Zájem o očkování proti chřipce letos vzrostl – místy i dvojnásobně. Aktuální poptávku zvyšují obavy ze souběhu nemoci s koronavirem. Česko letos objednalo 870 tisíc vakcín, tedy o pětinu víc než v jiných letech. Ministerstvo zdravotnictví se i tak obává, že to nemusí stačit. Lékaři chtějí upřednostňovat seniory, chronicky nemocné, diabetiky nebo kardiaky, ale i ty, kteří se nechávají proti chřipce očkovat pravidelně.
Daleko více než v posledních letech zní teď ordinacemi otázka, zda mají vakcínu na chřipku. „Nikdy se nestalo to co letos, že už v půlce července lidé volali a projevovali zájem, jak to bude s očkováním,“ konstatuje předseda Sdružení praktických lékařů v Královéhradeckém kraji Petr Šubrt.
Na podzim totiž hrozí, že se ke druhé vlně covidu-19 chřipka přidá, a zabránit tomu má právě očkování. Před koronavirem sice očkování na chřipku neochrání, podle lékařů ale zamezí tomu, aby chřipka organismus člověka oslabila.
Proočkovanost proti chřipce v Česku patří v rámci Evropy k nejnižším (pohybuje se okolo osmi procent), ačkoliv onemocnění každoročně prodělají tisíce lidí. Například během minulé chřipkové sezony, která trvala šest týdnů, vyhledalo praktického lékaře skoro milion lidí. A zhruba patnáct set jich s chřipkou ročně zemře.
Vakcína obsahuje kombinaci určitých virů a je na rok. Některé ordinace ji ještě nemají, ale dorazí jim příští týden. Zájem je ale mnohdy už teď tak velký, že pacienty zapisují do pořadníku. Přednost budou mít staří, ti kteří mají nějaká chronická onemocnění, kardiaci, nebo lidé, kteří se léčí na onkologii, potvrzuje praktický lékař Martin Pehr.
- Vakcína obsahuje usmrcené (inaktivované) formy viru, které nemohou způsobit chřipku, ale aktivují imunitní systém pro boj s živým virem chřipky.
- Po očkování si tělo pacienta vyrobí protilátky proti viru chřipky. Při následném setkání s živým chřipkovým virem spustí imunitní systém rychlou obrannou reakci, která virus zneškodní.
- Pokud člověk trpí závažnou alergií na vejce nebo jiné látky, měl byste předem upozornit svého lékaře. Vakcína proti chřipce obsahuje malé množství vaječné bílkoviny, která by mohla způsobit alergickou reakci.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Sdružení vytvoří informační systém, který upozorní na „volné“ vakcíny
I kvůli očekávanému nedostatku vakcín proti chřipce chce Sdružení praktických lékařů na konci října udělat napříč ordinacemi vlastní šetření, jak na tom se zásobami jsou. Lékařům by pak doporučilo, aby si navzájem vypomohli.
„Vyrobíme informační systém, který umožní tomu doktorovi dát najevo – mám tady volných ještě 53 vakcín a kolegové, kteří nemáte, pošlete mi své pacienty a já je naočkuju,“ vysvětluje záměr předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová uvedla, že v případě nedostatku se budou snažit očkovací látku ještě doobjednávat, „ale protože světový požadavek je mnohem vyšší, tak nepředpokládáme, že Česko na listině těch nejžádanějších bude“.
Očkováním proti chřipce je dobré se chránit co nejdříve, jakmile je v daném roce vakcína k dispozici. Tvorba protilátek v organismu trvá až dva týdny. Vzhledem k tomu, že virus chřipky se může každým rokem měnit, doporučuje se každoroční očkování. Složení vakcíny se každý rok mění v souladu s chřipkovými kmeny, které se pro danou sezonu předpokládají.
Očkování je možné po celou dobu výskytu chřipky. Důležité a doporučované je očkování rodinných příslušníků a všech, kteří se starají o pacienty s onemocněním srdce. Nejlepší doba vakcinace je podle lékařů každopádně v říjnu a listopadu, tedy před chřipkovou sezonou, která trvá v nejchladnějších měsících – od prosince do března.
Vakcínu je možné aplikovat i v době chřipkové sezony, ochranné látky ale začnou působit 14 dní od aplikace.
Zadarmo to zatím není
Očkování proti chřipce se zatím platí. Pojišťovny ho hradí jen chronicky nemocným nebo seniorům. Na otázku, zda vláda uvažovala o tom, jestli by se v nové situaci dalo hradit z pojištění, premiér Andrej Babiš dosud odpovídal neurčitě. „Tu informaci nemám, že je to potřeba platit, ale pokud to tak je, tak o tom budeme diskutovat,“ řekl v polovině srpna ČT.
