Vladimir Putin

Maďaři porazili režim dlouholetého premiéra Viktora Orbána, v jeho pádu je také odkaz pro slovenského premiéra a Orbánova spojence Roberta Fica (Smer), jakož i ruského vůdce Vladimira Putina, napsal slovenský list Sme k výsledkům voleb v Maďarsku. Podle Denníku N je Orbánova porážka ránou pro Fica. Činitelé EU jsou mírně optimističtí, že by Magyar mohl odblokovat půjčku Kyjevu, ale zároveň opatrní, protože není tak proukrajinský, píší Politico a Euronews. Také ukrajinská média upozorňují na Magyarův nejednoznačný postoj.

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.

Ruské úřady v pátek téměř úplně zablokovaly komunikační platformu Telegram. Úroveň anomálií, svědčící o blokování telegramu, k ránu dosáhla 95 procent, informoval server Agentstvo. Ruské úřady podle portálu nyní blokují Telegram dokonce přísněji než západní aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp nebo Signal.

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.

Maďarský premiér Viktor Orbán nabídl loni ruskému vůdci Vladimiru Putinovi všestrannou pomoc – například s uspořádáním summitu v Budapešti o urovnání ruské agrese na Ukrajině, napsal dle agentury Reuters Bloomberg s odvoláním na přepis telefonátu mezi oběma politiky. Putin měl tehdy Orbánovi sdělit, že si velmi váží jeho „nezávislého a flexibilního“ postoje k rusko-ukrajinské válce.

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Ten by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špion komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.

Rusko kvůli nedostatku vojáků pro svou válku proti Ukrajině verbuje už i studenty vysokých škol a univerzit. Armádní náboráři si vybírají období zkoušek, přičemž míří na studenty se špatným prospěchem. Ti mají pracovat jako operátoři dronů mimo frontu, což se však podle právníků nakonec stát nemusí. Podle expertů celá záležitost ukazuje, že Kreml stále nechce v rusko-ukrajinském konfliktu ustoupit ze svých cílů a preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením.

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP. Zelenskyj také naznačil, že by mohly pokračovat výměny válečných zajatců mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Celkově je podle Zelenského jasné, že Rusko nechce ukončit válku, která pokračuje pátým rokem.

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.

K výpadkům internetového připojení v Rusku dochází již téměř rok – nyní však postihl také tamní metropoli. Lidé v Moskvě mají problém s on-line platbami či používáním navigace. Kreml se odvolává na „sofistikované útoky Kyjeva“, kterým je prý potřeba se bránit právě omezováním internetu. Podle kritiků vlády jde ale o způsob, jak ještě více omezit svobodu občanů. Ti si stěžují také na problémy s fungováním komunikační aplikace Telegram, k jejíž blokaci má přitom oficiálně dojít až na začátku dubna.

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.

Rusko provádí skrytou dezinformační kampaň, jejímž cílem je pomoci maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi ke znovuzvolení v dubnových parlamentních volbách, upozorňuje list Financial Times a investigativní projekt VSquare. Podle něj Moskva vyslala za tímto účelem do Maďarska skupinu agentů. O ruské vlivové akci i operativcích vyslaných Kremlem hovoří rovněž maďarská opozice.