Vladimir Putin

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Kyjev musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že po nástupu nové americké administrativy skončí válka rychleji.

Německý kancléř Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem, oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před ním varoval. Putin podle Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Telefonát mezi Putinem a Scholzem byl prvním od prosince 2022.

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

Deník The Washington Post s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí v neděli napsal, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil Putinovi, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělí takové informace popřel.

Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na budapešťském summitu Evropského politického společenství (EPS). Narážel tak na heslo vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa. Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, dodal Zelenskyj. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se účastníci summitu shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír.

Interview ČT24 vyzpovídalo netradičně postupně dva hosty – Čechy s americkým občanstvím, kteří v prezidentských volbách v USA volili každý jinak. Zatímco jazzový kytarista Rudy Linka prý nezná nikoho, kdo by vítal vítězství republikána Donalda Trumpa, publicista a komentátor Jefim Fištejn naopak pozoruje po porážce demokratky Kamaly Harrisové „úlevu ze všech stran“.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Ukrajinská metropole Kyjev čelila od brzkého sobotního rána ruskému útoku bezpilotními letouny. Nálety si podle úřadů vyžádaly dva zraněné. Několik trosek sestřelených dronů v Kyjevě dopadlo na domy, píše agentura Reuters. Pět raněných hlásí po úderech Dněpropetrovská oblast. Dronové útoky hlásí také Rusko. Tvrdí, že ukrajinské síly zaútočily na několik ruských oblastí a nelegálně okupovaný ukrajinský Krym. Kyjev se k tomu nevyjádřil.

Ruská armáda podle serveru Meduza po dobytí města Selydove postupuje na západ s cílem obklíčit důležité ukrajinské logistické centrum v Kurachove. Ukrajinské síly se naopak pokoušejí o postup v ruské Kurské oblasti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken očekává, že v postupu jim v následujících dnech budou bránit i severokorejští vojáci. Ruský vůdce Vladimir Putin mezitím znovu avizoval odhodlání dosáhnout všech válečných cílů.

Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Pentagon v úterý potvrdil, že v Kurské oblasti je malý počet vojáků ze Severní Koreje. Rusové mezitím dál útočili na Ukrajinu, bombový útok na Charkov v noci na úterý poničil významnou architektonickou památku označovanou za první sovětský mrakodrap. Ruská armáda ostřelovala i další ukrajinská sídla. Hlásí také další postup v Doněcké oblasti a dobytí města Selydove, což Kyjev nepotvrdil.

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Rusko poskytlo jemenským povstalcům hútíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom ve čtvrtek večer americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované povstalecké skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.

Generální tajemník OSN António Guterres na závěr summitu BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Následně se s Putinem sešel na bilaterální schůzce, kde mu podle svého mluvčího sdělil, že ruská invaze na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Za účast na vrcholném jednání kritizoval Guterrese nejen Kyjev, ale také například Estonsko a Litva.

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.