Británie posílá Ukrajině „neporažené tanky“ a další zbraně. Kyjev i Moskva se snaží o překvapivý úder

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.

Masivní ostřelování mířilo o víkendu na jih a jihovýchod Ukrajiny. Evakuace obyvatel dál pokračuje v okolí Soledaru, kde se nadále vedou tvrdé boje. Ukrajinská agentura Ukrinform navíc teď tvrdí, že ruský vůdce Vladimir Putin nařídil náčelníkovi generálního štábu, aby do března dobyl Donbas, přičemž podobný rozkaz vydal i loni. Situace na bojišti tak nyní stvrzuje nutnost další podpory ukrajinských obránců.

Britský ministr obrany Ben Wallace v pondělí v parlamentu oznámil detaily již avizované vojenské pomoci, která je podle něj dosud nejvýznamnější. Podotkl, že rozhodnutí poslat Ukrajině moderní tanky je právě „patřičnou reakcí na rostoucí ruskou agresi a nevybíravé ostřelování,“ píše list The Guardian. Přislíbená zásilka vojenského materiálu „výrazně zvýší schopnost Ukrajiny“ bránit se ruské invazi, uvedl Wallace. „Mohou tak nejen přežívat, ale vyhánět ruské síly z ukrajinského území,“ cituje ministra The Guardian.

Vedle v sobotu potvrzené dodávky čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude nynější balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony, osm samohybných houfnic AS90, prostředky pro překonávání minových polí, na sto tisíc dělostřeleckých nábojů, stovky raket nebo náhradní díly na obnovu až stovky ukrajinských tanků a bojových vozidel pěchoty, píše Reuters.

Neporažené stroje

Nejvíce se mluví právě o tancích Challenger 2, které jsou podle britských médií strojem, který nikdy nebyl poražen ani nepadl do rukou nepřítele. Tanky vybavené kanónem a dvěma kulomety by mohly v dostatečném počtu změnit podobu konfliktu, třeba i díky přesnosti svého systému v dosahu dvou kilometrů. Stroje mají podle listu The Telegraph navíc brnění, které může odolat přímému zásahu ruského tanku T-72. Poskytují tak mnohem výraznější ochranu posádce.

Podle některých názorů je ale zásilka jen symbolická, protože strojů musí být více, aby měly skutečný význam. Otázkou je také výcvik ukrajinských vojáků k jejich použití, ačkoliv kancelář britského premiéra také prohlásila, že právě v souvislosti s dodávkami nového bojového arzenálu začne s výcvikem ukrajinských vojáků přímo v Británii.

„Tanky jsou stále nejúčinnějším prostředkem pro takzvané ofenzivní válčení. Britské tanky Challenger 2 byly navrženy výhradně k poražení ruských tanků v otevřeném boji. Jsou pokročilejší, méně zranitelné vůči přímé palbě a dronům a mnohem lépe ovladatelné. V momentu překvapení mohly tyto tanky snadno dislokovat a porazit nepřítele. Vím to, protože jsem to viděl,“ popsal pro web The Telegraph bývalý důstojník britské armády Hamish de Bretton-Gordon.

Wallace apeluje na Berlín

Taková dodávka by ještě před pár měsíci nebyla samozřejmostí. Rusko na Ukrajinu zaútočilo téměř před jedenácti měsíci a západní země od té doby Kyjevu poskytují humanitární, finanční i vojenskou pomoc.

Až dosud však Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. Nedávno však Francie, Německo a Spojené státy oznámily, že dodají Kyjevu svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla.

Británie tak bude s Challengery 2 mezi prvními zeměmi, které Ukrajině poskytnou na Západě vyrobené tanky. Polsko minulý týden oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Podobný záměr má podle Wallace i Finsko. Předání v Německu vyrobených strojů však podléhá souhlasu Berlína.

Wallace vyzval Německo, aby dodávky tanků povolilo. „Polsko má zjevně velký zájem darovat několik Leopardů (Ukrajině), stejně jako Finsko,“ uvedl Wallace. „Závisí to na rozhodnutí německé vlády; nejen jestli Němci dodají své vlastí tanky Leopard, ale i na tom, zda dají povolení ostatním,“ dodal britský ministr obrany. O rozsahu další pomoci Ukrajině bude podle Wallace jasněji po páteční koordinační schůzce v německém Ramsteinu. Situaci by mohlo zkomplikovat odstoupení německé ministryně obrany Christine Lambrechtové.

Britové na ruské „černé listině“

Britské vládě už za nejnovější pomoc na Twitteru poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tanky, obrněná vozidla a těžká technika jsou přesně to, co Ukrajina potřebuje k obnovení své územní integrity. Děkuji Rishimu Sunakovi, děkuji Benu Wallaceovi, děkuji britskému lidu za tento mocný příspěvek k našemu společnému vítězství nad tyranií,“ napsal Zelenskyj.

Reagovala také Moskva. Ruské ministerstvo zahraničí ohlásilo, že na „černou listinu“ zařadilo britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse, jakož i další britské představitele a důstojníky.

Úplný seznam Rusko odmítlo zveřejnit, uvedl na svém webu list Kommersant. Úřady v Londýně podle Moskvy i tak pochopí, o kom je řeč. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová stanici BBC řekla, že dodávky zbraní jsou legitimním cílem ruských útoků.

Co se bude dít na bojišti?

O tom, že nové zbraně mohou být nyní důležité, mluví i analytik Tomáš Řepa. Obě strany se totiž podle něj aktuálně snaží o překvapivý úder či operaci – spíš má jít o průzkum bojem, což se týká Záporoží. „Zvláštní ticho panuje okolo Chersonu, tam probíhají jen dělostřelecké souboje,“ sdělil ČT24 Řepa s tím, že větší iniciativu si Ukrajinci zachovali na severu Luhanské oblasti, kde se blíží k pro ně důležité křižovatce, což je město Kreminna, jehož dobytí by překazilo logistiku ruské strany.

Ukrajině přitom v poslední době neslíbila pomoc jen Británie či zmíněné Německo nebo Polsko. Kanada chce od Spojených států pro Ukrajinu pořídit pokročilý americko-norský systém protivzdušné obrany NASAMS. První baterie NASAMS dostala Ukrajina od USA už loni na podzim. Američané také předají ukrajinské armádě pásová vozidla Bradley s výkonným kanónem, která jsou lehčí než tank. Francie zase poskytne lehká obrněná průzkumná vozidla AMX-10 RC. Další systémy zbraní už ze Západu do napadané země byly dodány.

7 minut
Tomáš Řepa k dění na ukrajinské frontě
Zdroj: ČT24

Jak ale připomíná Řepa, nově zbraně neřeší jen Ukrajinci, ale i Rusové, kteří podle něj navíc skrytě pokračují v mobilizaci. „Některé sankce se jim evidentně daří obcházet. Některé zbraně dostávají třeba z Íránu, možná i ze Severní Koreje. Uvidíme, co bude do budoucna dál nasazeno, jestli to budou obstarožní kusy ze skladů, které tam byly desítky let zakonzervované, tam je bojová hodnota diskutabilní,“ prohlásil Řepa.

„Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 1 hhodinou

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 20 hhodinami
Načítání...