Evropská komise doporučí Ukrajinu ke kandidátskému statusu, píše Politico

8 minut
Horizont ČT24: Ukrajina na cestě do EU
Zdroj: ČT24

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Pro zapojení Ukrajiny do Evropské unie se už dříve vyjádřili i její čelní představitelé, například předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová. „Udělali jste velký kus práce v posilnění vlády práva. Pořád jsou ale potřeba reformy, například v boji s korupcí,“ vzkázala zemi, která od konce února čelí ruské agresi.

„Ukrajina je součástí evropské rodiny. Je ale na čase, aby dostala příležitost stát se součástí evropského projektu,“ uvedla zase předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Právě slova jako „rodina“ nebo „projekt“ v souvislosti s možným vstupem Ukrajiny do EU padají nejčastěji v reakci na to, že země o vstup do Unie požádala krátce po začátku ruské invaze.

„Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ myslí si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podrobný dotazník, který musí země usilující o připojení k Unii vyplnit, už Kyjev odevzdal.

Server Politico má informace o tom, že EK udělení statusu doporučí. „Komise nezapomene, že Ukrajina je jediným státem v Evropě, kde lidé umírali, kde byli lidé stříleni, a to proto, že na ulici drželi vlajku EU,“ cituje Politico nejmenovaného vysoce postaveného úředníka.

Lotyšsko je vstřícné, další země váhají

Podle lotyšského premiéra Krisjanise Karinse by byl vstřícný přístup vůči Ukrajině správnou cestou: „Říkám to už nějakou dobu: Evropa by měla otvírat svoje dveře.“

Vstup podpořil i slovenský premiér Eduard Heger, zdůraznil ale, že musí splnit všechny případné podmínky. „Je důležité zdůraznit, že ke členství nevedou žádné zkratky, podmínky je třeba splnit,“ uvedl v pondělí po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně. 

Například podle rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga se Ukrajina nutně nemusí stát plnohodnotným členem Unie. Myslet by se podle něj mělo i na další země, které o vstup usilují déle. 

S případným vstupem Ukrajiny do EU nesouhlasí ani Moldavsko. „Udělit v této historické chvíli status kandidátské země pouze Ukrajině by mělo za následek vytvoření šedé zóny v Moldavsku,“ uvedla dříve moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová. 

Kyjev měl ambice o připojení už v minulosti, což se nelíbilo Rusku. Tamní prezident Vladimir Putin v roce 2013 přesvědčil ukrajinského protějška Viktora Janukoviče, aby stáhl podpis pod dohodou mezi Kyjevem a Bruselem. To mělo za následek revoluci v zemi a konec Janukovičovy vlády.

Jeden z prvních kroků

Příprava na vstup do EU běžně trvá několik let. Kandidátská země musí nadřadit evropské právo své legislativě a dokázat, že splňuje požadavky například ohledně nezávislosti justice nebo systému veřejných zakázek.

Podle ekonoma a poradce Národní rady obnovy Ukrajiny Ivana Mikloše je kandidátský status velmi důležitým stupněm. „Věřím, že Evropská komise vydá kladné stanovisko a doporučí Evropské radě, aby rozhodla o udělení statusu nejenom Ukrajině, ale i Moldavsku a Gruzii. A věřím i v to, že Ukrajina od rady, přestože možná s nějakými připomínkami a podmínkami, ten kandidátský status dostane,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24. 

Mikloš zdůrazňuje, že jedním z předpokladů pro vstup do EU bude ukončení probíhající války. „Jedním z předpokladů členství bude i to, jakým způsobem se válka ukončí. Proto je důležité, aby netlačily západní státy, z nichž některé to nyní víceméně dělají, k dosažení špatného kompromisu. Že se například Ukrjaina vzdá části svého území, aby byl za každou cenu mír. Takový kompromis by jenom přinesl další nestabilitu a byl by nebezpečným precedentem pro další země,“ varuje.  

Ukrajinskou žádostí o udělení statusu kandidátské země se bude zabývat summit EU od 23. do 24. června. O tom, zda jej získá, musí členské státy rozhodnout jednomyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 42 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 46 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 3 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...