Například ve Spojeném království premiér Boris Johnson už očkování proti chřipce zdarma slíbil více než polovině obyvatel. Chce tak předejít zahlcení zdravotnictví v kombinaci s možným příchodem druhé vlny epidemie covidu-19 v zimních měsících.
Na vakcínu zdarma budou mít nárok všichni lidé nad padesát let, žáci prvního ročníku středních škol, těhotné ženy a osoby se závažnými zdravotními problémy. Žáci základních škol se mohou nechat zadarmo očkovat už od srpna.
Doba přežití viru záleží i na povrchu
Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí – tedy přes nosohltan anebo skrz oční spojivky. Může se projevit vysokou prudce nastupující horečkou se zimnicí a třesavkou, únavou, suchým kašlem, rýmou, bolestí hlavy, bolestí kloubů a svalů a nechutenstvím. Jde tedy o víc než o těžké nachlazení.
Inkubační doba nemoci je několik hodin až 5 dní, obvykle ale jeden až dva dny. Virus dokáže přežít určitou dobu i mimo hostitele, a je proto možné se nakazit i z předmětů, které byly v kontaktu s nemocným. Nebezpečným se tak stává i běžné podání ruky nebo třeba kelímku kávy od obsluhy v bistru. Je proto důležité dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej.
- Je vysoce nakažlivá
Chřipka je vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které se může projevit vysokou prudce nastupující horečkou se zimnicí a třesavkou, únavou, suchým kašlem, rýmou, bolestí hlavy, bolestí kloubů a svalů a nechutenstvím. Jde tedy o víc než o těžké nachlazení. Mnoho postižených nedokáže během onemocnění pokračovat v běžných aktivitách a únava trvá 2–3 týdny. Chřipka se šíří nejen kýcháním či kašlem, ale také dotykem. Můžete ji dokonce chytit tak, že se dotknete kliky u dveří, které se před vámi dotkl někdo nakažený chřipkou. U některých jedinců vede chřipka k rozvoji vážných komplikací, což se týká i zcela zdravých osob. - Proč je chřipka závažnější u lidí s onemocněním srdce
Při kardiovaskulárních onemocněních neobíhá krev v těle správně. Špatné proudění a městnání krve v cévách může způsobit, že část tekutin je vytlačena mimo cévní řečiště a začne se hromadit v plicích nebo jiných částech těla. Více tekutiny v plicích ztěžuje odstraňování viru chřipky a boj s onemocněním není stejně účinný jako u zdravých lidí. Lidé s onemocněním srdce jsou vystaveni vyššímu riziku závažných infekcí, jako je například zápal plic (pneumonie). Během několika týdnů po chřipce je riziko infarktu dvojnásobné. - Zdroj: Státní zdravotní ústav
Doba přežití viru závisí i na povrchu, na kterém kapénky s ním ulpí. Na hladkém povrchu z plastů nebo kovů vydrží nejdéle – až dva dny – proto je potřeba dávat pozor na různé kliky, madla, desky stolů, telefony, počítače a podobně.
V oblečení a papírových kapesnících se drží až dvanáct hodin, na rukou pět minut.
Důležité je správné větrání, nemocný je nejvíc nakažlivý první dny. Pokud to jde, je nejlepší pro něho vyčlenit alespoň pro první dny samostatný pokoj, použité nádobí zvlášť myjte a dotyčný musí používat svůj ručník. Platí také, že suchý a vydýchaný vzduch dráždí ke kašli a tím se dál šíří infekce. Hygienici doporučují dobře větrat, a to krátce a intenzivně, protože tím se nejlépe vymění vzduch v místnosti.
Je potřeba nezapomínat si důkladně mýt ruce, nejen po příchodu domů a před jídlem, ale při každé manipulaci se špinavým prádlem, kapesníky nemocného nebo třeba použitým nádobím. Vhodný je i speciální desinfekční gel, účinněji ničí viry. Nanáší se důkladně na celou plochu dlaní, hřbety rukou, prsty včetně meziprstních mezer a nechá se zaschnout. Lepší je každopádně také používat papírové kapesníky než látkové.
Při úklidu pokoje s nemocným je potřeba si dávat pozor také na víření prachu – tím se pak viry přenášejí či zpětně usednou na původně uklizenou plochu. Obecně je proto lepší místo luxování vytírat. Po ukončení akutního stádia nemocného, které obvykle pomine po třech, čtyřech dnech, je vhodné lůžkoviny, pyžamo a případně chránič matrace vyprat a přežehlit žehličkou.
Nejlepší je pro nemocného přirozený zdroj vitamínu C, proto je potřeba zajistit pro něho například pomeranče, banány, citrony či mandarinky. Pro toho, kdo nemocného ošetřuje, platí totéž – dbát na pravidelný přísun vitamínu.
Klasikou je pít dostatečné množství tekutin, vodu či ovocný čaj, ředěný džus a dobré je mít po ruce i zázvor či med.
