Chile zažívá megasucho. Nedostatek vody je nejhorší za tisíc let

I když o suchu v Česku hovoříme v posledních letech stále častěji, na světě se najdou oblasti, kde je mnohem intenzivnější. Například střední Chile, oblast, kde žije podobné množství lidí jako v celé České republice. V této části Jižní Ameriky sice nejsou dlouhá suchá období ničím neobvyklým, to současné je ale i na tamní poměry naprosto mimořádné. Natolik, že nese označení megasucho.

Trvá už desátým rokem. Řeky a studně jsou často úplně vyschlé. Asi milion a půl lidí je odkázáno na zásobování pouze ve formě cisteren. Zvířata, ať už domácí nebo divoká, hynou kvůli nedostatku vody. A zemědělci svádějí boj s místními obyvateli kvůli zavlažování úrody.

Za celou dobu moderních meteorologických pozorování v Chile (tedy zhruba přes sto let) netrvalo žádné sucho tak dlouho. A z paleoklimatologických studií vyplývá, že podobně extrémní bylo v této části Jižní Ameriky naposledy před více než tisíci lety. V tomto kontextu se už pojem megasucho nejeví jen jako mediálně vděčná zkratka.

Stav vegetace během loňského léta (září až listopad 2019) ukazuje výrazně horší stav (hnědá barva) v centrální a severní oblasti ve srovnání s průměrem za dekádu 2000–⁠2010:

Sucho v Chille
Zdroj: NASA


Během posledních deseti let spadlo každý rok ve středním Chile jen 20 až 45 procent obvyklého množství srážek. To se týká i širšího okolí hlavního města Santiaga; vodní zdroje v okolí jsou naplněny sotva na 40 procent. Velkou měrou se na tom podílí i pokles sněhových srážek v zimním období – voda z tajícího sněhu je totiž důležitá pro doplnění zásob. Pokles hladiny v přehradě El Yeso, jednom z hlavních zdrojů pro metropoli Santiago, je dobře vidět ze satelitů:

Sucho v přehradě El Yeso
Zdroj: NASA

Jedním z nejvýraznějších projevů megasucha ve středním Chile je vyschnutí jezera Laguna de Aculeo asi 50 kilometrů jihozápadně od Santiaga, proslulého neobyčejně bohatou biodiverzitou. V loňském roce z něj zbyla jen větší louže, i když na vyschnutí se částečně podílelo i nadměrné využívání vody místními obyvateli.

Dlouhotrvající sucho má několik příčin. Částečně souvisí s přirozeným kolísáním klimatu v této části světa, především s cirkulací nad jihovýchodní oblastí Pacifiku, kdy se střídají sušší a vlhčí období, přičemž slábnou západní větry přinášející rozhodující podíl vláhy do této části Chile. Ale zhruba za třetinu může podle klimatologických studií změna klimatu vyvolaná činností člověka.

Jak funguje země bez vody

Chile se snaží s dlouhodobým nedostatkem vody vyrovnat dopravou z míst, kde je jí dostatek. V úvahu připadají tři varianty. Jednak tisíce kilometrů dlouhá potrubí, která by do středních oblastí přivedla vodu z jižních částí země, kde je srážek dost. Jde ale o finančně mimořádně náročné projekty v ceně minimálně desítek miliard dolarů a současně není jisté, že vody pro transport bude dlouhodobě dostatek.

Další variantou je odsolování mořské vody, které ale zase naráží na vysokou cenu. Zatím tedy převažuje varianta dalšího hloubení vrtů, případně čerpání z vrtů do přivaděčů vody.

Vyhlídky do budoucna nejsou příliš optimistické, i když se blíží tamní zima, která obvykle přináší výraznější podíl srážek. V nejbližších dvou týdnech modely žádné vydatnější srážky nečekají.

Ale pozitivní nejsou ani dlouhodobé prognózy pro příští dekády. Častější a výraznější sucha budou totiž podle současných projekcí klimatu trápit ekonomicky nejvýznamnější část Chile stále častěji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 15 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...