Koronavirová pandemie není zdaleka tou největší zdravotní hrozbou, které lidstvo bude čelit. Hrozí mu i spousta dalších zvířecích koronavirů a stále je nejhorším virem chřipka, říká imunolog Zdeněk Hel, který byl hostem pořadu Země v nouzi.
Jaké nás čekají tři následující měsíce?
Velmi těžké. Bohužel patříme mezi státy s největším podílem infikovaných jedinců nejenom v Evropě, ale i na světě. Velice těžko předvídáme, co se stane, protože předpovědi se mění podle toho, co řekne vláda a jak se zachová společnost. Ale já vám řeknu jedno tajemství: oni nám to tak trošku kazí lékaři a zdravotní sestry, protože jsou tak velmi dobří. Když předpovíme, že bude nějaký kolaps zdravotnictví, tak oni to všichni zvládají. Ale musíme je všichni podporovat – a to tím, že se nenakazíme.
Co jsme měli v říjnu udělat jinak, abychom nebyli v dnešní situaci?
Panuje konsenzus mezinárodní vědecké komunity. Jde o to, snížit podíl aktivně infikovaných jedinců na populaci neboli takzvanou incidenci. My v Evropské Iniciativě vědců navrhujeme číslo 10, to je trošku ambiciózní číslo, já říkám 50. To znamená, kdyby to bylo 50 na milion, dejme tomu, bylo by to skvělé. My pak můžeme testovat podstatně levněji, protože můžeme vzorky dávat dohromady v takzvaném procesu poolování a můžeme lépe trasovat. Bohužel momentálně trasování není v Česku děláno optimálním způsobem.
- Je profesorem na lékařské fakultě University of Alabama v americkém Birminghamu, kde se dlouhodobě zabývá především výzkumem HIV. Podílí se i na intenzivním výzkumu viru SARS-CoV-2 a jeho působení v lidském organismu. Je členem Iniciativy Sníh, která usiluje o vědecky poctivý přístup k řešení pandemie.
Kolik lidí se v Česku reálně s nákazou už setkalo, a může tedy mít aspoň nějaké protilátky?
Nikdo to bohužel neví jistě. My víme podle záchytu, který je mezi 35 a 45 procenty, že nákaz bylo podstatně více, určitě dvakrát až třikrát víc, než udává statistika, která nám dává nějakých 700–800 tisíc lidí. Můj osobní odhad je, že to bude určitě nad 1,4 až 2,1 milionu.
Velmi se obávám, že jsme někde v půli epidemie, a vysvětlím vám, co tím myslím. Obávám se, že infekcí prošlo kolem 3 milionů, možná více, lidí, a víme, že 20 až 30 procent je přirozeně rezistentních k nemoci – to znamená, že mají tak dobrý imunitní systém, že to nikdy nechytí. Proč říkám bohužel? My jsme se těmi třemi miliony promořili úplně špatným způsobem.
Co to znamená v praxi?
V praxi to znamená, že zemřelo zbytečně mnoho lidí, a opět dávám obrovský kredit lékařům a zdravotnímu systému, kteří nás zachránili od katastrofy. Ale znamená to ještě jednu věc. Znovu zdůrazňuji: promořování je zcela špatný přístup k epidemii, jde proti základním vědeckým principům. Je to nejenom neetické, nemorální, ale je to také neekonomické a neefektivní. My totiž také víme, že je velmi těžké izolovat rizikovou skupinu, které je přes dva miliony.
Za druhé – a to je velmi důležité: Lidé, kteří prochází infekcí, především lidé s těžkým průběhem, ale i lidé s lehkým průběhem, mívají poměrně často dlouhodobé následky. Zhoršují se kardiovaskulární a imunitní onemocnění, poruchy ledvin, objevují se neurologické a neurodegenerativní problémy. A my nevíme, kdo je bude mít. To číslo vám neřeknu, záleží na tom, jak se to počítá, sbírá se to po celém světě. V Česku je to určitě nad 100 tisíc občanů, pravděpodobně mnohem víc. Tito lidé budou potřebovat zvýšenou lékařskou péči.
Na jaře se tady provedlo testování kolektivní imunity, kterému někteří říkali plošné. Jak dnes zjistit, kolik lidí už se s nákazou setkalo?
