V České republice je proti koronaviru plně naočkována polovina obyvatel. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že proti variantě delta to nemusí stačit – řada epidemiologů dokonce mluví o tom, že proti covidu v této podobě nejde ani vysněné kolektivní imunity dosáhnout. Očkování to podle nich ale nečiní méně důležitým, naopak.
Když v květnu americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že plně očkovaní lidé mohou odložit roušky a respirátory a nemusí už dál dodržovat pravidla o rozestupu, vypadalo to, že se nejen Spojené státy, ale celý svět blíží k návratu do normálu. Už tehdy ale někteří epidemiologové varovali, že zdaleka ještě není vyhráno – zejména vývoj v Indii, kde se šířila nakažlivější varianta delta, byl znepokojivý.
Další měsíce ukázaly, že tyto obavy byly oprávněné – některé americké státy v těchto týdnech zažívají vůbec nejsilnější vlnu pandemie. Typickým příkladem je Florida, která má podobnou proočkovanost jako Česká republika (kolem 50 procent dospělé populace) a jen o něco málo nižší promořenost, ale přesto se tam v současné době s covidem potýká více lidí, než kdy předtím – a rekordně také stoupá obsazenost nemocnic.
V USA i v Evropě proto přibývá otázek, zda je vůbec ještě očkování k něčemu, když se pandemie tolik zhoršujše. Američané jsou tímto zvratem zaskočení. Před týdnem doporučilo CDC všem, dokonce i těm, kteří už jsou proti covidu očkovaní, aby se vrátili k nošení ochrany dýchacích cest uvnitř budov. Hlavním argumentem byly nové důkazy o tom, že varianta delta se na sliznici některých očkovaných lidí může množit stejně dobře jako u neočkovaných. To znamená, že očkovaní mohou šířit tuto variantu viru podobně snadno jako neočkovaní, ale přitom jsou stále chráněni proti nejhorším projevům nemoci.
Ti, kteří se živí studiem pandemií, vidí v současném rozhořčení další poučení – nebezpečí nerealistických očekávání. „Jednou z velkých chyb americké reakce na covid bylo mimo jiné to, že na začátku nebylo jasné, že půjde o dlouhou válku,“ řekl pro web STAT News historik John Barry, který se proslavil knihou „Velká chřipka“ o pandemii španělské chřipky.
Po většinu prvního roku pandemie se v Evropě i USA řada představitelů veřejného života oháněla myšlenkou, že cestou z pandemie je dosažení kolektivní neboli stádní imunity – jevu, při kterém se patogen přestane šířit, protože je proti němu chráněno mnoho lidí, ať už předchozí expozicí, nebo očkováním. „Pokud se nám podaří získat 60 nebo 70 procent populace s určitou imunitní pamětí vůči SARS-CoV-2, mohli bychom kolem dosud zranitelných osob postavit ochrannou zeď, která by dokázala přenos viru zcela zastavit,“ zněla základní myšlenka.
Už před příchodem varianty delta ale někteří vědci pochybovali, že to bude fungovat. Například německý virolog Christian Drosten upozorňoval, že celý koncept stádní imunity je založený na tom, že stádo dobytka, podle něhož byla tato teorie pojmenována, je v podstatě neměnné, tedy že se do něj zvenku nedostávají neustále nová zvířata, která přinášejí nové várky nemoci.
Jenže moderní lidská společnost tahle k nefunguje, je založená na cestování, výměně informací, zboží i pracovních sil. Stádní imunity tedy nemůže dosáhnout žádná země, jen celé lidstvo.
Pravděpodobnější scénář pro konec pandemické fáze covidu-19, jak řada vědců uvedla na začátku tohoto roku pro STAT, spočíval v tom, že v průběhu času, pravděpodobně po době několika let, se náš imunitní systém naučí dost o viru SARS-CoV-2, aby odvrátil nejsmrtelnější příznaky infekce. Tímto způsobem by se z pandemického patogenu stal endemický, tedy cirkulující mezi námi a způsobující snad jen malé problémy, podobně jako sezonní chřipka nebo rýma.
Britové stádní imunitě nevěří
Také podle vedoucího skupiny Oxford Vaccine Group je dosažení takzvané stádní neboli skupinové imunity u současné varianty delta nemožné. Profesor Andrew Pollard to řekl v úterý před britskými poslanci. Podle něj i mnoha dalších vědců nemohou v současné době vakcíny šíření covidu zastavit a dosažení nějaké stádní imunity je tedy už jen mýtus.
„Problémem tohoto viru je, že to nejsou spalničky. Pokud by bylo 95 procent lidí očkováno proti spalničkám, virus se v populaci nemůže přenášet,“ řekl Pollard poslancům. „Varianta delta bude dále infikovat lidi, kteří už jsou očkováni. A to znamená, že každý, kdo ještě není očkovaný, se v určitém okamžiku s virem setká… a my nemáme nic, co by tento přenos úplně zastavilo.“
Všechny v Evropě schválené vakcíny jsou velmi účinné v prevenci závažného průběhu nemoci i úmrtí, ale nezabrání tomu, aby se plně očkovaná osoba nakazila virem, konkrétně jeho variantou delta, která se objevila poprvé v Indii.
Koncept stádní imunity je založený na tom, že většina populace získá imunitu proti nemoci, buď prostřednictvím očkování, nebo předchozí infekce. Protože se mezi nimi virus nemůže přenášet, poskytují ochranu i těm, kdo před virem takto chránění nejsou – čím více je očkovaných, tím víc stoupá pravděpodobnost, že virus narazí na osobu, která ho nemůže přenášet dál.
