Rekordně stoupající teploty zásadně mění velehory. S problémy se potýkají už i Alpy

7 minut
Horizont ČT24: Dopady klimatické změny na vysokohorské země
Zdroj: ČT24

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Ve světě se stále častěji konají improvizované pohřby tajících ledovců. Na konci září se účastníci jednoho z takových happeningů rozloučili například se švýcarským ledovcem Pizol. 

Právě Švýcarsko je přitom jednou z vysokohorských zemí, která klimatickou změnu v nejvyšších bodech pociťuje obzvlášť silně. Od roku 1850 tam zmizelo okolo pěti set ledovců. O konečné číslo se ale podle vědců nejedná. 

„Negativní trend tání ledovců bude pokračovat i v následujících dekádách, v následujících padesáti letech. Mohli bychom ale situaci stabilizovat, když se nám podaří zmírnit příčiny,“ poznamenal generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Nebezpečí pro obyvatele hor

Podle meteorologů ale nejde jen o tání ledovců. Klimatické změny podle nich stojí i za extrémními výkyvy počasí. Ty mohou zásadně změnit život lidí v horských oblastech. Hrozí častější sesuvy půdy a povodně v níže položených střediscích.

Na mnoha místech už dnes navíc ohrožuje obyvatele zastaralá infrastruktura vybudovaná v devatenáctém a dvacátém století. V Evropě je kromě Švýcarska alarmující situace v dalších zemích alpského regionu, zejména ve Francii, Rakousku a Itálii.

„Hrozí prudké deště uprostřed zimy, extrémnější sucha než jsme dosud pozorovali,“ varoval klimatolog John Pomeroy, který je spolupředsedou High Mountain Summit. 

Cíle pro boj s globálním oteplováním vytyčili státníci v Pařížské dohodě. Namísto požadovaného udržení nárůstu teploty o dva, respektive o 1,5 stupně, se teď ale podle vědců blíží spíše tří až pětistupňovému oteplování.  

„Vědecká obec se musí víc zapojit do takzvané vědecké diplomacie, aby mohla v mnoha ohledech být součástí dialogu a pomoct tak s řešením,“ domnívá se spolupředsedkyně High Mountain Summit Carolina Adlerová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...