Evropa musí pro Ukrajinu udělat víc, jinak se můžeme přiblížit třetí světové válce, prohlásil historik Timothy Garton Ash

Nahrávám video

Evropa musí pomáhat Ukrajině ke skutečnému vítězství, jinak může být čínský prezident Si Ťin-pching povzbuzen k útoku na Tchaj-wan. To může vést ke třetí světové válce. Evropa nesmí v ničem Číně ustupovat, řekl v pořadu Události, komentáře britský historik, politolog a spisovatel Timothy Garton Ash.

Na jedné straně to, co se stalo na Ukrajině, spojilo Evropu a Spojené státy americké, na druhou stranu nám to ukazuje, že zbytek světa není na naší straně, řekl Ash. Země jako Čína, Indie, Brazílie, Turecko či Jihoafrická republika se podle něj v otázce konfliktu na Ukrajině na stranu Západu nepřidaly. „Přitom Vladimir Putin vede tuto brutální válku, je to rekolonizace Ukrajiny,“ pronesl.

Putinovy „postimperiální tužby“ byly zjevné už v roce 1994, zmínil Ash. „Vladimir Putin byl tehdy úplně neznámý, byl starosta Petrohradu, a najednou řekl: ‚Naše historická území musí být ruská‘,“ podotkl Ash. V roce 2014, kdy zahájil okupaci ukrajinského Krymu, si svět neuvědomil, k čemu dochází, už tehdy se měla snížit závislost na Rusku.

Čína možná uvažuje o Tchaj-wanu stejně jako Rusko o Ukrajině, varoval. „Pokud my v Evropě neuděláme víc, abychom pomohli Ukrajině skutečně vyhrát, pak si myslím, že prezident Si bude povzbuzen a zaútočí na Tchaj-wan. To nás přiblíží ke třetí světové válce,“ prohlásil. Evropa nesmí Číně ustupovat a věřím, že to ani neudělá, řekl Ash. 

Vyzdvihl roli a sílu Evropské unie. „Myslím, že Evropská unie reagovala na Ukrajinu velmi důrazně. Kdyby někdo před únorem 2022, před začátkem války, někdo řekl, že budeme kupovat zbraně a munici pro Ukrajinu, tak by tomu nikdo nevěřil,“ prohlásil. 

„Ve střední Evropě ale máme konkrétní problém a to je Viktor Orbán,“ dodal Ash. Maďarsko pod premiérem Orbánem prý již není demokracie, přesto setrvává v Evropské unii. 

Problémem je nyní to, že je vše kvůli globálnímu napětí ohrožené, řekl. „Evropa, kterou máme dnes, je nejlepší, jakou jsme kdy měli,“ prohlásil ale na závěr. Podle něj Unie stojí na počátku nového období a její obyvatelé musí být tvůrčí tak, aby vytvořili ono období takové, jaké bylo za Václava Havla po 17. listopadu 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 2 mminutami

Farage rezignuje na post poslance a bude usilovat o znovuzvolení

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
15:45Aktualizovánopřed 3 mminutami

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 8 mminutami

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 18 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 19 mminutami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 34 mminutami

Pavel se zúčastní večeře lídrů na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 41 mminutami

Evropský pohled