Bulharsko a Rumunsko patří do Schengenu, argumentům proti nerozumím, řekla ČT24 eurokomisařka

Evropská komisařka Ylva Johanssonová o řešení nelegální migrace do EU (zdroj: ČT24)

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová nechápe argumenty Rakouska a Nizozemska, kterým se nelíbí, že by Bulharsko a Rumunsko měly být součástí schengenského prostoru. Řekla to v rozhovoru pro ČT24. Zároveň dodala, že věří, že by se situace mohla změnit příští rok.

Od ledna vstoupí do schengenského prostoru Chorvatsko, které má dlouhé jadranské pobřeží. Johanssonová se neobává, že by na něm docházelo k narušování vnějších hranic. Schengen se naopak nerozšíří o Bulharsko a Rumunsko. Obě země podle Komise splňují potřebné podmínky už více než deset let. Proti jejich vstupu se postavily Rakousko a Nizozemsko.

Johanssonová argumentům těchto zemí nerozumí, protože prý Bulharsko a Rumunsko podpořilo české předsednictví, téměř všechny země EU a rovněž Evropská komise. „Musím říct, že jsem byla zklamaná, že se to nepodařilo, protože opravdu čekají dlouho. Oba státy si zaslouží být součástí Schengenu a jsem přesvědčená, že to rozhodnutí příští rok padne,“ prohlásila.

Končící české předsednictví Radě Evropské unie řešilo právě i problémy s nelegální migrací. Za prvních deset měsíců letošního roku přišlo do Evropské unie nelegální cestou 275 tisíc lidí. „Mnohé na vnější hranici zadržíme, dokonce většinu z nich, ale musíme toho společně dělat více,“ dodala Johanssonová.

Obavy i pochvala

Podle Johanssonové je třeba mít pro zvládání migrace správnou legislativu a spolupracovat se třetími zeměmi. „Nyní sledujeme stále více migrantů, kteří nejsou uprchlíky, a tedy by neměli neregulérně vstoupit do Evropské unie,“ poukazuje. Česko a další země zavedly v důsledku migrace kontroly na hranicích. Podle Johanssonové se nyní pohyb na takzvané balkánské trase zmírnil.

„Musím říct, že české předsednictví v tom ukázalo dobré vedení a rozhodně i další předsednictví v tom budou pokračovat, abychom zajistili, že migrační systém v Evropské unii skutečně funguje,“ doplnila eurokomisařka.

Zároveň však zdůraznila, že nestačí pouze posilovat vnější hranice, je třeba pracovat přímo na zmíněných trasách. Na té balkánské jde zejména o Syřany. Komisařka přiznává, že dohoda s Tureckem o zadržování a vracení uprchlíků nefunguje bez problémů, což ji prý „znepokojuje nejvíce“.

Komisařka také v rozhovoru ocenila solidaritu s ukrajinskými uprchlíky. „Musím říci, že pokud by se mě někdo zeptal před rokem, jestli Evropa zvládne čtyři miliony nových uprchlíků, tak bych o tom pochybovala, ale to, co jsme pozorovali ze strany občanů, dobrovolníků, vlád a nevládních organizací, to je skutečně bezprecedentní,“ sdělila.