Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové unijních států se před začátkem prvního dne summitu sešli s lídry šesti balkánských zemí rovněž usilujících o vstup do evropského bloku, kteří se však na rozdíl od Kyjeva zřejmě žádného zásadního posunu nedočkali. Na summit zamířil český premiér Petr Fiala (ODS), který se v Bruselu sešel i se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
Podle unijních činitelů nevyjádřil ke kandidatuře Ukrajiny a Moldavska do EU před summitem námitky žádný stát, a očekává se proto potřebný jednomyslný souhlas. Lídři mají podle navrhovaných závěrů jednání slíbit podobný krok i Gruzii, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.
Fiala před odletem na summit řekl, že šance na rychlou dohodu o udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku je vysoká. Krok by měl podle něj symbolický význam, ukazuje, že sdílíme s Kyjevem stejné hodnoty. „Je to velké znamení naděje pro Ukrajinu, která vede svůj statečný boj proti ruské agresi a ruské přesile,“ řekl Fiala.
Německý kancléř Olaf Scholz před zahájením jednání hovořil podobně. „Musíme pro Ukrajinu vytvořit nutné podmínky, aby mohla pokračovat ve své slibné cestě kupředu. Zároveň musíme pochopit, že je třeba se připravit na další rozšíření,“ sdělil Scholz novinářům při příchodu na summit.
Shodnout by se měli evropští lídři i na urychlené přípravě dalších dodávek zbraní Kyjevu a plánu investic EU do poválečné obnovy Ukrajiny. Zmíní též přípravu dalších sankcí proti Moskvě a snahu pomoci s vývozem obilovin z Ukrajiny znemožňeným ruskou blokádou přístavů.
Summit s Balkánem posun nepřinesl
Žádný zásadní posun zřejmě nepřinesl dopolední summit EU se zeměmi západního Balkánu. Podle některých médií lídři unijních institucí zrušili původně naplánovanou tiskovou konferenci. Žádné závěry z rokování, které trvalo přes tři hodiny, nejsou zatím k dispozici. Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko jsou dlouho oficiálními kandidáty pro vstup do evropského bloku, jednání však v tomto směru stagnují.
Například Severní Makedonie je oficiálním kandidátem členství v EU od roku 2005, její snahy ale narážejí na odpor Bulharska, které vzhledem k jednomyslnému rozhodování EU v zahraničněpolitických otázkách může věc blokovat.
Bulharský premiér Kiril Petkov, který se mezitím potýká s vnitropolitickou krizí, avizoval, že stažení veta ve čtvrtek nepřijde, do budoucna ale takový krok nevylučuje, přičemž mluvil také o takzvaném francouzském návrhu řešení sporu. V dokumentu zveřejněném bulharskými médii Paříž navrhuje, aby Skopje vtělila zmínku o Bulharech coby konstitutivním národu do své ústavy a zavázala se k „ochraně práv menšin“ v Severní Makedonii.
Sofia opakovaně uplatňovala veto kvůli sporům se Skopjí v otázkách jazyka a kultury, které podle Bulharů mají bulharské kořeny. Podle severomakedonských představitelů ovšem národní identita Makedonců nemůže být předmětem diskuse. Bulharsko také žádá silnější záruky práv pro svou menšinu žijící v Severní Makedonii.
Šance na stažení bulharského veta se tento týden zvýšily poté, co ve středu lídr opozice Bojko Borisov oznámil, že jeho strana GERB návrh v Národním shromáždění podpoří. Skopje ovšem k francouzskému návrhu přistupuje zdrženlivě. Prezident Stevo Pendarovski se připojil k volání opozice po tom, aby Severní Makedonie dostala od Bulharska jasné záruky, že půjde o poslední požadavek na její cestě do EU.
Podle Fialy je klíčem k posunu v integraci balkánských zemí právě odblokování napětí mezi Severní Makedonií a Bulharskem. „Je potřeba se posunout, aby ty země neměly pocit, že se jim něco slíbilo a pak se to ze strany Evropské unie nedodržuje,“ poznamenal český premiér.
