Británie dodá Ukrajině tanky Challenger. Leopardy chce poslat pět zemí, tvrdí Kuleba

Britský premiér Rishi Sunak v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil záměr dodat Ukrajině moderní tanky Challenger 2. S odvoláním na mluvčího Sunaka to uvedla agentura Reuters. Chystá se i dodávka tanků Leopard. Kromě Polska a Finska, které už záměr ohlásily, to podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby plánují další tři nejmenované země.

„Shodli se na tom, že je potřeba využít tohoto okamžiku a urychlit globální vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině,“ sdělil Sunakův mluvčí. Londýn podle něho chce vedle tanků Kyjevu dodat i další dělostřelecké systémy.

Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. Minulý týden Francie, Německo a Spojené státy oznámily, že dodají Kyjevu svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla.

O tom, že se Británie rozhodla poslat Ukrajině tanky, které běžně využívá její armáda, informoval už v týdnu list Financial Times. Hovořilo se o tom, že by jich mohlo být kolem deseti.

„Poděkoval jsem za rozhodnutí, která nás nejen posílí na bitevním poli, ale také vyšlou správný signál dalším partnerům,“ napsal po sobotním rozhovoru na Twitteru Zelenskyj.

Británie tak zřejmě bude mezi prvními zeměmi, které Ukrajině poskytnou na Západě vyrobené tanky.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci ohlásilo nové sankce proti Británii a jejím představitelům. Na „černou listinu“ zařadilo britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse, jakož i další britské představitele a důstojníky. Úplný seznam Rusko odmítlo zveřejnit, uvedl na svém webu list Kommersant. Úřady v Londýně podle Moskvy i tak pochopí, o kom je řeč. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová stanici BBC řekla, že dodávky zbraní jsou legitimním cílem ruských útoků.

Dodávky neveřejně přislíbily i další země, řekl Kuleba

Polsko v tomto týdnu oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.

Kromě těchto států podle vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby neveřejně vyslovila záměr poskytnout Ukrajině tanky Leopard 2, pokud k tomu přivolí Německo, ještě trojice zemí. „Vím ještě o třech zemích, které jsou připraveny to udělat, ale ještě o tom nemluví, protože chtějí to nahlas prohlásit jedině až poté, co budou mít stoprocentní jistotu, že Němci řeknou, že jsou pro,“ řekl.

Dodal, že spolu s Poskem a Finskem jde již o pět zemí ochotných předat Ukrajině tanky, které ale čekají na rozhodnutí Německa.

Ukrajina se podle ministra nalézá „půl kroku“ od získání těchto moderních západních tanků, které potřebuje k odražení ruské agrese. Kuleba doufá, že Ukrajina od západních partnerů obdrží dost tanků, aby to stačilo na vytvoření tankové brigády. To by podle agentury Unian teoreticky vyžadovalo přinejmenším 93 tanků ve třech praporech po 31 kusech.

Otázka německého souhlasu

Polský prezident Andrzej Duda při středečním oznámení rozhodnutí o předání roty tanků Leopard 2 upozornil, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků – především souhlas Německa s reexportem.

List Ukrajinska pravda dodal, že německá vláda sice v pátek uvedla, že Berlín zatím neobdržel žádnou oficiální žádost o souhlas s předáním tanků Leopard Ukrajině, ale podle zdrojů agentury Bloomberg by rozhodnutí o dodávkách západních tanků Ukrajině spolková vláda mohla oznámit příští týden.

Spojené státy na 20. ledna svolaly na základnu v německém Ramsteinu další setkání představitelů zemí, které Ukrajině vojensky pomáhají. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí uvedl, že při jednání v Ramsteinu půjde o další dodávky zbraní na Ukrajinu.

Tanky Leopard 2 má ve výzbroji kromě německé, polské a finské armády také Dánsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Švédsko. Nizozemsko, které dříve provozovalo stovky tanků, si v současnosti tanky Leopard 2 pronajímá od Německa. Řecko a Turecko se podle komentátorů nejspíše svých leopardů nevzdají vzhledem k napětí ve vzájemných vztazích.

Tanky Leopard 2 má obdržet také Česko a Slovensko jako náhradu za stroje T-72 a další výzbroj poskytnutou Ukrajině; loni obě země dostaly po jednom darovaném kusu. Na 44 objednaných tanků Leopard 2 v nejnovější verzi čeká Maďarsko, které si pro výcvik zatím pronajalo 12 tanků starší verze. Budapešť je ale proti dodávkám zbraní Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 9 mminutami

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 41 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 2 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...