Jen asi 15 procent Čechů, kteří trpí demencí, má správnou diagnózu a přiměřenou léčbu. Zlepšení včasného záchytu záleží hlavně na zapojení praktických lékařů.
Český problém: Jen 15 procent lidí s demencí má správnou diagnózu a léčbu
Institut sociálně zdravotních strategií v Brně na konferenci Neurodeg prezentoval pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy choroby a podobných poruch - ty mohou tento stav výrazně zlepšit.
„Hlavní myšlenkou projektu je, že pravidelná preventivní prohlídka u praktického lékaře bude u seniorů rozšířena o krátký test paměti. V případě nezvládnutí tohoto testu bude senior podrobněji vyšetřen, aby byly vyloučeny i jiné možné příčiny zhoršení paměti, jako je například deprese nebo některé poruchy látkové přeměny,“ uvedla Hana Matějovská Kubešová, předsedkyně institutu a přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Fakultní nemocnice Brno. Je podle ní zapotřebí, aby rozšířenou preventivní prohlídku hradily pojišťovny.
První testy ukazují hloubku problému
Do projektu vstoupilo loni v lednu dvacet lékařů z Brna, od července 2017 se přidalo dalších 20 praktiků z Břeclavska. Za první rok otestovali 875 seniorů. Prvotní test paměti nezvládlo 94 z nich. U 33 z nich později odborníci nově diagnostikovali počínající demenci, u 29 depresi, u zbytku poruchu jiného původu.
Odborníci upozorňují, že kvůli stárnutí populace bude počet nemocných s poruchami paměti narůstat. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. V 65 letech je postiženo počínající demencí pět procent lidí, poté se každých pět let výskyt demence zdvojnásobuje.
V příštích 30 letech se v Česku počet lidí s demencí podle odborných odhadů zvýší ze současných 150 tisíc na 380 tisíc.
Události: Alzheimerovou nemocí trpí v Česku přes 150 tisíc lidí (zdroj: ČT24)
Mezi první příznaky patří selhání například v neuskutečněném záměru. Když se rodina ptá na důvody, senior je nedovede vysvětlit. Typické jsou promeškané schůzky nebo opakované výpadky a záměny v užívání léků.
Alzheimera je třeba odhalit včas
Počáteční stadium Alzheimerovy choroby trvá asi čtyři roky. Nemocní mají obtíže s pamětí, ale jsou ještě soběstační. Postupně narůstá riziko selhání v běžných činnostech.
Další fázi onemocnění v délce asi tří let provází vzrůstající výskyt nepředvídatelného a nezodpovědného chování, vyvstává nutnost dohledu a péče. Závěrečná fáze choroby je typická ztrátou schopnosti komunikovat s okolím a postarat se o sebe.
Průběh choroby ale může být příznivější, pokud je včas diagnostikovaná. Dostupná léčba zpomaluje postup choroby a oddaluje pokročilá stadia i s jejich fatálními dopady pro pacienta a jeho okolí.
Důležitý je také pohyb, strava a trénování paměti. „Vše, co tělo nepoužívá, přestává fungovat,“ řekla Matějovská Kubešová a zdůraznila, že to platí i pro mozek.