Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.
Venuše mohla být obyvatelná planeta, ukázala simulace NASA
Venuše je dlouhodobě vnímána jako typická mrtvá planeta: panují tam nesnesitelně vysoké teploty, je tam nedýchatelná atmosféra tvořená oxidem uhličitým a drtivý tlak, téměř stonásobný oproti Zemi.
Vědci sice již dříve spekulovali, že v dávné minulosti mohly být na Venuši lepší podmínky, ale až doposud pro to nebyly žádné důkazy. Na konci září ale představili experti z NASA na konferenci ve Švýcarsku simulaci, která ukazuje, že Venuše mohla být první obyvatelnou planetou – do doby, než ji neznámá katastrofa zaplnila oxidem uhličitým.
„Pokud byl na Venuši život, tak měl jen jeden domov,“ uvedl Colin Goldblatt, planetolog z kanadské University of Victoria. „A ten domov už není moc dobrý.“
Vědci popisují, že na změnách, které na Venuši v minulosti mohly nastat, se dá dobře ukázat složitost a citlivost klimatu na Zemi. Z biologického i geologického hlediska udržuje naši planetu stabilní takzvaný uhlíkový cyklus. Tento prvek se navazuje do hornin a na biomasu, což ho udržuje mimo atmosféru.
U Venuše se tento cyklus zřejmě zhroutil, v současné době je její atmosféra přeplněná oxidem uhličitým. Podle tradiční teorie více tepla ze Slunce rychle odpařilo tamní oceány, které vytvořily hustou atmosféru. A ta zase zadržela teplo natolik, že skleníkový efekt spojený s únikem oxidu uhličitého ze sopečné činnosti vedl k dnešním teplotám mezi 400 a 500 stupni Celsia.
Nová simulace ale naznačuje, že všechno mohlo vypadat úplně jinak. Vědcům totiž vyšlo, že mladá Venuše, když ještě měla oceány, mohla vytvářet oblaka. Je to poprvé, co nějaký model jejich existenci ukázal – a má to nesmírný dopad na různé scénáře vývoje planety.
Oblaka totiž mají schopnost odrážet sluneční světlo zpět do vesmíru, což by oteplování planety zpomalilo. „I když bylo Slunce silnější, měla by Venuše dost vody na to, aby z ní vznikl dostatek oblak, aby to udrželo planetu chladnou,“ uvedli vědci.
Teorie chladné Venuše
Takto chladná Venuše si mohla udržet tekuté oceány po celé miliardy let, ukázala simulace. A to by zase udrželo chladnější i povrch planety, což by znamenalo méně sopečných erupcí – sopky by tedy do atmosféry chrlily méně oxidu uhličitého a to by představovalo další zpomalení oteplování.
Planetologové zatím nemají žádné další důkazy, že by se proces mohl odehrát tak, jak popsala simulace. Doufají ale, že se objeví s dalším detailnějším průzkumem této planety. Vědci se budou také snažit pochopit, co mohlo tento stabilní systém narušit.
Zatím mohou jen spekulovat – uvažují buď o nějakém tělese, které mohlo Venuši zasáhnout, nebo o nějaké nečekané nepravidelnosti v planetárním cyklu.
