Estonsko jako první postsovětská země uzákonilo manželství stejnopohlavních párů

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

„Estonsko uzákonilo rovnost manželství. (…) Jsem na svou zemi pyšná. Budujeme společnost, kde jsou respektována práva všech a kde lidé mohou svobodně milovat,“ napsala Kallasová na Twitteru. Estonsko se podle ní zařadilo po bok „ostatních severských států“.

Návrh zákona získal ve 101členném parlamentu 55 hlasů z koalice liberálních a sociálnědemokratických stran, kterou Kallasová sestavila po svém vítězství ve volbách v roce 2023, napsala agentura Reuters.

„Pro vládu to byla dobrá příležitost, protože veřejné mínění o stejnopohlavním manželství se přeměnilo na souhlasné a po letošních volbách má kabinet dostatek mandátů, aby překonal konzervativní opozici,“ řekl Tomas Jermalavičius z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS). 

Stejnopohlavní svazky v Estonsku podporuje 53 procent obyvatel, tedy téměř o dvacet procent víc než před deseti lety, ukázal letošní průzkum tamního Centra pro lidská práva. Na 38 procent Estonců nicméně stále považuje homosexualitu za nepřijatelnou a proti je z velké části etnicky ruská menšina, která tvoří čtvrtinu obyvatel pobaltské země.

První na světě bylo Nizozemsko

Estonsko se stalo první zemí umožňující manželství stejnopohlavních párů v Pobaltí i mezi postsovětskými státy. Jako první země na světě schválilo homosexuální sňatky v roce 2000 Nizozemsko. Manželský svazek lidí stejného pohlaví v Evropě umožňují severské i západní státy, mezi postkomunistickými zeměmi je první uzákonilo Slovinsko. 

Řada zemí střední a východní Evropy včetně Slovenska, Maďarska, ale i Litvy a Lotyšska naopak přijala ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Lotyšsko je však zároveň prvním evropským státem, kde prezidentský úřad vykonává člověk otevřeně se hlásící k homosexualitě. Edgars Rinkévičs to oznámil v roce 2014, kdy vykonával funkci šéfa diplomacie. 

V Česku mohou stejnopohlavní páry uzavírat registrované partnerství. Novelu, která by manželství lidem stejného pohlaví umožnila, začal český parlament projednávat v listopadu 2018, k hlasování se nicméně v předcházejícím ani současném volebním období nedostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 11 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 50 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...