Lídři EU a NATO podepsali vzájemnou deklaraci, reaguje i na ruskou hrozbu

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel podepsali jménem Aliance a Unie text, který navazuje na dosud poslední společné prohlášení z roku 2018 a uvádí spolupráci obou demokratických bloků do kontextu ruské invaze na Ukrajinu. V deklaraci potvrdili podporu Ukrajiny a vyzvali Rusko k ukončení války a stažení vojsk z napadené země. Konstatovali, že euroatlantická bezpečnost čelí největšímu ohrožení za několik desetiletí.

„Nikdy nezapomenu na 24. únor minulého roku, kdy jsme tu my tři stáli. Na den, v němž Rusko spustilo svou brutální invazi na Ukrajinu. Byl to velmi silný signál jednoty,“ řekla předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.

Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musejí ještě silněji podporovat Ukrajinu. Po podpisu společného prohlášení obou organizací to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU bude vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí tak dlouho, jak to bude nutné.

13 minut
Tisková konference k vojenské spolupráci NATO a EU
Zdroj: ČT24/EBU

Podpis zdržely spory Turecka

Lídři obou bloků podepsali historicky třetí společnou deklaraci, v níž potvrdili podporu Ukrajiny a snahu přimět Rusko k ukončení války. Zároveň se přihlásili k posilování spolupráce Aliance a Unie.

„Jsme připraveni posunout spolupráci NATO a EU na další úroveň,“ prohlásil Stoltenberg po podpisu dokumentu, jehož přijetí se proti původnímu plánu zdrželo o několik měsíců.

Schválení předcházely spory o to, zda má Unie více sázet na kooperaci s Aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie.

Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací. Stoltenberg připomněl, že po přistoupení Švédska a Finska by NATO hájilo bezpečnost šestadevadesát procent obyvatel Evropské unie.

Diskuze o vlastní armádě EU nejspíš skončila

Podle Jense Stontelberga aktuálně přijaté prohlášení o spolupráci potvrzuje klíčovou úlohu NATO coby garanta společné bezpečnosti. Akceschopnost jednotlivých členů EU k ní ale podle něj výrazně přispívá. Princip, který v jediné větě shrnul také Charles Michel. „Silní spojenci tvoří silná spojenectví.“

Čtrnáctibodová deklarace navazuje na obdobné dokumenty ratifikované v letech 2016 a 2018. Ale pojmenovává nové výzvy a hrozby. „Jsme svědky i toho, jak se Čína pokouší ovlivňovat mezinárodní řád ke svému prospěchu. Takže musíme posilovat vlastní odolnost,“ upozornila předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.

V tomto kontextu se Unie a Aliance chtějí společně zaměřit na účinnější ochranu technologií, infrastruktury, kybernetickou bezpečnost a boj s dezinformacemi. Vojenská a zbrojní spolupráce ale dál zůstává základem.

„Neměli bychom podceňovat Rusko. Mobilizuje další vojáky, usilovně pracuje na získání dalšího vybavení i munice a projevuje ochotu skutečně trpět, a tak pokračovat ve válce. Nic nenasvědčuje tomu, že by prezident Putin změnil celkový cíl své brutální války proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Aliance.

Výbojná politika Kremlu bude podle všeho dál působit ve prospěch úzké spolupráce mezi EU a NATO. Evropské projekty se jí pak s největší pravděpodobností podřídí. Nová deklarace v podstatě uzavírá dlouhé debaty uvnitř Unie o tom, zda přeci jen neusilovat o větší samostatnost v obraně tak, jak to navrhovala zejména Paříž.

„Mám pocit, že deklarace do určité míry uhlazuje přetrvávající spory uvnitř Evropské unie. Francie a další země nadále hovoří o strategické autonomii, dokonce někdy i o strategické nezávislosti. Na druhou stranu je zcela zřejmé, že v tom současném ohrožení Evropy ze strany Ruska má atlantické spojenectví větší význam než kdy jindy,“ řekl v pořadu Horizont ČT 24 bývalý velvyslanec České republiky ve Velké Británii Michael Žantovský.

Podle něj se nikdy nenaplnila obava, že by se evropské státy staly „rukojmím“ amerického prezidenta. Žantovský zároveň doplnil, že do bezpečnostní struktury NATO je kromě USA a EU potřeba počítat i Velkou Británii, která je jednou ze dvou evropských jaderných mocností a největší námořní silou v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...