Evropská komise (EK) podle uniklého dokumentu ustupuje od návrhu zastropovat ceny plynu, hodlá ale prosazovat mimořádné zdanění neočekávaných zisků energetických firem. Napsal to britský list The Guardian. Návrh podle něj nezahrnuje zavedení stropu na cenu ruského ani jiného dováženého plynu. Hospodářské noviny uvedly, že Komise se chystá zastropovat cenu elektřiny na 130 eurech za megawatthodinu a zdanit neočekávané zisky energetických firem nejméně 33 procenty.
EU ceny plynu zřejmě nezastropuje, mimořádně ale zdaní energetické firmy, píše The Guardian
Členské státy EU se minulý týden na zastropování cen neshodly. Unie podle listu The Guardian pravděpodobně zavede zvláštní daň z neočekávaných zisků producentů fosilních paliv a stanoví samostatný strop pro zisky nízkouhlíkových producentů elektřiny.
Očekává se, že definitivní návrh, jak se vypořádat s rostoucími cenami elektřiny, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová představí ve středu, kdy v Evropském parlamentu přednese každoroční poselství o stavu EU.
Konečný text se ještě může změnit, návrh ale odkrývá pochybnosti Komise o tom, zda získá dostatečnou podporu členských států pro preferovanou variantu zastropování.
Některé země zastropování cen ruského plynu odmítají
Ty členské státy EU, které dovážejí velké množství plynu z Ruska, včetně Maďarska, Slovenska a Rakouska, se vyslovily proti zastropování cen ruského plynu. Obávají se, že Kreml by pak zastavil veškeré dodávky plynu, což by jejich země uvrhlo do recese.
Šéf Kremlu Vladimir Putin už pohrozil, že v případě schválení takového plánu vývoz plynu do Evropy zastaví. Od konce srpna do Německa neproudí plyn potrubím Nord Stream 1, což je hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU.
Přibližně deset zemí, včetně Francie a Polska, by rádo zavedlo cenový strop na veškerý dovážený plyn, což považují za lepší způsob, jak omezit prudký růst cen. K této myšlence se ale EK staví odmítavě, protože se obává, že by EU na vysoce konkurenčním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) nemohla konkurovat zemím, které jsou ochotny za tuto surovinu zaplatit víc.
Například Nizozemsko a Dánsko se obávají jakéhokoliv zastropování, zatímco Německo se obává, že cenový strop na ruský plyn by byl rozdělující, píše The Guardian.
Členské státy podporují cenový strop pro elektřinu
Evropská komise chce zavést opatření, na kterých se shodne všech 27 členských zemí EU. Vlády jednotlivých států do značné míry podporují stanovení stropu pro cenu elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů, jako jsou obnovitelné zdroje nebo jaderná energie, a recyklaci těchto prostředků k pomoci domácnostem a podnikům ve finanční nouzi.
Ropné a plynárenské společnosti budou podle návrhu čelit samostatné dani, označované jako „solidární příspěvek“. V uniklém dokumentu Komise odhaduje, že v letošním roce se pětinásobně zvýší zisky ropných, plynárenských a uhelných společností. Ty nejsou výsledkem žádných ekonomických nebo investičních rozhodnutí, uvádí Komise, ale „nepředvídatelného vývoje na energetických trzích v důsledku trvající nezákonné války na Ukrajině“.
Žádná konkrétní sazba daně z neočekávaných zisků v uniklém textu zmíněna není. Hospodářské noviny ale uvedly s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje z Komise, že daň z nadměrných zisků pro rafinerie, uhelné společnosti a další fosilní hráče má být nejméně 33 procent napříč EU a že členské země se chystají zastavit cenu elektřiny na 180 eurech (tedy zhruba na 4400 korunách) za jednu megawatthodinu pro výrobce energie z jádra, uhlí a obnovitelných zdrojů. Stejnou informaci později přinesla i agentura Reuters.
Bloomberg: Komise navrhne omezení spotřeby elektřiny
Očekávaná sada krizových opatření na snížení výdajů za elektřinu v Evropské unii by mohla zahrnovat i dva cíle týkající se úspor. Evropská komise se chystá navrhnout jednak snížení celkové spotřeby elektřiny, jednak povinné omezení ve vybraných částech dne, kdy bývá nejvyšší poptávka. Napsala to v úterý agentura Bloomberg, která se dostala k pracovní verzi chystaného návrhu.
Návrhy Komise na řešení vysokých cen energií projedná mimořádné jednání ministrů pro energetiku 30. září. O svolání schůzky na Twitteru informoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Unijní ministři odpovědní za energetiku se naposledy mimořádně sešli v pátek 9. září.