Rekordně stoupající teploty zásadně mění velehory. S problémy se potýkají už i Alpy

Nahrávám video

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Ve světě se stále častěji konají improvizované pohřby tajících ledovců. Na konci září se účastníci jednoho z takových happeningů rozloučili například se švýcarským ledovcem Pizol. 

Právě Švýcarsko je přitom jednou z vysokohorských zemí, která klimatickou změnu v nejvyšších bodech pociťuje obzvlášť silně. Od roku 1850 tam zmizelo okolo pěti set ledovců. O konečné číslo se ale podle vědců nejedná. 

„Negativní trend tání ledovců bude pokračovat i v následujících dekádách, v následujících padesáti letech. Mohli bychom ale situaci stabilizovat, když se nám podaří zmírnit příčiny,“ poznamenal generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Nebezpečí pro obyvatele hor

Podle meteorologů ale nejde jen o tání ledovců. Klimatické změny podle nich stojí i za extrémními výkyvy počasí. Ty mohou zásadně změnit život lidí v horských oblastech. Hrozí častější sesuvy půdy a povodně v níže položených střediscích.

Na mnoha místech už dnes navíc ohrožuje obyvatele zastaralá infrastruktura vybudovaná v devatenáctém a dvacátém století. V Evropě je kromě Švýcarska alarmující situace v dalších zemích alpského regionu, zejména ve Francii, Rakousku a Itálii.

„Hrozí prudké deště uprostřed zimy, extrémnější sucha než jsme dosud pozorovali,“ varoval klimatolog John Pomeroy, který je spolupředsedou High Mountain Summit. 

Cíle pro boj s globálním oteplováním vytyčili státníci v Pařížské dohodě. Namísto požadovaného udržení nárůstu teploty o dva, respektive o 1,5 stupně, se teď ale podle vědců blíží spíše tří až pětistupňovému oteplování.  

„Vědecká obec se musí víc zapojit do takzvané vědecké diplomacie, aby mohla v mnoha ohledech být součástí dialogu a pomoct tak s řešením,“ domnívá se spolupředsedkyně High Mountain Summit Carolina Adlerová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 12 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 14 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 17 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 22 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.