Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová oznámila rezignaci

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová odstupuje. V pondělním prohlášení oznámila, že formálně požádala spolkového kancléře Olafa Scholze o uvolnění z funkce. Kancléř, jak novinářům sdělila vládní mluvčí Christiane Hoffmannová, její rozhodnutí přijal. V odpoledním prohlášení Scholz ujistil, že má o budoucnosti ministerstva obrany jasnou představu, v tuto chvíli ale nástupce Lambrechtové odmítl oznámit.

„Kancléř rozhodnutí ministryně obrany Christine Lambrechtové akceptoval a poděkoval jí za její práci,“ řekla Hoffmannová. Dodala, že nástupce Lambrechtové kancléř oznámí v brzké době. Podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung bude nový ministr znám v úterý. Hoffmannová termín neupřesnila, řekla ale, že v pondělí se oznámení nečeká.

„Ministryně Lambrechtová mě dnes (v pondělí) informovala, že již dále nechce pokračovat ve funkci,“ řekl Scholz novinářům při návštěvě zbrojního koncernu Hensoldt v Ulmu. „Její rozhodnutí respektuji a děkuji jí za práci, kterou odvedla v různých funkcích, nyní jako ministryně obrany,“ doplnil.

Fáma, která se potvrdila

Ministryně v poslední době čelila stále větší kritice. V pátek pak napsal německý deník Bild, že se chystá rezignovat. Ministerstvo obrany poté na otázku agentury Reuters uvedlo, že zpráva Bildu je „fámou“, kterou nebude komentovat. 

Lambrechtová v prohlášení poznamenala, že v posledních měsících čelila mimořádné mediální pozornosti, která je překážkou pro věcné zpravodajství a diskuzi o vojácích, armádě a bezpečnostně-politických rozhodnutích. „V popředí musí stát cenná práce vojáků a mnoha motivovaných lidí v tomto rezortu. Proto jsem se rozhodla dát svou funkci k dispozici,“ uvedla ministryně.

Poslední kapkou bylo video

Opozice opakovaně kritizovala podle ní velmi slabý výkon Lambrechtové ve funkci a po Novém roce ji opakovaně vyzývala k rezignaci. Poslední kapkou pro ni bylo novoroční video, na němž na pozadí oslav v Berlíně ministryně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala.

Politička v instagramovém videu v noci na Nový rok stojí na jedné z berlínských ulic, zatímco v pozadí hlasitě vybuchují dělbuchy a ohňostroje. „Uprostřed Evropy zuří válka,“ prohlásí Lambrechtová, zatímco se podle německých médií řada sledujících podivuje, jestli v tu chvíli sama není v Kyjevě. Politička oděná v modrém kabátu, které vítr neustále čechrá vlasy, pak na větu o konfliktu vyvolaném Ruskem naváže takto: „A pro mě s tím byla spojena řada mimořádných dojmů a mnoho, mnoho setkání se zajímavými a skvělými lidmi. Za to říkám srdečné díky.“

Podle kritiků, mezi nimiž byli i politici z vládního tábora, bylo video trapné, poškodilo Německo a jasně ukázalo, že Lambrechtová na svou funkci nestačí. Výkon Lambrechtové ve funkci dlouhodobě kritizovala konzervativní opoziční unie CDU/CSU.

Syn ve vojenské helikoptéře, nabídka přileb

Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák z mnoha chyb ministryně připomenul například to, že když se měla zúčastnit návštěvy německých vojáků, dala přednost zimní dovolené v Alpách. Na služební cesty s sebou pravidelně brala svého syna, a to i vojenskou helikoptérou, ten to pak kontroverzně zveřejňoval na sociálních sítích.

Když před začátkem války požádala Ukrajina o vojenský materiál a o pomoc se zbraněmi, nabídla pět tisíc vojenských přileb a označila to za „velmi silný signál“. V Německu to však bylo vnímáno jako špatný vtip. Neznala také základní výzbroj německé armády, neznala jmény ani členy svého nejbližšího grémia. Vytýkala se jí rovněž vleklá modernizace německé armády, uzavřel zpravodaj ČT. 

Kdo dál

Média již několik dní spekulují o tom, kdo by sociální demokratku Lambrechtovou v čele ministerstva obrany mohl nahradit. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o její stranické kolegyni Evě Höglové, která se problematice armády dlouhodobě věnuje. Často jsou ale také zmiňováni ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil nebo spolupředseda sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil.

Lambrechtová prozatím zůstává ministryní obrany. Ministryní podle mluvčího ministerstva Christiana Thielse zůstane, dokud jí spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier nepředá oficiální dokument o uvolnění z funkce. O jeho vydání musí Scholz prezidenta požádat.

Lambrechtová není prvním členem Scholzova kabinetu, který odchází. Scholzovu vládu, která je u moci od konce roku 2021, opustila loni v dubnu tehdejší ministryně pro rodinu Anne Spiegelová. Nahradila ji Lisa Pausová. Důvodem tehdy byla kritika, že po předloňských ničivých záplavách na západě Německa odjela na měsíční dovolenou do Francie. V té době byla ministryní životního prostředí ve spolkové zemi Porýní-Falc, kterou přívalové deště a mohutné záplavy obzvlášť zasáhly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 26 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 44 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...