TÉMA

Vladimir Putin

Putin nerespektuje mezinárodní řád, soudí Kolář. Jeho zahraniční politika bude jako šachy, předpovídá Kobza
„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.
před 3 h hodinami|ČT24
Žádné volby, ale nesvoboda, komentuje Západ víkendové dění v Rusku. Nelegální hlasování na okupované Ukrajině EU neuzná
Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.
včeraAktualizovánopřed 15 h hodinami|ČTK, ČT24
Historik Zubov: Rusko už je totalitní diktatura, Putina jeho okolí odstraní
Ruské prezidentské volby naznačují slabost současného režimu, řekl v Interview ČT24 ruský historik, politolog a religionista Andrej Zubov. V Rusku už podle něj panuje totalitní diktatura opírající se jen o silové struktury. Osudem vůdce Vladimira Putina je svrhnutí iniciované jeho blízkým kruhem, prohlásil Zubov.
před 16 h hodinami|ČT24
„Nemyslitelné se stává skutečností,“ zdůvodňuje Macron svůj jestřábí obrat k Rusku
Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.
před 20 h hodinami|Tereza Ondráčková
V Rusku skončily prezidentské „volby“. Česká diplomacie i USA je odsoudily jako nesvobodné
V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.
17. 3. 2024Aktualizovánovčera v 23:16|ČTK, Reuters, ČT24
Speciální elektorální operace, zhodnotil dění v Rusku Preobraženský
V Rusku v neděli po třech dnech hlasování skončily prezidentské „volby“, které byly podle české diplomacie nedemokratické a netransparentní. Podle historika Alexeje Kelina vládci Kremlu nejde ani tak o výsledek „voleb“, ale o to, aby lidi udržel v permanentním strachu. Výsledek hlasování je podle něj jen číslo, „které mu snaživí poskoci připraví“. Rusista Jan Machonin ve speciálním vysílání ČT24 poznamenal, že odpůrci Putinova režimu budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.
včera|ČT24
Do Srbska odešly stovky tisíc Rusů. I tam ale kritici Kremlu čelí rostoucímu tlaku úřadů
Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vznikla jedna z největších ruských diaspor v Srbsku. Do země, která má k Rusku historicky blízko, odešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí. I tam však kritici režimu ruského vládce Vladimira Putina čelí rostoucímu tlaku úřadů.
16. 3. 2024|ČT24
Vítězství Putina i to, kolik procent získá, je v režii Kremlu, myslí si odborníci
Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.
16. 3. 2024|ČT24
Rusko chce nelegálními volbami v okupovaných částech Ukrajiny ukázat, že má oblast pod kontrolou. Nutí lidi přijmout pas pod hrozbou násilí
Ruské prezidentské „volby“ se konají i na okupovaných územích Ukrajiny. Tady si dávají úřady obzvláště záležet na tom, aby účast a s ní i výsledky byly co nejpřesvědčivější. Jde o snahu demonstrovat, že okupační správa má situaci pod kontrolou. Tamní obyvatelstvo tak pod hrozbou násilí nutí přijmout ruské občanství a odevzdat hlas.
16. 3. 2024|ČT24
První den prezidentských „voleb“ v Rusku provázela řada protestních aktů
V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.
15. 3. 2024|ČT24
Ruské „volby“ nejsou volby. Putin je ale potřebuje, aby mohl tvrdit, že je legitimním vládcem
Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.
15. 3. 2024|Petra Hosenseidlová, ČTK
Dokument zahraničního zpravodaje ČT Karla Rožánka „Rusko: Generace Z“ ukazuje, jak smýšlí mladí lidé
Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.
14. 3. 2024|ČT24
Svět se stal nebezpečnějším a NATO silnějším, řekl Stoltenberg
Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.
14. 3. 2024Aktualizováno14. 3. 2024, 15:43|ČT24, Reuters, ČTK
Přijít v pravé poledne, lístek roztrhat či na něj napsat jméno Navalného. Putinovi odpůrci plánují „speciální volební operaci“
Přijít hlasovat v prezidentských „volbách“ v Rusku v neděli 17. března přesně v pravé poledne – tak má vypadat protest Rusů, kterým se nelíbí politika současného vládce Vladimira Putina a ruská invaze na Ukrajinu. Akci před svou smrtí z vězení podpořil vůdce opozice Alexej Navalnyj.
14. 3. 2024|ČT24
Protikremelské oddíly chtějí útoky v Rusku upozornit také na nelegitimní Putinovy „volby“
Ozbrojené oddíly tvořené ruskými dobrovolníky a bojující na straně Ukrajiny po úterním průniku do ruské Kurské a Bělgorodské oblasti zřejmě nadále drží pozice v tamních vesnicích a údajně zlikvidovaly řadu vojáků a kusů techniky nepřítele. Oddíly také tvrdí, že podniknou údery na vojenské pozice ve městech Bělgorod a Kursk. Zdá se, že někteří bojovníci používají mimo jiné útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká zbrojovka. K velkým útokům ruských odpůrců Kremlu na ruské pohraničí došlo již loni v květnu.
