Demonstrace

Vzestup antisemitismu je nejhorší od druhé světové války. Varuje před tím výroční zpráva o antisemitismu, kterou zveřejnila univerzita v Tel Avivu a americká Liga proti hanobení (ADL). Vlnu nevole započal podle ní teroristický útok Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy na Izrael, posléze odvetná izraelská akce. Pokud bude tento trend pokračovat, nemuseli by Židé mít v západním světě zaručenou bezpečnost a svobodu své identity, stojí v textu.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Propalestinské demonstrace se šíří na další světové univerzity. K těm severoamerickým a evropským se naposledy připojila i jedna z největších mexických vysokých škol. Demonstranti si podle vlastních slov přejí, aby protesty byly globální. Mezi jejich požadavky často patří přerušení vztahů s Izraelem kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy. Židovské organizace varují před sílícím antisemitismem.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Několik tisíc lidí v Bratislavě opět demonstrovalo proti změnám v tamním veřejnoprávním médiu RTVS. Akci svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), protest se však koná bez podpory dalších opozičních uskupení. Demonstrující chtějí vyjádřit nesouhlas s některými kroky vlády současného premiéra Roberta Fica (Smer–SD).

Gruzínský parlament ve středu schválil ve druhém čtení návrh zákona o „zahraničních agentech“. Ten zavádí povinnost pro organizace financované ze zahraničí registrovat se jako agenti zahraničního vlivu. Podobnou normu zneužívá ruský režim k potírání opozice. Návrh vyvolal další velký protest, policie ho podobně jako v úterý rozháněla slzným plynem.

Prvomájové demonstrace v Paříži či v německých městech provázelo napětí a incidenty. V Paříži radikálové rozbili nejméně dvě výlohy obchodů. Ve Stuttgartu podle agentury DPA došlo na potyčky mezi protestujícími a policií.

Newyorská policie zadržela tři sta lidí na propalestinských demonstracích v areálech Kolumbijské univerzity a City College. Oznámil to newyorský starosta Eric Adams. Tamní bezpečnostní složky v noci na středu vyklidily budovu, kde se předtím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Vyklizen byl také nedaleký protestní tábor. Policisté jednali na žádost školy. K protestům došlo i na Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde se podporovatelé Palestiny střetli s příznivci Izraele. Nejméně jeden člověk skončil v nemocnici.

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

Tisíce lidí z celého Španělska zamířily do Madridu na manifestaci na podporu premiéra Pedra Sáncheze. Ten ve středu oznámil, že zvažuje rezignaci v souvislosti s vyšetřováním možného střetu zájmů své manželky.

Tisíce lidí v pátek vyšly do ulic Budapešti na protest proti vládě premiéra Viktora Orbána. Demonstranti, vedení někdejším Orbánovým spojencem a nyní hlavním rivalem Péterem Magyarem, rovněž požadovali reformu zákona o ochraně dětí, informovala agentura AP.

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice v tomto španělském autonomním regionu v Atlantském oceánu. Do ulic a na promenády u pláží vyšlo manifestovat podle deníku El País přes 57 tisíc lidí, některá média uvádějí i více než sto tisíc účastníků, kteří požadují mimo jiné limit pro počet turistů a dostupné bydlení pro místní obyvatele. V solidaritě s nimi v sobotu demonstrovaly také skupiny lidí v Madridu či Barceloně.

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 schválil dohodu na konci února. ČT to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Most Legií v centru Prahy zablokovali po sobotní třetí hodině odpoledne odpůrci Pochodu pro život, který zorganizovalo Hnutí pro život. Přes výzvy policie a kordon těžkooděnců si část z nich sedla na silnici a skandovala hesla. Pochod tak na most nemohl vejít a po policejních manévrech upravil trasu přes vedlejší Jiráskův most. Policie pak části aktivistů z mostu Legií neumožnila do rozpuštění pochodu odchod. Pět lidí policie zajistila pro neuposlechnutí výzvy. Pochod pro život účastníci ukončili na Václavském náměstí kolem 16:30.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Maďarskou politickou scénou hýbou nečekané otřesy. Tisíce lidí na úterní demonstraci v Budapešti znovu požadovaly odstoupení premiéra Viktora Orbána. Akci svolal Péter Magyar, donedávna vlivný člen vládní strany Fidesz. Ten zveřejnil nahrávku, na níž jeho bývalá žena a bývalá ministryně spravedlnosti hovoří o údajných prohřešcích lidí z Orbánova nejbližšího okolí. Kabinet nahrávku odmítá komentovat. Bývalá manželka naopak Magyara viní z domácího násilí.

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Na Václavském náměstí v Praze se v sobotu sešli lidé na protivládní demonstraci, kterou pořádala neparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost) a spřízněný spolek Česko proti bídě. Podle organizátorů kabinet Petra Fialy (ODS) ztrácí důvěru obyvatel a tím i mandát vládnout. V horní části náměstí byli i odpůrci tohoto shromáždění, kteří měli české a ukrajinské vlajky i vlajky NATO. Policie podle mluvčího Richarda Hrdiny nemusela zasahovat a nikdo z účastníků nenarušil veřejný pořádek.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.