Pětkrát denně se asi 1,6 miliardy muslimů modlí – vždy stejným způsobem: nejprve vestoje a pak v kleku vykonávají věřící řadu pohybů doprovázených odříkáváním modlitby. Podle nové studie jsou tyto komplexní série pohybů prospěšné pro potlačení bolesti zad, ovšem jen pokud jsou prováděné pravidelně a správným způsobem.
Autorem práce, která vyšla v nejnovějším vydání odborného časopisu The International Journal of Industrial and Systems Engineering, je britský vědec, profesor Mohammad Khasawneh – původem z Jordánska. Celý život se věnuje ergonomice lidského pohybu, pracoval například na programech, jež dokáží podle pohybů těla předpovídat, jestli se daný člověk nechce dopustit teroristického útoku.
Khasawneh rád při své práci využívá počítačovou simulaci, v jeho oboru je to nejsnadnější způsob, jak testovat limity lidského těla. Použil je i ve studii, v níž analyzoval složitý komplex pohybů, z něhož se skládá muslimská modlitba nazývaná rakʿah. Tato práce se sice věnuje jen jednomu typu modlitby, autor ale podotýká, že také křesťanské a židovské modlitby se skládají z velmi podobných pohybových schémat, je tedy pravděpodobné, že i ony mají podobný efekt.
„Cvičení“ staré 1500 let
„Tělesné zdraví je ovlivňováno řadou socio-ekonomických faktorů, životním stylem a také náboženskými faktory. Studie naznačují, že existuje silná asociace mezi modlitbami a udržováním zdravého životního stylu,“ uvedl Khasawneh. „Modlitby mohou eliminovat tělesný stres a úzkost; nový výzkum ale také naznačuje, že rituály spojené s modlitbou jsou efektivní léčbou poruch pohybového systému.“
Tři vědci pod Khasawnehovým vedením analyzovali statistické údaje pocházející z pohybů počítačově generovaných modelů lidských těl s typickými proporcemi amerických, indických a asijských mužů a žen. Specificky přitom byly zdůrazněné modely s bolestí dolní části zad.
Ve studii popsali, že právě tato oblast je k bolesti velmi citlivá, uvádí se v tiskové zprávě Binghamton University. Ale pokud je bolest jen mírná, správná poloha těla při rituálu modlitby může pomoci snížit úroveň bolesti. Úhly, pod nimiž je ideální tělo ohýbat, se ale liší člověk od člověka podle jeho individuálních tělesných proporcí.
„Největší síly, které při těchto pohybech vznikají, jsou výrazně nižší než bezpečnostní limity stanovené National Institute for Occupational Safety and Health (NIOSH). Modlitba se dá považovat bezpečně za klinicky účinnou jako léčba bolesti dolní části zad – vyžaduje totiž různorodé pohyby lidského těla ve velmi pravidelných intervalech,“ uvedl Khasawneh.
Pro ty se silnějšími bolestmi zad však není fyzicky možné dodržet správné polohy vyžadované náboženskou tradicí. Podle islámských pravidel k tomu však nejsou nuceni – pokud člověk nemůže při modlitbě stát, smí se modlit vsedě nebo vleže. Pokud ale stát ještě mohou, měli by co nejpřesněji dodržovat předepsané „normy“.
Co dělá modlitba s těhotnými?
„Poloha vkleče zvyšuje elasticitu kloubů. Je tedy vhodné, aby nemocní lidé v této poloze trávili více času,“ doporučil inženýr Khasawneh. V modlitbě je ovšem ukryta i řada rizik, uvádí studie. Pokud modlící provádí rituální pohyby pod špatnými úhly a pohyby provádí špatně, naopak to bolest zvyšuje.
Vědecký tým doporučuje, aby vznikly další studie, které by se věnovaly tomu, jaký má pravidelná modlitba vliv na jednotlivce s „extrémními těly“, jsou tím myšleni nejen lidé s různými pohybovými omezeními nebo lidé obézní, ale především těhotné ženy – u nich jsou důsledky nábožensky vyžadovaných pohybů zatím neznámé. Pokud by se podařilo popsat, jak pro ně najít nejvhodnější typy pohybů, mohlo by to těmto skupinám pomoci vykonávat modlitby citlivěji k jejich specifickým potřebám. Vědci z Binghamton University by chtěli takové osoby sledovat pomocí senzorů a kamer; mohli by tak vytvořit přesnější digitální modely, na nichž by se dalo experimentovat, aniž by lékaři museli nutit třeba těhotné ženy k bolestivým a potenciálně nezdravým pohybům.
Povinné modlitby předepisuje islám všem dospělým mužům i ženám – s výjimkou těžce fyzicky či duševně nemocných osob. Od modliteb jsou také osvobozeny ženy během menstruace, porodu a šestinedělí. Hranice dospělosti je obvykle kladena k věku 14 let. Pokud se muslim nestihne pomodlit ve stanovenou dobu, například kvůli práci, může si to později nahradit. Záměrné a bezdůvodné vynechávání modliteb je však stále považováno za hřích.
