Čínské vakcíny CoronaVac a Sinopharm představují skoro polovinu ze 7,3 miliardy celosvětově podaných dávek vakcín proti covidu-19. Mají obrovský význam v boji proti pandemii, zejména v méně bohatých zemích, ovšem nové údaje ukazují, že imunita z nich rychle slábne.
Podle vědeckého žurnálu Nature imunita po dvou dávkách obou čínských vakcín rychle slábne a ochrana, kterou poskytují zejména starším lidem, je tedy značně omezená. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto v polovině října oznámila doporučení své Strategické poradní skupiny odborníků pro očkování (SAGE), že lidé starší 60 let by měli dostat třetí dávku stejné nebo jiné vakcíny - jen tak bude zajištěna dostatečná ochrana očkovaných.
Toto doporučení je „rozumné a nezbytné“, komentoval výsledky imunolog Manoel Barral-Netto z Brazílie, která právě na čínské vakcíny vsadila.
Někteří odborníci ale zpochybňují, zda by se čínské očkování založené na starší technologii inaktivovaného viru mělo vůbec nadále používat, když jsou k dispozici jiné, účinnější možnosti. Skupina SAGE s tím ale nesouhlasí. „Nejsou to špatné vakcíny. Jsou to jen vakcíny, které ještě nebyly optimalizovány,“ namítá indický poradce SAGE Gagandeep Kang.
Jak fungují čínské vakcíny
Vakcína CoronaVac, vyráběná pekingskou společností Sinovac, je celosvětově nejrozšířenější vakcínou proti covidu. O mnoho v počtu očkovaných nezaostává ani vakcína vyvinutá v Pekingu státní společností Sinopharm.
V polovině roku 2021 WHO schválila tato očkování pro nouzové použití - tehdy na základě omezených údajů z klinických studií. Ty naznačují, že CoronaVac má v prevenci onemocnění účinnost 51 procent a Sinopharm 79 procent. To je sice podobné 63procentní účinnosti, která měla tehdy Oxfordská vakcína společnosti AstraZeneca, ale výrazně nižší než 90procentní účinnost mRNA vakcín vyvinutých společnostmi Pfizer/BioNTech a Moderna.
Obě čínské vakcíny jsou inaktivované vakcíny, které používají usmrcený virus SARS-CoV-2. Podle vědců to vypadá, že tento typ vakcíny je proti covidu méně účinný, protože vyvolává imunitní odpověď proti mnoha virovým proteinům. Vakcíny s mRNA a virovými vektory se naopak zaměřují jen proti proteinu spike, který virus využívá k průniku do lidských buněk.
„U inaktivovaných vakcín si nevybíráte cíl, ale prostě tam hodíte všechny ty různé antigeny,“ vysvětluje Jorge Kalil, lékař a imunolog z lékařské fakulty univerzity v Sao Paulu.
Čína poskytla vakcíny celému světu
V samotné Číně už podali asi 2,4 miliardy dávek čínských vakcín, což znamená, že plně naočkováno je asi 80 procent její populace. Navíc ale dodala asi miliardu dávek do 110 zemí celého světa.
V zemích, jako je Brazílie, Chile nebo Thajsko, vznikla řada studií, jejichž cílem bylo pochopit, jak moc imunita po očkování čínskými vakcínami klesá a jak se to liší podle různých věkových skupin.
Některé z těchto studií zjistily, že ve srovnání s vakcínami vyrobenými jinými technologiemi vytvářejí čínské inaktivované vakcíny zpočátku nižší hladiny „neutralizačních“ nebo virus blokujících protilátek. A navíc tyto hladiny v průběhu času rychle klesají.
Například menší výzkum z Thajska ukázal, že vysokou hladinu protilátek mělo měsíc po podání druhé dávky vakcíny CoronaVac jenom šedesát procent očkovaných - u vakcíny AstraZeneca to po stejné době bylo 86 procent očkovaných. Tři měsíce po obdržení vakcíny CoronaVac pak už mělo dostatek protilátek jen dvanáct procent očkovaných.
Vědci ale současně připomínají, že slábnutí protilátek nemusí být nutně totéž jako slábnutí imunitní ochrany. Vakcíny totiž vyvolávají komplexní imunitní reakce, včetně B-lymfocytů a T-lymfocytů. Ty mohou mít v obraně proti covidu mnohem dlouhodobější roli než samotné neutralizační protilátky, jen se jejich množství mnohem hůř zkoumá a studuje.
