje. Například analýza, která zkoumala početní stavy tohoto hmyzu od začátku dvacátého století až do současnosti, v roce 2020 zjistila, že v průběhu jediného století čmeláků ubyla asi třetina.
Podle profesora Tima Newbolda z University College v Londýně existuje řada lokálních výzkumů, které ukazují, že se jak v Evropě, tak v Severní Americe čmeláci přesouvají více na sever „přesně, jak byste očekávali od klimatické změny.“
Nejvíce byli čmeláci postiženi v těch nejjižnějších zkoumaných lokalitách, zejména v Mexiku a ve Španělsku. Právě tyto oblasti postihují nejčastěji vlny veder. Populace čmeláků se sice v těchto zemích posunuly více na sever, ale jižní lokality se ocitají úplně bez nich a přírůstek severněji není tak výrazný, aby to kompenzoval.