Na slovo „plošné“ jsem trošku citlivý. Plošné testování tady nikdy neprobíhalo. Plošné testování znamená, že se pokusíte otestovat opravdu co největší množství populace. O to se pokusili na Slovensku a je to tedy možné, ale já bych to osobně nedoporučoval, a to čistě z hlediska priorit. Není na něm sice vůbec nic špatného, ale zkusím vám vysvětlit, proč bych to nedoporučoval. Dá se to totiž udělat podstatně levněji, na to máme systémy, programy.
Vybere se takzvaná sentinelová populace, to je populace vybraná v závislosti na věku, onemocnění, regionech a podle souhlasu pak můžeme otestovat přibližně tři až pět procent populace. Výsledek, který získáme, bude, jako bychom otestovali 99 procent – to vám zaručuji. A tohle testování by bylo na základě PCR testu a protilátek; ne všichni si totiž vytvářejí protilátky po překonané infekci, mnoho z nás je přirozeně rezistentních. Ale my známe procento lidí, kolik si je nevytvoří, takže ten odhad by byl velice přesný.
Jak nám může pomoct to, že část lidí už protilátky má? Jak zbrzdí nebo nezbrzdí další šíření této epidemie právě tato skutečnost?
Víme, že u lidí, kteří prošli infekcí covid-19, se vytvoří takzvané neutralizační protilátky a to je naše největší naděje. Velmi pravděpodobně jsou tyto neutralizační protilátky jakýmsi ramenem imunitního systému. A my víme, že se snižují po třech až pěti měsících. U 90 procent jsou k dohledání po dobu minimálně tří měsíců, u deseti procent bohužel ne.
Takže nám to pomůže v tom, že přibližně tři měsíce po nemoci je velmi málo pravděpodobné, že byste byl infikován. Ale to je průměrné číslo, je to velice individuální. Někteří lidé budou mít takzvaně dlouhou infekci a bohužel mohou nakazit druhé.
Vy jste už opakovaně říkal, že koronavirus tady s námi zůstane, že tady bude dál. Jakým způsobem se tedy do budoucna máme k němu chovat?
Ano, bohužel boj jsme ztratili ještě dříve, než jsme se o něm dozvěděli. Ten jsme ztratili už v prosinci 2019. Již tehdy bylo jasné, že tento virus nikdy nevymýtíme z lidské populace. Dokonce mám informace, že už v prosinci se tento virus pravděpodobně rozšiřoval ve Spojených státech, je to těžko dohledatelné, protože je velmi omezený počet vzorků, ale já myslím, že ty informace vyjdou najevo. Už v prosinci jsme tady měli světovou pandemii, akorát jsme o tom nevěděli.
Některé virové infekce můžeme velice snadno zlikvidovat, podařilo se nám to pouze u pravých neštovic. Od roku 1970 nikdo nebyl přirozenou cestou infikován, jeden jediný případ byl v roce 1978. Přitom na tuto nemoc zemřelo jen ve 20. století přes 300 milionů lidí! To je pravděpodobně největší úspěch světové lékařské vědy.
Velice snadno by se nám to mohlo povést v případě dětské obrny a u spalniček, že se nám to nepovedlo, je vlastně ostuda. Máme velice dobré vakcíny, jde jen o to, že se nám nepodařilo proočkovat celou společnost. Jiné viry nebudeme nikdy schopni úplně zničit, a to jednak proto, že jsou velmi rozšířené v populaci, dochází k opakované reinfekci, ale třeba i proto, že máme skupinu přenašečů, kteří ani nevědí, že jsou infikováni. Ono by to možná teoreticky šlo, kdyby všichni lidé souhlasili s jistým testováním imunity.
Velice pravděpodobně přijde SARS-CoV-3. Já tady nechci nikoho strašit, ale to je prostě statistická pravděpodobnost. My víme, že v netopýrech a dalších zvířátkách jsou další desítky koronavirů, které mají schopnost přenést se do lidské populace, když budeme mít teď místo čtyř koronavirů pět koronavirů, bude nám to zlepšovat odpověď proti novým hrozbám. Otázkou ale je, s tím jak jsme přemnožení, jak cestujeme, jak máme kontakty, jak se nám s velkou pravděpodobností bude zvyšovat počet těchto patogenů, co s tím uděláme. Ale to je už otázka pro naše syny a vnučky dejme tomu za sto let.
Jak se přizpůsobit tomu, že jsou tady desítky koronavirů? Jak se zachovat?
