Estonsko jako první postsovětská země uzákonilo manželství stejnopohlavních párů

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

„Estonsko uzákonilo rovnost manželství. (…) Jsem na svou zemi pyšná. Budujeme společnost, kde jsou respektována práva všech a kde lidé mohou svobodně milovat,“ napsala Kallasová na Twitteru. Estonsko se podle ní zařadilo po bok „ostatních severských států“.

Návrh zákona získal ve 101členném parlamentu 55 hlasů z koalice liberálních a sociálnědemokratických stran, kterou Kallasová sestavila po svém vítězství ve volbách v roce 2023, napsala agentura Reuters.

„Pro vládu to byla dobrá příležitost, protože veřejné mínění o stejnopohlavním manželství se přeměnilo na souhlasné a po letošních volbách má kabinet dostatek mandátů, aby překonal konzervativní opozici,“ řekl Tomas Jermalavičius z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS). 

Stejnopohlavní svazky v Estonsku podporuje 53 procent obyvatel, tedy téměř o dvacet procent víc než před deseti lety, ukázal letošní průzkum tamního Centra pro lidská práva. Na 38 procent Estonců nicméně stále považuje homosexualitu za nepřijatelnou a proti je z velké části etnicky ruská menšina, která tvoří čtvrtinu obyvatel pobaltské země.

První na světě bylo Nizozemsko

Estonsko se stalo první zemí umožňující manželství stejnopohlavních párů v Pobaltí i mezi postsovětskými státy. Jako první země na světě schválilo homosexuální sňatky v roce 2000 Nizozemsko. Manželský svazek lidí stejného pohlaví v Evropě umožňují severské i západní státy, mezi postkomunistickými zeměmi je první uzákonilo Slovinsko. 

Řada zemí střední a východní Evropy včetně Slovenska, Maďarska, ale i Litvy a Lotyšska naopak přijala ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Lotyšsko je však zároveň prvním evropským státem, kde prezidentský úřad vykonává člověk otevřeně se hlásící k homosexualitě. Edgars Rinkévičs to oznámil v roce 2014, kdy vykonával funkci šéfa diplomacie. 

V Česku mohou stejnopohlavní páry uzavírat registrované partnerství. Novelu, která by manželství lidem stejného pohlaví umožnila, začal český parlament projednávat v listopadu 2018, k hlasování se nicméně v předcházejícím ani současném volebním období nedostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 35 mminutami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 1 hhodinou

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 7 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 10 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 12 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 13 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 13 hhodinami
Načítání...