Lídři EU a NATO podepsali vzájemnou deklaraci, reaguje i na ruskou hrozbu

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel podepsali jménem Aliance a Unie text, který navazuje na dosud poslední společné prohlášení z roku 2018 a uvádí spolupráci obou demokratických bloků do kontextu ruské invaze na Ukrajinu. V deklaraci potvrdili podporu Ukrajiny a vyzvali Rusko k ukončení války a stažení vojsk z napadené země. Konstatovali, že euroatlantická bezpečnost čelí největšímu ohrožení za několik desetiletí.

„Nikdy nezapomenu na 24. únor minulého roku, kdy jsme tu my tři stáli. Na den, v němž Rusko spustilo svou brutální invazi na Ukrajinu. Byl to velmi silný signál jednoty,“ řekla předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.

Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musejí ještě silněji podporovat Ukrajinu. Po podpisu společného prohlášení obou organizací to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU bude vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí tak dlouho, jak to bude nutné.

Nahrávám video
Tisková konference k vojenské spolupráci NATO a EU
Zdroj: ČT24/EBU

Podpis zdržely spory Turecka

Lídři obou bloků podepsali historicky třetí společnou deklaraci, v níž potvrdili podporu Ukrajiny a snahu přimět Rusko k ukončení války. Zároveň se přihlásili k posilování spolupráce Aliance a Unie.

„Jsme připraveni posunout spolupráci NATO a EU na další úroveň,“ prohlásil Stoltenberg po podpisu dokumentu, jehož přijetí se proti původnímu plánu zdrželo o několik měsíců.

Schválení předcházely spory o to, zda má Unie více sázet na kooperaci s Aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie.

Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací. Stoltenberg připomněl, že po přistoupení Švédska a Finska by NATO hájilo bezpečnost šestadevadesát procent obyvatel Evropské unie.

Diskuze o vlastní armádě EU nejspíš skončila

Podle Jense Stontelberga aktuálně přijaté prohlášení o spolupráci potvrzuje klíčovou úlohu NATO coby garanta společné bezpečnosti. Akceschopnost jednotlivých členů EU k ní ale podle něj výrazně přispívá. Princip, který v jediné větě shrnul také Charles Michel. „Silní spojenci tvoří silná spojenectví.“

Čtrnáctibodová deklarace navazuje na obdobné dokumenty ratifikované v letech 2016 a 2018. Ale pojmenovává nové výzvy a hrozby. „Jsme svědky i toho, jak se Čína pokouší ovlivňovat mezinárodní řád ke svému prospěchu. Takže musíme posilovat vlastní odolnost,“ upozornila předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.

V tomto kontextu se Unie a Aliance chtějí společně zaměřit na účinnější ochranu technologií, infrastruktury, kybernetickou bezpečnost a boj s dezinformacemi. Vojenská a zbrojní spolupráce ale dál zůstává základem.

„Neměli bychom podceňovat Rusko. Mobilizuje další vojáky, usilovně pracuje na získání dalšího vybavení i munice a projevuje ochotu skutečně trpět, a tak pokračovat ve válce. Nic nenasvědčuje tomu, že by prezident Putin změnil celkový cíl své brutální války proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Aliance.

Výbojná politika Kremlu bude podle všeho dál působit ve prospěch úzké spolupráce mezi EU a NATO. Evropské projekty se jí pak s největší pravděpodobností podřídí. Nová deklarace v podstatě uzavírá dlouhé debaty uvnitř Unie o tom, zda přeci jen neusilovat o větší samostatnost v obraně tak, jak to navrhovala zejména Paříž.

„Mám pocit, že deklarace do určité míry uhlazuje přetrvávající spory uvnitř Evropské unie. Francie a další země nadále hovoří o strategické autonomii, dokonce někdy i o strategické nezávislosti. Na druhou stranu je zcela zřejmé, že v tom současném ohrožení Evropy ze strany Ruska má atlantické spojenectví větší význam než kdy jindy,“ řekl v pořadu Horizont ČT 24 bývalý velvyslanec České republiky ve Velké Británii Michael Žantovský.

Podle něj se nikdy nenaplnila obava, že by se evropské státy staly „rukojmím“ amerického prezidenta. Žantovský zároveň doplnil, že do bezpečnostní struktury NATO je kromě USA a EU potřeba počítat i Velkou Británii, která je jednou ze dvou evropských jaderných mocností a největší námořní silou v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starostou Paříže bude socialista Grégoire, ukazují odhady

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.
20:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbán krátce před volbami mění taktiku, více vyjíždí mezi lidi

Maďarský premiér Viktor Orbán v závěru kampaně výrazně mění dosavadní taktiku. Vedle tradičních uzavřených akcí nově vyráží i na veřejné mítinky v několika městech, podle kritiků i médií kvůli silné opozici reprezentované stranou Pétera Magyara. Ta dle průzkumů vede.
před 1 hhodinou

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984. Lokální média označují výsledek za senzaci.
20:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

V nedělních slovinských parlamentních volbách vede večer opoziční uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 29,02 procenta hlasů, následovaná liberálním Hnutím svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba s 27,97 procenta hlasů. Vyplývá to z částečných výsledků, které zveřejnila volební komise po sečtení 60 procent hlasů. V přepočtu na mandáty jde o poměr 29 ku 28 poslancům. V zemi také v neděli začalo platit omezení při tankování na benzinkách.
08:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty. Náčelník generálního štábu izraelské armády později řekl, že Izrael zintenzivní cílené pozemní operace v Libanonu.
12:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
09:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...