Podle WHO je naší největší hrozbou ptačí chřipka. Už se to stalo několikrát, největší hrozbou je chřipka H5N1 – tam je smrtnost v desítkách procent. Koronavirus je relativně lehký virus, vakcína proti němu funguje dobře, ptačí chřipka bude podstatně horší. Ono se to bude zhoršovat s globálním oteplováním, protože se stává, že se změní interakce mezi lidskou populací a zvířecími přenašeči. Dám příklad: když zmizí les, tak zvířátka nemají kam jít, budou žít víc v blízkosti domů, dojde k přenosům. To se dělo po dobu celého lidstva, ale čím je nás víc, tím je to větší nebezpečí.
Zůstaňme ještě u chřipky. Chřipka jako taková je výrazně potlačena, jak nám to pomůže na jaře a jak nám to může ublížit na podzim?
Když se podíváte na současnou incidenci chřipky, tak je velmi nízká. Spousta lidí se diví, kam zmizela. Jenže ona nezmizela, jen dochází k menšímu přenosu, máme totiž roušky a další opatření. To je přitom potenciálně velmi nebezpečné. Ročně se nakazí každým novým kmenem chřipky přibližně jedna miliarda lidí, může to být i víc, relativně malé množství je imunizováno. Co se děje, je vývoj přirozené imunity, lidé projdou chřipkou, někteří bohužel zemřou, ale většina si vytvoří imunitní odpověď. To se letos zatím neděje, čili je to potenciálně obrovský problém.
Protože pokud chřipka přijde později na jaře nebo příští rok, tak přijde taková velká vlna, právě proto, že se nám snížila imunita stáda. Já bych chtěl poprosit všechny, pokud tak neučinili, nechte se očkovat i proti chřipce, protože my v naší nemocnici zkoumáme i případy koinfekce chřipky a covidu – a to je naprosto smrtelná kombinace.
Jedna miliarda lidí se nakazí každý rok chřipkou?
Ano miliarda, myslím, že ta čísla jsou taková. Stovky milionů lidí určitě. Chřipka je nejčastější patogen a právě proto představuje takovou hrozbu.
Chřipka se od koronaviru mimo jiné liší tím, kde je a jaký má rezervoár. Nachází se v řadě zvířat, ve kterých se může kombinovat a až pak se přenést na člověka. O kolik je tedy u ní riziko větší než u koronaviru, že by mohla vyvolat nějakou globální pandemii?
Je to přesně tak. U chřipky existuje mnoho variant, které jsou nejčastěji u ptáků. Z nich se přenáší na další tvory, velmi často to jsou prasata, potom tomu říkáme prasečí chřipka, ale můžou to být i koně a tak dál. Občas se stane, že chřipka se zrekombinuje, to si můžete představit tak, že se zkříží dva kmeny chřipky a předají svou genetickou informaci a vznikne kříženec mezi dvěma, pak dochází k takzvanému antigennímu shiftu (posunu).
Chřipka prochází tak, že světem jdou jeden nebo dva hlavní kmeny a my se chráníme před kmeny, které zde byly minulý rok, ne proti tomu současnému. Když dojde k tomuto antigennímu shiftu, tak je pak průběh mnohem těžší a prochází s jistou předvídatelnou frekvencí lidskou populací.
Letos na podzim navíc bude problémem, že lidé neprojdou letošní chřipkou, to znamená, že nebudou mít vytvořené protilátky. Odhaduje se na podzim 2021 vážnější průběh chřipky?
Já bych to tak řekl, ale ono se to může stát i na jaře. Virus chřipky nezmizí z populace nikdy, on se pouze přesouvá ze severní polokoule na jižní a pak se zase vrací zpátky. Ale protože severní polokoule je víc obydlená, vidíme hlavní vlny v zimním období.
Už máme nové mutace koronaviru, což je přirozené. Ta poslední mutace je z Británie. Jaké to bude mít důsledky?
Mutace, která se objevila v Británii, se přenáší snadněji, to ale neznamená, že bude nebezpečnější. Bohužel vám tady musím říct špatnou zprávu, ale nechci tady nikoho strašit, nechci, aby lidé začali panikařit. Protože my nemáme dostatek informací. V posledních několika dnech diskutujeme o nové mutaci viru 501V2, poprvé byla popsaná na univerzitě v Jižní Africe. Já tuto univerzitu znám, je to opravdu špičkový ústav. Oni popsali, že tahle mutace viru se nejenom rychle rozšiřuje, pravděpodobně už je v Jižní Americe, ale navíc bohužel je rezistentní proti protilátkám, které my používáme na testování, což znamená, že může být více infekční i pro lidi, kteří prodělali covid.