Výzkum z Hongkongu, který stejně jako předchozí zmíněná práce, zatím neprošel recenzním řízením, ukazuje, že vakcína CoronaVac vyvolává jeden měsíc po dvou dávkách sice výrazně nižší protilátkovou odpověď než mRNA vakcína společností Pfizer/BioNTech, ale že odpověď T-lymfocytů byla v obou případech srovnatelná.
K podobným závěrům došla i jiná nerecenzovaná studie z Číny - podle ní se dají odhalit T a B lymfocyty specifické proti viru SARS-CoV-2 i pět měsíců po očkování Sinopharmem.
Proč je to problém?
To ovšem nestačí, což dokládá předběžná analýza hromadné očkovací kampaně vakcínou CoronaVac v Chile. Zjistila, že existuje malý, ale významný pokles účinnosti proti symptomatickému onemocnění, ochrana proti hospitalizaci zůstává ale stále vysoká.
Čínské vakcíny nejsou v tomto poklesu účinnosti protilátek osamocené, stejný trend se projevuje u všech očkovacích látech. Protilátky a ochrana proti infekci u nich klesají, ale ochrana proti závažným onemocněním a úmrtím zůstává stále silná, byť i ona se pohybuje směrem dolů.
Proč je to tedy takový problém právě u čínských vakcín? Vědci tvrdí, že vzhledem k tomu, že čínské inaktivované vakcíny začínají na nižším základu neutralizačních protilátek, mohla by ochrana, kterou nabízejí, klesat rychleji než u těch, které mají proti nim náskok.
Zdaleka největší problém to představuje pro seniory. Právě u starších lidí má totiž méně silná imunitní odpověď negativní vliv na ochranu, kterou jim poskytují. Imunitní systém s věkem slábne a vakcíny jsou u starších lidí obecně méně účinné, uvádí vědci - ale zdá se, že u inaktivovaných vakcín je tento efekt výraznější.
Co se stalo v Brazílii
Masivní analýza přibližně jednoho milionu lidí, kteří byli hospitalizováni s covidem v Brazílii, zjistila, že CoronaVac poskytuje až 60procentní ochranu proti závažnému onemocnění až do věku 79 let - což není daleko od 76procentní ochrany, kterou poskytuje vakcína společnosti AstraZeneca.
Podle spoluautora studie Daniela Villely, epidemiologa z Nadace Oswalda Cruze v brazilském Rio de Janeiru, se však situace u osob starších 80 let dramaticky mění. V této skupině byla vakcína CoronaVac účinná v prevenci závažných onemocnění pouze z 30 procent a v prevenci úmrtí ze 45 procent, zatímco u vakcíny od AstraZenecy to bylo 67 procent, respektive 85 procent.
Další výzkum popsal, že CoronaVac zabránil pouze 33 procentům úmrtí v důsledku covidu-19 u osob ve věku 90 let a starších. Ani jedna ze studií sice ještě neprošla recenzním řízením, ale podle Villely ovlivnily brazilskou vládu, aby v srpnu začala dávat lidem starším 70 let třetí, posilující, injekci vakcíny s mRNA nebo virovým vektorem - toto rozhodnutí bylo nyní rozšířeno i na osoby starší 60 let.
„Bylo lepší dostat CoronaVac než nic, ale teď, když do Brazílie proudí jiné vakcíny, asi není příliš moudré pokračovat v očkování lidí touto vakcínou“, uvedli vědci oslovení magazínem Nature s tím, že ideální by bylo, aby brazilská vláda přestala CoronaVac nakupovat.
Třetí dávka se už testuje také v Číně, tam první údaje naznačují, že jak u CoronaVacu tak i u Sinopharmu po ní dochází k významnému růstu množství neutralizačních protilátek.
Začátkem tohoto měsíce chilská vláda oznámila předběžné výsledky účinnosti posilovacích očkování na základě údajů od přibližně dvou milionů osob, které dostaly dvě dávky vakcíny CoronaVac a třetí dávku vakcíny CoronaVac, Pfizer-BioNTech nebo AstraZeneca. Ochrana proti covidu-19 stoupla z 56 procent po dvou očkováních na 80 procent nebo více po třetím očkování jakoukoli vakcínou, přičemž ochrana proti hospitalizaci stoupla z 84 procent na 87 procent.
