Biden oznámil dlouho očekávaný plán odpuštění studentských půjček

Americký prezident Joe Biden oznámil dlouho očekávaný plán odpustit lidem dluhy ze studentských půjček. Na základě slibu z předvolební kampaně má být odpuštěno 10 tisíc dolarů (více než 247 tisíc korun) miliónům Američanů a až o 10 tisíc dolarů více těm, kdo to nejvíce potřebují.

Odpuštění dluhů „je pro rodiny, které to nejvíce potřebují – lidi z pracující a střední třídy, které obzvlášť tvrdě zasáhla pandemie,“ uvedl Biden a zavázal se, že z návrhu nebudou těžit domácnosti s vysokými příjmy.

Na odpuštění 10 tisíc dolarů budou mít nárok dlužníci, kteří vydělávají méně než 125 tisíc dolarů ročně, nebo rodiny s ročními příjmy nižšími než 250 tisíc dolarů, oznámil Biden. Příjemcům Pellova grantu, který je určený pro studenty ve finanční nouzi, by vláda odpustila dalších až 10 tisíc dolarů dluhu z federálních půjček.

Pokud Bidenův plán přežije právní námitky, které téměř jistě přijdou, mohl by nabídnout nečekanou pomoc části národa v období před podzimními volbami.

Podle údajů americké vlády má více než 43 milionů lidí federální studentský dluh, jehož průměrná výše činí 37 667 dolarů. Téměř třetina dlužníků dluží méně než 10 tisíc dolarů a přibližně polovina méně než 20 tisíc dolarů. Bílý dům odhaduje, že Bidenovo oznámení vymaže federální studentské dluhy asi 20 milionům lidí.

Republikáni zpochybňují legálnost kroku

Krok by podle agentury Reuters mohl zvýšit podporu pro Demokratickou stranu v listopadových volbách do Kongresu. Někteří republikáni ale zpochybnili, jestli má demokratický prezident z pohledu práva vůbec pravomoc dluhy odpustit, a plán kritizovali i kvůli těm, kteří dluh už splatili.

Lídr republikánů v Senátu Mitch McConnell uvedl, že Bidenův plán je „políčkem pro každou rodinu, která přinesla oběti, aby našetřila na vysokou školu, pro každého absolventa, který dluh splatil a pro každého Američana, který si zvolil určitou kariéru nebo se dobrovolně přihlásil k ozbrojeným silám, aby se dluhu vyhnul“.

Podporovatelé Bidenova plánu mimo jiné argumentují tím, že odpuštění dluhu zmenší ekonomickou nerovnost mezi některými skupinami. Například černošští studenti si pořizují půjčky častěji a ve vyšších částkách než jejich bílí vrstevníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných jsou desítky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
11:02Aktualizovánopřed 58 mminutami

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 1 hhodinou

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 2 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 4 hhodinami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 7 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 10 hhodinami
Načítání...