Kremelská propaganda přesvědčila většinu Rusů, že jsou napadeni Severoatlantickou aliancí a válka proti Ukrajině je pro jejich obranu nutná, řekla v Interview ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková, která situaci na východě dlouhodobě sleduje. Hovořila také o tom, co je na informování o současné válce nejsložitější, nebo proč má Rusko tolik schopných hackerů.
Propaganda Rusy přesvědčila, že jsou napadení a musí se bránit, vysvětluje Procházková
Interview ČT24: Petra Procházková o mediálním pokrývání rusko-ukrajinské války (zdroj: ČT24)
„Můžeme docela svobodně pracovat na ukrajinské straně zákopů, (…) ale nemáme vůbec žádný přístup na druhou stranu,“ popisuje Procházková jeden z hlavních problémů informování o válce.
Rusko totiž změnilo přístup. Dřív stačil dopis šéfredaktora a novinář do Ruskem kontrolovaných oblastí mohl. Nyní je však nutné, aby někdo konkrétního novináře sám aktivně pozval. „A ukažte mi někoho v Rusku, kdo mě pozve, abych tam jela psát reportáže, za které on po mém návratu do Česka bude postižen,“ vysvětluje.
Dodává, že v Rusku je řada novinářů akreditovaných třeba už delší dobu, ale na okupovaná ukrajinská území nesmí. Tam jezdí jen organizované zájezdy, kterých se často účastní například Číňané. Výstupy jsou podle Procházkové k nerozeznání od toho, co říká Kreml.
Na okupovaný Donbas jezdila před únorem 2022. A vždy byla i s kolegy šokována, jak velmi jiná tam panovala atmosféra, jak velmi sovětská byla. Jedním z důvodů je, že řada „proukrajinsky“ smýšlejících lidí odjela buď na neokupovaná území nebo i do zahraničí. Zůstali jen ti, kterým je všechno jedno, a dost je i těch, kteří upřímně vítají příchod „ruského světa“, líčí novinářka.
Nálada v Rusku
Těžce získává i informace o společenské situaci v Rusku, které se jí v dostatečné míře nedaří dostat ani od známých v zemi. Musí se tak spoléhat na sociální sítě a občasné kvalitní zdroje.
Jedním z nich je socioložka Jelena Koněvová, která provádí už rok sociologické výzkumy o vztahu Rusů k válce. Zatím uspořádala čtyři vlny. S překvapením zjistila, že podpora války se za poslední rok nezměnila, nehledě na vysoké ruské ztráty, téměř vůbec a drží se na zhruba sedmdesáti procentech. Změnil se jen důvod, nyní dominuje pocit nutnosti bránit se a přesvědčení, že Rusko je napadeno. „Nejdůležitější je, že nechtějí prohrát,“ vypíchla Procházková.
Tomu, že se Rusko v současné válce brání, že NATO proti němu vede válku a Ukrajinci jsou jen jejím nástrojem, věří v důsledku propagandy mnozí Rusové. Tento pocit zesílil poté, co se boje odehrály i v ruské Bělgorodské oblasti. A pocit ohrožení je i důvodem, proč jdou někteří Rusové bojovat. Velkou motivací ruských vojáků jsou však i peníze, protože platy v armádě jsou násobně vyšší než to, co je možné vydělat na venkově, připomíná Procházková.
Tvůrci propagandy
Lživý příběh o agresivním Západu, který zneužívá Ukrajinu k boji proti Rusku s cílem ho zničit a ovládnout jeho nerostné bohatství šíří v Rusku štědře financovaná a početná skupina mediálních pracovníků. Nejzapojenější jsou ti ze státních televizí. Jejich motivací je kromě peněz také to, že už se namočili a nesou velkou zodpovědnost za některé zločiny na Ukrajině, myslí si Procházková.
Týká se to celé rusko-ukrajinské války, nejen její nejintenzivnější části od února 2022. „Vzpomínám si, jak ruské televize v roce 2014 vysílaly reportáž o tom, že bude na Ukrajině zakázaná ruština a že za její užívání bude hrozit vězení. Druhý den byli lidé s vidlemi na Donbase před administrativními budovami a třetí den tam byli lidé se samopaly,“ popisuje, jak lži ruských médií přispěly k začátku války už roku 2014, kdy Rusko nejprve vojensky obsadilo Krym a poté rozpoutalo boje na Donbase.
Hackeři
Připomněla, že peníze na propagandu jsou v Rusku obrovské. Týká se to i státní podpory hackerů pracujících ve službách režimu proti uživatelům na Ukrajině a na Západě. Ti jsou velmi schopní, což platí i pro ukrajinské hackery.
Důvody jsou historické: v 90. letech se v Rusku ocitli na okraji společnosti technicky vzdělaní lidé, jichž bylo vzhledem k sovětským prioritám ve vzdělání poměrně hodně. Stát od nich najednou dal ruce pryč.
„Aby se tyto armády vědců uživily, dostaly se do služeb podsvětí a oligarchů, staly se nástrojem kriminálního světa, a to trvá bohužel až do dnešních dnů,“ přibližuje Procházková, která v 90. letech v Rusku žila.