Údaje z nedávné studie React, kterou vytvořila Imperial College London, ale ukazují, že plně očkované osoby ve věku 18 až 64 let mají přibližně o 49 procent nižší riziko nákazy ve srovnání s neočkovanými osobami. Z výsledků rovněž vyplynulo, že u plně očkovaných osob je také přibližně o polovinu nižší pravděpodobnost pozitivního testu po kontaktu s osobou, která měla covid (3,84 procenta oproti 7,23 procenta). Je to sice hodně, ale nestačí to na indickou variantu covidu-19.
K čemu je tedy očkování?
Nová fakta o variantě delta a slabé účinnosti stávajících vakcín proti přenosu viru ale podle epidemiologů nejsou argumentem proti očkování. Naopak, vakcinace je ještě důležitější než dříve.
Protože vakcíny nedokáží vytvořit ve společnosti síto, jímž by virus neprošel k těm, kdo se neočkovali, je s vysokou nakažlivostí varianty delta velmi pravděpodobné, že během letošního podzimu a zimy se může s covidem setkat většina těch, kdo ještě očkování nepodstoupili – a nemoc u nich bude mít téměř jistě horší průběh než u těch očkovaných.
Že jsou stávající vakcíny proti covidu velmi účinné, potvrzují všechny stávající studie. Některá data ze začátku července z Izraele sice naznačovala nižší účinnost, ale šlo tehdy pouze o malou skupinu nakažených. Novější údaje z Izraele založené na rozsáhlejším vzorku prokazují vysokou efektivitu i vůči variantě delta. U lidí ve věku 50-79 let snižují úmrtnost na covid o 87,6 procenta, o něco méně účinné jsou u skupiny ve věku nad 80 let. Ve skupině pod padesát let jsou úmrtí očkovaných tak výjimečná, že se nedají statisticky analyzovat.
Podobná čísla hlásí také Spojené státy, kde je nyní přesvědčivě vidět, že covid se stává, slovy prezidenta Bidena, „pandemií neočkovaných“. „Komunity, které jsou plně vakcinovány, si obecně vedou dobře,“ řekla na začátku srpna na tiskovém brífinku Bílého domu šéfka Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Rochelle Walenskyová.
Web Healthdata.org shromáždil aktuální data o účinnosti všech existujících vakcín proti covidu:
Je potřeba třetí dávka?
Některé země se v posledních týdnech začínají zabývat tím, jestli by se neměla podávat některým ohroženějším obyvatelům třetí dávka vakcíny, která by mohla ještě více podpořit správnou imunitní reakci. Výše uvedená data o účinnosti ukazují, že zejména senioři a lidé s narušenou imunitou mohou mít méně protilátek, než je zapotřebí, zejména pokud od podání druhé dávky uplynula delší doba.
Izrael proto začal na přelomu července a sprna s podáváním třetí dávky vakcíny. Od té doby dostalo třetí dávku přes čtvrt milionu obyvatel starších 60 let, což je zhruba pětina lidí v této věkové kategorii. Celkem by se zatím přeočkování mělo týkat asi 600 tisíc lidí.
Od poloviny srpna začalo očkovat třetí dávkou také Chile. Přeočkování se zpočátku dočkají senioři, kteří v březnu dostali dvě dávky vakcíny vyrobené čínskou společností Sinovac.
V pátek 13. srpna schválili američtí regulátoři podání třetí posilující dávky lidem po transplantaci či s vážně oslabenou imunitou. Všichni ostatní, kteří byli plně naočkováni, v tuto chvíli třetí dávku vakcíny potřebovat nebudou, uvedl Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Oznámení FDA zpřístupní třetí dávku vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna milionům Američanů, kteří mají sníženou imunitu, například v důsledku transplantace, určitých druhů rakovin či dalších nemocí.
Naopak to zatím neplánuje Velká Británie. „Čas, kdy bychom potřebovali posílit očkování, by nastal v situaci, kdy by mezi očkovanými došlo k nárůstu hospitalizací nebo úmrtí. A to v tuto chvíli nevidíme,“ řekl Andrew Pollard.
„I kdyby hladina protilátek vyvolaných očkováním klesla, náš imunitní systém by si podle něj očkování pamatoval celá desetiletí a poskytoval by určitou ochranu, pokud by byl vystaven viru. V tuto chvíli tedy není důvod k panice,“ řekl.
Přeočkování, které vedle Izraele plánuje zavést i mnoho evropských zemí, kritizoval šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Podle něj by měly dostat prioritu dodávky vakcíny do chudších zemí, kde je proočkovanost obyvatel stále velmi nízká. Vyspělé země by podle něj měly počkat s plány na přeočkování alespoň do konce září, až bude naočkováno proti covidu-19 nejméně deset procent světové populace.
Je zapotřebí jiná vakcína?
Někteří lidé se také obávají, že se virus v podobě varianty delta už změnil natolik, že by proti němu vakcína nemusela být dostatečně účinná a nemusela by stačit ani třetí dávka. Tento týden se k tomu vyjádřil výkonný ředitel společnosti BioNTechu Ugur Sahin. Vakcína první generace, kterou na covid-19 vyvinula jeho firma ve spolupráci s americkou firmou Pfizer, podle něj funguje i proti mutacím koronaviru, jako je kmen delta, a v tuto chvíli není třeba ji uzpůsobovat.
„Je dost dobře možné, že se v následujících šesti až dvanácti měsících objeví nové varianty, které budou vyžadovat uzpůsobení vakcíny. V tuto chvíli to ale není ten případ,“ uvedl Sahin. Rozhodnutí upravit vakcínu by mělo být přijato, jen pokud bude jasné, že vakcína nefunguje nebo že poskytuje pouze podřadnou ochranu proti viru. Vzhledem k tomu, jak rychle se situace mění, je klíčové také načasování podobné změny, dodal šéf BioNTechu.