Nevíme, zda vakcíny budou chránit proti této mutaci. Pokud ne, byl by to velký problém, museli bychom rychle doplnit vakcínu, což bude podstatně jednodušší, protože tento postup byl ověřen. Já chci zdůraznit jednu strašně důležitou věc: Teď jsem zrovna řekl, že se možná objeví mutace viru, proti které současná vakcína nebude fungovat, ale to není důvod, proč se neočkovat, naopak je to důvod, proč by se všichni naočkovat měli. Jakmile se omezí počet infikovaných jedinců, tak budeme schopni kontrolovat i jednotlivé mutace.
Jaké vlastnosti chce nový koronavirus mít, jak se chce vyvinout?
Virus nemá antropogenní vlastnosti. My mu je sice přisuzujeme, ale ve skutečnosti je to všechno na bázi selekce v jednotlivém člověku a na bázi selekce v populaci. Řekněme tedy, že v zájmu viru je přenášet se častěji aerosolem, mikrokapénkami. Chce varianty, které způsobují delší asymptomatické období, kdy jedinec virus roznáší do společnosti. A toto všechno pomáhá viru se množit.
Příkladem je ebola, to je hrozné onemocnění. Způsobuje horečku, vnitřní krvácení a smrt člověka během několika dnů. Tato nemoc je velice snadná pro rozpoznání a izolaci, protože je tak patogenní. Pro nás jsou vždycky nejnebezpečnější viry, jako je HIV, částečně i koronavirus, u kterého jsou příznaky velice často nízké – ale u velkého počtu jedinců.
Jestli je tu pravděpodobnost, že tady dostaneme nějakou super zabijáckou variantu viru? Těžko říct, není to tak, že by k tomu byl tlačen. Je to možné, ale velice pravděpodobně tady budou varianty, které se rychle šíří – bohužel ale můžou měnit svoji rezistenci proti protilátkám.
To vám ještě chci říct, aby se na to společnost připravila, a nechci nahrávat dezinformátorům. Podle jiných patogenů víme, že když budeme aplikovat jeden typ vakcíny na populaci, tím tlakem budeme virus selektovat. Takže dejme tomu, že připravíme vakcínu pro současný typ koronaviru, a tím se on může částečně změnit. Ale to můžeme jednoduše změnit tak, že vakcínu zmodifikujeme.
Jak rychle je možné upravit vakcínu v okamžiku, kdy se změní spike protein viru?
To je strašně jednoduché. To jsem dělal už jako student v Montrealu. To je záležitost několika hodin, vždycky nejdelší je testování na zvířatech, které trvá v řádu týdnů, nejhorší je testování na lidech. Ale připravit vakcínu dnes je opravdu záležitost hodin. Konkrétně kdybych to dělal já, tak naťukám tu sekvenci do počítače a oni mi to do několika dnů dodají. To opravdu není problém.
Jak se líčí účinnost a potenciální doba, po kterou je člověk chráněný, tedy pokud srovnáme vektorovou vakcínu a mRNA vakcínu?
Zatím nevíme. Brzo to budeme vědět, protože ta data získáváme. Co nevíme, je, které rameno je nejvíce účinné. Vakcíny jsou kvalitativně jiné a to je strašně dobře, právě protože nevíme, která bude účinná. Všeobecně vzato jsou živé vakcíny velmi účinné, protože když přeneseme takzvaně živý virus, je prezentován přesně tak, že vytvoří přesný typ zánětlivé infekce, která je potřebná.
Jak se díváte na návrhy očkovat jen jednou dávkou vakcíny a pak po dvou třech měsících další?
To je zcela zásadně špatné. Kdokoliv má tyto návrhy, jiný než výrobce, tak by měl okamžitě přestat. Není dobré měnit dávku, pokud jsme to netestovali. Když dostanete první dávku vakcíny, nemyslete si, že máte dostatečnou imunitu. Ty vakcíny jsou nakalibrované tak, abyste dostali další dávku vakcíny, a to přesně v tom období, které doporučuje výrobce. Jinak to nebude fungovat.
