Británie dodá Ukrajině tanky Challenger. Leopardy chce poslat pět zemí, tvrdí Kuleba

Britský premiér Rishi Sunak v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil záměr dodat Ukrajině moderní tanky Challenger 2. S odvoláním na mluvčího Sunaka to uvedla agentura Reuters. Chystá se i dodávka tanků Leopard. Kromě Polska a Finska, které už záměr ohlásily, to podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby plánují další tři nejmenované země.

„Shodli se na tom, že je potřeba využít tohoto okamžiku a urychlit globální vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině,“ sdělil Sunakův mluvčí. Londýn podle něho chce vedle tanků Kyjevu dodat i další dělostřelecké systémy.

Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. Minulý týden Francie, Německo a Spojené státy oznámily, že dodají Kyjevu svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla.

O tom, že se Británie rozhodla poslat Ukrajině tanky, které běžně využívá její armáda, informoval už v týdnu list Financial Times. Hovořilo se o tom, že by jich mohlo být kolem deseti.

„Poděkoval jsem za rozhodnutí, která nás nejen posílí na bitevním poli, ale také vyšlou správný signál dalším partnerům,“ napsal po sobotním rozhovoru na Twitteru Zelenskyj.

Británie tak zřejmě bude mezi prvními zeměmi, které Ukrajině poskytnou na Západě vyrobené tanky.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci ohlásilo nové sankce proti Británii a jejím představitelům. Na „černou listinu“ zařadilo britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse, jakož i další britské představitele a důstojníky. Úplný seznam Rusko odmítlo zveřejnit, uvedl na svém webu list Kommersant. Úřady v Londýně podle Moskvy i tak pochopí, o kom je řeč. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová stanici BBC řekla, že dodávky zbraní jsou legitimním cílem ruských útoků.

Dodávky neveřejně přislíbily i další země, řekl Kuleba

Polsko v tomto týdnu oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.

Kromě těchto států podle vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby neveřejně vyslovila záměr poskytnout Ukrajině tanky Leopard 2, pokud k tomu přivolí Německo, ještě trojice zemí. „Vím ještě o třech zemích, které jsou připraveny to udělat, ale ještě o tom nemluví, protože chtějí to nahlas prohlásit jedině až poté, co budou mít stoprocentní jistotu, že Němci řeknou, že jsou pro,“ řekl.

Dodal, že spolu s Poskem a Finskem jde již o pět zemí ochotných předat Ukrajině tanky, které ale čekají na rozhodnutí Německa.

Ukrajina se podle ministra nalézá „půl kroku“ od získání těchto moderních západních tanků, které potřebuje k odražení ruské agrese. Kuleba doufá, že Ukrajina od západních partnerů obdrží dost tanků, aby to stačilo na vytvoření tankové brigády. To by podle agentury Unian teoreticky vyžadovalo přinejmenším 93 tanků ve třech praporech po 31 kusech.

Otázka německého souhlasu

Polský prezident Andrzej Duda při středečním oznámení rozhodnutí o předání roty tanků Leopard 2 upozornil, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků – především souhlas Německa s reexportem.

List Ukrajinska pravda dodal, že německá vláda sice v pátek uvedla, že Berlín zatím neobdržel žádnou oficiální žádost o souhlas s předáním tanků Leopard Ukrajině, ale podle zdrojů agentury Bloomberg by rozhodnutí o dodávkách západních tanků Ukrajině spolková vláda mohla oznámit příští týden.

Spojené státy na 20. ledna svolaly na základnu v německém Ramsteinu další setkání představitelů zemí, které Ukrajině vojensky pomáhají. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí uvedl, že při jednání v Ramsteinu půjde o další dodávky zbraní na Ukrajinu.

Tanky Leopard 2 má ve výzbroji kromě německé, polské a finské armády také Dánsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Švédsko. Nizozemsko, které dříve provozovalo stovky tanků, si v současnosti tanky Leopard 2 pronajímá od Německa. Řecko a Turecko se podle komentátorů nejspíše svých leopardů nevzdají vzhledem k napětí ve vzájemných vztazích.

Tanky Leopard 2 má obdržet také Česko a Slovensko jako náhradu za stroje T-72 a další výzbroj poskytnutou Ukrajině; loni obě země dostaly po jednom darovaném kusu. Na 44 objednaných tanků Leopard 2 v nejnovější verzi čeká Maďarsko, které si pro výcvik zatím pronajalo 12 tanků starší verze. Budapešť je ale proti dodávkám zbraní Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 6 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 7 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 13 hhodinami
Načítání...