Legionáři cestovali domů měsíce. Na loď si s sebou údajně vzali i slona

Po letech bojů, zajetí a bitev v legiích se mohli vrátit domů. Českoslovenští legionáři se začali z Ruska vracet už od roku 1919. Až mír, který uzavřeli s bolševiky přesně před sto lety, ale zajistil bezpečnou cestu domů všem. Na lodích, které vyplouvaly z Vladivostoku, si pak Čechoslováci vezli i zvířecí maskoty.

Československé bojové útvary se na ruském území začaly objevovat už od roku 1914. Tehdy se jim ale ještě neříkalo legie. „My jim sice tak říkáme, ale oni sami se jako legionáři nenazývali. Označovali se jako dobrovolci (dobrovolní bojovníci, pozn. aut.),“ vysvětluje historik Ivan Šedivý z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jednotky se začaly nejdříve tvořit z krajanů, kteří v zahraničí žili. Až od roku 1915 se pak začali přidávat zajatci, původně příslušníci rakousko-uherské armády. Tak vznikla Česká družina, předchůdkyně legií.

A motivace těch, kteří se rozhodli bojovat, mohla být podle Šedivého dvojí. „Nejčastěji se mluví o tom, že chtěli bojovat kvůli svému národnímu uvědomění, ale část z nich se chtěla také hlavně dostat z lágrů, kde nebyly dobré podmínky,“ poznamenává historik.

Jejich pověsti využil Masaryk. Domů se vraceli až několik let

Výrazněji se československé jednotky v Rusku předvedly v bitvě u Zborova, které se zúčastnily asi tři tisíce legionářů. Jejich množství se pak stále zvyšovalo a úměrně tomu rostla i jejich sláva za hranicemi. „Legionářská legenda se utvářela velmi rychle. Zmínky o nich se objevovaly v amerických novinách a legionáři měli silný propagandistický vliv,“ potvrzuje Šedivý.

Dobrou pověst legionářů ostatně využil i Tomáš Garrigue Masaryk při jednáních o vzniku Československa a měli se tak stát prověřenou pojistkou rodícího se nového státu. Ten začal oficiálně existovat 28. října 1918. Zatím ale bez účasti legionářů.

„První lodě s československými vojáky odpluly v lednu 1919,“ nastínil historik. Aby se ale všichni legionáři mohli bezpečně vrátit domů, bylo předtím třeba uzavřít mír s bolševiky, kteří mezitím zemi ovládli.

Po uzavření takzvaného brestlitevského míru 3. března 1918 se totiž legionáři – kteří předtím bojovali také za cara – na ruském území doslova ze dne na den stali pro bolševiky nevítanými hosty. V některých částech Ruska tak zůstali uvězněni v obklíčení a mír dojednaný 7. února 1920 jim zajistil volnou cestu do Vladivostoku, odkud se mohli vydat směrem domů.

Cestovali buď přes Suezský průplav do italského Terstu, nebo přes Spojené státy a Kanadu. Někteří domů putovali na lodích i dva roky. A na dlouhé cestě i umírali.

Vezli si s sebou i zvířata. „Ví se o několika medvědech, ale na jednu loď se údajně dokonce povedlo důstojníkům propašovat slona,“ vysvětluje Šedivý.

Republika vznikla bez legionářů. Uplatnili se hlavně v armádě

Mezitím se v jejich rodné zemi zformovalo Československo. „Legionáři byli po příjezdu zklamaní, protože když se vrátili, tak ve státě už bylo všechno hotové. Lidé, kteří za tuto zemi bojovali, tak neměli moc možnost mluvit do toho, jak bude pak vypadat,“ přiblížil historik.

Bývalí vojáci z východní fronty se pak uchytili v různých oborech. Část zůstávala v armádě. „Drtivá většina meziválečných generálů byli legionáři. U důstojníků to tak ale nebylo. Československou armádu ve 20. letech tvořily tři zhruba stejné části – legionáři, bývalí rakousko-uherští vojáci a noví absolventi vojenských škol. Jen mezi vyššími hodnostmi převyšovali legionáři, to byla asi jediná oblast, kde se výrazně uplatnili. Ve společnosti spíše tvořili nižší střední vrstvu. Často pracovali jako řemeslníci, učitelé a podobně,“ popisuje Šedivý.

Přesto jim služba v legiích přinesla i určité výhody. Doba strávená v bojích se jim například započítávala do penze v trojnásobné délce, takže odcházeli na odpočinek dříve než ostatní. „Republika jim pomáhala, jak se dalo. Když se ale říká, že Československo tehdy bylo legionářskou republikou, tak to podle mě nebyla pravda,“ uzavírá Šedivý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...