Vladimir Putin

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly zástupců vlády v Kyjevě, zda by byli ochotní vzdát se Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci (NATO), uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Rozhovory o cestě k ukončení ruské války na Ukrajině získaly tento týden nový rozměr. USA přistoupily na ruský požadavek, že se jejich součástí stane širší debata o úpravách evropské bezpečnostní architektury. Právě o takové změny Moskvě dlouhodobě jde, protože chce jejich prostřednictvím dosáhnout svého hlavního cíle – získat sféru vlivu ve střední a východní Evropě, jejíž součástí by bylo i Česko. USA sice tvrdí, že bez souhlasu Evropy a Ukrajiny k žádným změnám nedojde, Evropu ale posun znervóznil.

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.

Spojené státy odmítají čínský požadavek na přísně připravený summit lídrů USA, Číny a Ruska. Peking podle listu The Wall Street Journal požaduje verzi s minimálním prostorem pro diskusi, kdy by každá hlava státu pouze přečetla prohlášení. Washington naopak prosazuje volnější formát s výměnou názorů. Schůzka by se měla uskutečnit na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství, který hostí příští týden čínský Šen-čen. Ten je výkladní skříní tamního technologického průmyslu, kterou asijská velmoc ráda ukazuje. V době obchodních sporů a rostoucího soupeření o technologie chce čínská propaganda demonstrovat průmyslovou sílu a předvést zemi jako hybatele inovací.

Rusko a Ukrajina se na trojstranných jednáních v Abú Dhabí dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců, tvrdí vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij. Výměny vězňů byly jednou z mála věcí, na kterých se válčící strany domluvily už při úterních jednáních. Medinskij rovněž tvrdí, že Moskva a Kyjev se přiblížily míru. Zeť prezidenta USA Jared Kushner uvedl, že „nejtěžší bude otázka územních sporů“. Kushner a vyslanec Steve Witkoff mají podle AFP ve čtvrtek odcestovat do Moskvy.

Ukrajina po nočních ruských úderech ohlásila v pondělí tři mrtvé a na tři desítky zraněných civilistů včetně dětí. Rusko dle portálu Ukrajinska pravda útočilo v Oděské, Poltavské, Charkovské či Záporožské oblasti. Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska, kde způsobily požár rafinerie, uvedl tamní gubernátor Alexandr Drozděnko.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro stanici RTL uvedl, že se evropské země, včetně Francie, zapojí do mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Za zprostředkování Spojených států amerických se jednání uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Dhabí. Ministr ale neupřesnil, která z dalších evropských zemí se rokování konkrétně zúčastní.

Američtí demokraté, kteří ve volbách ovládli obě komory Kongresu, se chtějí kromě jiného zaměřit i na rusko-ukrajinskou válku, od čehož si Kyjev slibuje větší americkou pomoc. Ta je nyní na nule, veškeré vojenské vybavení financuje Evropa. Nové složení Kongresu se ale ujme úřadu až v lednu, výsledky voleb tak nyní na situaci na Ukrajině pozitivní vliv mít nebudou – využít je naopak může šéf Kremlu Vladimir Putin a nabídnout prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, který na ukončení konfliktu tlačí, svou „mírovou dohodu“.

Na výsledky amerických voleb reagují i světoví lídři. Německý ministr obrany Boris Pistorius podotýká, že americká administrativa zůstává po volbách stejná a Berlín s ní bude dál spolupracovat. Podle britského premiéra Andyho Burnhama by porážka republikánů měla svět přimět k jednotě v boji proti krizi spojené s rostoucími životními náklady. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot označil za dobrou zprávu pro demokracii v USA to, že prezident Donald Trump porážku uznal. Český premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vítězství demokratů je obrovské a očekává paralýzu.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný bude jednat s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (oba Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO) a zástupci hokejových svazů o důsledcích účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud (CAS). Řekl to v Nedělní debatě České televize. Šťastný už v pátek odeslal oficiální protest proti rozhodnutí CAS.

Sportovní arbitrážní soud (CAS) rozhodl, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností znovu účastnit hokejových šampionátů. Mezinárodní federace IIHF s tímto verdiktem nesouhlasí, ale hodlá ho respektovat. Uvedla to na svém webu. S rozhodnutím většinově nesouhlasí také čeští politici. Ministr Boris Šťastný (Motoristé) zašle CAS protest.

V listopadu může dojít k trojstrannému jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Dhabí, které by teoreticky mohlo přispět k ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Kyjev chce hovořit o svých bezpečnostních prioritách, Moskva však o své účasti stále mlží. Podle expertů Moskvě vyhovuje současná situace, kdy se snaží „o natahování času“ a zároveň cítí podporu Spojených států. K jednacímu stolu může zasednout až po zimě, kdy chce zatlačit Ukrajinu do kouta, myslí si odborník Pavel Havlíček (TOP 09).

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Nejméně jeden člověk zahynul a další čtyři utrpěli zranění při ruském útoku na Charkov. Ruský úder zabil civilistu i na západě Ukrajiny. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že je zatím předčasné hovořit o třístranné americko-rusko-ukrajinské schůzce v Abú Dhabí.

Tři námořní drony, tedy bezposádková plavidla, ve středu zasáhly kontejnerovou nákladní loď u černomořského pobřeží Bulharska, oznámil bulharský ministr obrany. Jde o další incident v řadě podobných událostí na východním křídle Severoatlantické aliance, napsala agentura AP. Zatím není zřejmé, kdo stál za útokem na řeckou kontejnerovou loď, která plula pod liberijskou vlajkou v bulharské výlučné ekonomické zóně, poznamenala agentura Reuters.

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe v úterý jednali po telefonu s ruským vládcem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedla v prohlášení Stubbova kancelář. „Diskuse byla otevřená a věcná,“ doplnila. Po telefonátu s Putinem hovořili Stubb a Störe i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.

Rusko jen za tento týden proti Ukrajině použilo na 1600 klouzavých bomb, 48 střel různých typů včetně balistických raket a téměř 2300 dronů, uvedl dle agentury DPA v neděli prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Takto podle něj Moskva reaguje na diplomacii a na ukončování své izolace. Agresor v neděli zaútočil například na bytový dům ve Vinnycji, zraněno bylo šest lidí.

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.

I ti nejmenší se mají podle současného kremelského režimu učit „být pravým Rusem“. Školní výuka už úřadům nestačí, pomoci mají i nové hračky pro jesle a školky, které odrážejí ruskou kulturu, dějiny a současné hodnoty. Už třetí rok po sobě proto uspořádaly soutěž, na které domácí firmy předvádějí nové nápady.

Severoatlantická aliance (NATO) umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal ve čtvrtek list Financial Times (FT). Krok podle něj umožní Kyjevu získávat obranné prostředky rychleji a levněji.