Vladimir Putin

Slovenský parlament rozhodl, že nevládní organizace v zemi budou mít nové povinnosti, včetně vykazování dárců. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády.

Ruský generál Ivan Popov, propuštěný v roce 2023 po kritice vedení armády, se zřejmě vrátí na frontu. Píše to americká stanice CNN. Popov, který čelí obvinění ze zpronevěry, by se mohl vyhnout vězení, Moskva mu ale svěřila nelehký úkol: má velet praporu bývalých vězňů, který dříve utrpěl na Ukrajině obrovské ztráty. Podle expertů se tak může jednat de facto o „rozsudek smrti“.

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.

Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, prohlásil nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že je třeba donutit ruského vládce Vladimira Putina k ústupkům. Merz vysvětlil, že rakety by Ukrajině předal, pokud by se tak stalo v koordinaci s evropskými spojenci. „Musíme se na tom společně dohodnout,“ dodal. Ukrajina se brání otevřené ruské agresi přes tři roky.

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.

V Petrohradě v pátek večer skončila po více než čtyřech hodinách schůzka ruského vládce Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, která se soustředila na hledání mírové dohody v rusko-ukrajinské válce. Informovala o tom agentura Reuters. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

V české pravoslavné církvi se odehrává boj o to, jestli se přikloní více k Rusku. Rozkol, který v organizaci panuje, sledují i úřady. Situace je podle nich vážná a jde o bezpečnost země, obávají se posilování ruského vlivu v rámci této církve u nás. Situaci mapovali Reportéři ČT, kteří se dostali také na akci, kde arcibiskup Michal Dandár – bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti – slavil deset let ve funkci. Po jeho boku se objevil například duchovní, o jehož klášter se zajímají ukrajinské bezpečnostní složky kvůli prokremelské propagandě. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka už v minulosti řekl, že se arcibiskup Michal a řada lidí kolem něj kloní k moskevskému patriarchátu. Mluvčí duchovního ale uvádí, že československá pravoslavná církev není pod žádným vedením té moskevské.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Ve vztazích Spojených států a Ruska je po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa pozitivní dynamika a obě země pracují na obnovování kontaktů, řekl po jednání ve Washingtonu zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Jednání zprostředkovaná Trumpem podle něj přinesla vyhlídku na mír v rusko-ukrajinské válce, Moskva ale považuje za důležité zohlednění svých bezpečnostních požadavků.

Vysoce postavený ruský vyjednavač a zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev se ve čtvrtek ve Washingtonu opět setká s vysokými americkými představiteli. Dmitrijev také uvedl, že dialog mezi Ruskem a Spojenými státy je zásadní pro celý svět. Putinův zmocněnec už ve středu jednal se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pak Američané stále vyjednávají dohodu o nerostných surovinách.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Ve středu se konala mimořádná schůze sněmovny svolaná opozičními stranami k tématu obrany. Zákonodárci ANO a SPD se nakonec velké části jednacího dne neúčastnili, protože nesouhlasili s tím, že bylo odhlasováno neveřejné jednání dolní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že do přípravy podkladů šlo hodně času i energie. Předseda sněmovního obranného výboru a předchůdce Černochové v čele resortu Lubomír Metnar (za ANO) ale považuje rozhodnutí ze schůze odejít za správné, vláda se podle něj snažila opozici umlčet.