O dobrovolných relokacích ukrajinských uprchlíků z nejvíc zasažených zemí, jako jsou Polsko nebo Česko, jednali v Lucemburku unijní ministři vnitra. Pokud se zvedne nová uprchlická vlna, mohly by se podle Víta Rakušana (STAN) vytvořit autobusové koridory z Ukrajiny rovnou na západ. Klíčový je podle něj v desetibodovém programu pomoci Ukrajině jednotný evropský registrační systém, který umožní uprchlíky zaznamenat.
Přerozdělování migrantů by mělo být dobrovolné, zní od unijních ministrů vnitra
11 minut
Ministr vnitra Rakušan o jednání ministrů vnitra EU
Vedle Polska patří k zemím s největším počtem přijatých běženců právě Česko, kde se jich registrovalo téměř 370 tisíc. Podle Rakušana sice země příliv zvládá, není však vyloučeno, že by v budoucnu pomoc jiných států využila. „Kdyby ovšem faktor Putin zasáhl a měly se nastartovat nějaké další vlny, tak v té chvíli je potřeba se bavit například o usměrňování dopravních proudů z té ukrajinsko-polské hranice,“ prohlásil.
Podle ministra by například pomohlo zavedení dopravních linek vozících uprchlíky z hranic do zemí, které mají volné kapacity. „Že by tam (na Ukrajině, pozn. red.) přednostně byly nabízeny spoje do těch zemí, které tolik vytíženy nejsou a samozřejmě by tam v nějakých hubech byly poskytovány podrobnější informace o tom, které země už opravdu vytíženy jsou, případně jaké regiony jsou ještě volné,“ uvedl Rakušan po jednání.
Podle francouzského ministra Géralda Darmanina zástupci unijních vlád výrazně posunuli kupředu dlouhodobě zablokovanou debatu o migrační reformě, jejímž hlavním sporným bodem bylo právě přerozdělování migrantů. Uprchlíků za tři a půl měsíce od začátku ruské invaze přišlo do Unie na pět milionů.
Otázka migrantů z Afriky a Blízkého východu
Francouzský návrh chce řešit zejména situaci jihoevropských států, které se dlouhodobě potýkají s velkým počtem migrantů z Afriky či Blízkého východu. Pokud by se některá země nechtěla zapojit do přerozdělování žadatelů o azyl, mohla by podle Darmanina například přispět finanční pomocí.
Podle zdrojů agentury AFP by se prostřednictvím dobrovolných relokací mohlo přemístit okolo deseti tisíc migrantů za rok. Ministři posunuli dále také debatu o důkladnějších kontrolách migrantů na hranicích a shodli se na úpravě pravidel bezhraničního schengenského prostoru.
O významném pokroku mluvila po jednání také německá ministryně Nancy Faeserová, podle níž je připravena zapojit se do relokací více než desítka zemí. Přerozdělování dlouhodobě odmítají zejména státy východní a střední Evropy včetně Česka, které dávají přednost jiné pomoci přetíženým státům.
Detaily plánu chce končící francouzské předsednictví ve spolupráci s Evropskou komisí dopracovat do konce června. Další jednání pak budou na českém předsednictví ve druhé polovině roku. Podle Rakušana je sice situace dlouhodobě vytížených zemí jako Itálie či Řecko specifická, od začátku války na Ukrajině se však pohled na migraci zcela změnil.
„Celá migrační debata musí být obohacena o ukrajinský aspekt,“ prohlásil Rakušan, podle něhož se Česko pokusí v čele EU dále posunout jednání, která již v minulých letech vedlo v rámci svého půlročního předsednictví celkem patnáct států. Za hlavní předsednické priority svého ministerstva Rakušan označil další spolupráci při řešení dopadů války na Ukrajině, boj proti sexuálnímu zneužívání dětí a další posilování bezpečnosti vnějších hranic EU. Bude se tlačit na rozšíření schengenského prostoru o země jako třeba Rumunsko a Chorvatsko.