13. 3. 2024|ČT24
„Bezvýznamný krok,“ řekl Putin ke vstupu severských zemí do NATO. K hranici s Finskem ale pošle vojáky
Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.
13. 3. 2024Aktualizováno13. 3. 2024, 11:23|ČTK
NATO se vždy připravovalo na potenciálního nepřítele, což bylo Rusko, míní Šedivý
Pokud by Rusové začali skutečně nějaký rozsáhlý vojenský konflikt, tak nemohou počítat s tím, že ho vyhrají, řekl bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Aleš Opata, který funkci rovněž zastával, navíc poukázal na to, že v případě střetu je Severoatlantická aliance „neporazitelná“. Debatě o stavu tuzemské i alianční armády se u příležitosti 25. výročí vstupu Česka do NATO věnoval pořad Události, komentáře speciál.
13. 3. 2024|ČT24
Rusko v případě vítězství dál nepůjde, míní Klaus. Jen „trotl“ se nechá podvést dvakrát, říká Zeman
Pokud Rusko zvítězí nad Ukrajinou, směrem dál na Západ podle bývalého prezidenta Václava Klause nepůjde. Rusko nikdy nic takového nenaznačovalo, poznamenal v pořadu Události, komentáře Speciál. Podle něj by se mělo okamžitě začít jednat o ukončení konfliktu. Někdejší hlava státu Miloš Zeman však upozornil, že ruský vládce Vladimir Putin rovněž sliboval, že na Ukrajinu nikdy nezaútočí. „Jen naprostý trotl se nechá podvést dvakrát nebo vícekrát,“ poznamenal s tím, že předmětem ruské agrese by se teoreticky mohlo stát Moldavsko. Zeman však nevěří, že by Moskva zaútočila na členy NATO.
12. 3. 2024|Tereza Rozalie Vochozková
Vstup Česka a dalších zemí NATO obrovsky posílil. V mnoha oblastech to bylo naplnění snu, míní exšéf Aliance Robertson
Vstup Česka, Polska a Maďarska do NATO v roce 1999 Severoatlantickou alianci obrovsky posílil. Jak vojensky, tak politicky, řekl v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi bývalý generální tajemník NATO Lord George Robertson. Podle něj šlo o země bývalého Varšavského paktu, kterým Evropská unie pomáhala v přechodu od komunismu k tržní ekonomice a kterým pomohlo i členství v Alianci. „Přinesly s sebou různé ozbrojené složky, které sice musely projít proměnou, ale které byly silné i samy o sobě,“ zdůraznil. Rozhovor vedl Martin Řezníček.
12. 3. 2024|ČT24
Čtvrtstoletí Česka v NATO. Ruská agrese vede Alianci k posilování
Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) přesně před 25 lety, 12. března 1999. Důležitost členství vyniká v posledních letech zvlášť s ohledem na obnovené imperialistické snahy Kremlu, v jehož sféře vlivu se české území spolu s mnoha dalšími zeměmi střední a východní Evropy nacházelo. NATO v reakci na ohrožení bezpečnostního řádu ve světě nevídaně posiluje a rozšiřuje svůj vliv.
12. 3. 2024|Jakub Chodil
Rusové budou vybírat prezidenta, prozápadní kandidáti se na volební lístky nedostali
Za týden začne v Rusku výběr hlavy státu. Podle posledních průzkumů – i těch nezávislých – je jasným favoritem současný ruský vůdce Vladimir Putin. Oficiálně bude mít tři protikandidáty, ale protiválečné a prozápadní opoziční politiky – Jekatěrinu Duncovovou a Borise Naděždina – centrální volební komise do klání vůbec nepustila.
8. 3. 2024|ČT24
Rok Petra Pavla na Hradě
Prezident Pavel má za sebou první rok v úřadu. V rozhovoru pro ČT nevyloučil další kandidaturu
Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.
8. 3. 2024Aktualizováno8. 3. 2024, 20:12|ČT24
Biden se v projevu o stavu unie vymezoval vůči Trumpovi. Republikáni kritizují váhavost a omezenost prezidenta
Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.
8. 3. 2024Aktualizováno8. 3. 2024, 13:18|ČTK, ČT24
Česká republika je v pomoci Ukrajině inspirací pro mnoho zemí, míní americký velvyslanec
Velvyslanec Spojených států Bijan Sabet je velice potěšen, že v Česku zastupuje americký lid, který mimo jiné čeká opakování duelu Joe Biden versus Donald Trump. Sám je zvědavý, jak volby dopadnou. Nemá také pochybnosti o tom, že USA poskytnou další pomoc Ukrajině. Velvyslanec v Interview ČT24 ocenil, jak je Česká republika v této otázce aktivní a inspiruje další spojence. Vyzdvihl také americko-české vztahy.
7. 3. 2024|ČT24