Rekordně stoupající teploty zásadně mění velehory. S problémy se potýkají už i Alpy

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dopady klimatické změny na vysokohorské země
Zdroj: ČT24

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Ve světě se stále častěji konají improvizované pohřby tajících ledovců. Na konci září se účastníci jednoho z takových happeningů rozloučili například se švýcarským ledovcem Pizol. 

Právě Švýcarsko je přitom jednou z vysokohorských zemí, která klimatickou změnu v nejvyšších bodech pociťuje obzvlášť silně. Od roku 1850 tam zmizelo okolo pěti set ledovců. O konečné číslo se ale podle vědců nejedná. 

„Negativní trend tání ledovců bude pokračovat i v následujících dekádách, v následujících padesáti letech. Mohli bychom ale situaci stabilizovat, když se nám podaří zmírnit příčiny,“ poznamenal generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Nebezpečí pro obyvatele hor

Podle meteorologů ale nejde jen o tání ledovců. Klimatické změny podle nich stojí i za extrémními výkyvy počasí. Ty mohou zásadně změnit život lidí v horských oblastech. Hrozí častější sesuvy půdy a povodně v níže položených střediscích.

Na mnoha místech už dnes navíc ohrožuje obyvatele zastaralá infrastruktura vybudovaná v devatenáctém a dvacátém století. V Evropě je kromě Švýcarska alarmující situace v dalších zemích alpského regionu, zejména ve Francii, Rakousku a Itálii.

„Hrozí prudké deště uprostřed zimy, extrémnější sucha než jsme dosud pozorovali,“ varoval klimatolog John Pomeroy, který je spolupředsedou High Mountain Summit. 

Cíle pro boj s globálním oteplováním vytyčili státníci v Pařížské dohodě. Namísto požadovaného udržení nárůstu teploty o dva, respektive o 1,5 stupně, se teď ale podle vědců blíží spíše tří až pětistupňovému oteplování.  

„Vědecká obec se musí víc zapojit do takzvané vědecké diplomacie, aby mohla v mnoha ohledech být součástí dialogu a pomoct tak s řešením,“ domnívá se spolupředsedkyně High Mountain Summit Carolina Adlerová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 3 hhodinami

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
před 3 hhodinami

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 7 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...