USA pošlou vojáky do východní Evropy, uvažuje o tom i Británie. Maďarsko přítomnost amerických jednotek odmítá

3 minuty
Události: Zelenskyj uklidňuje Ukrajince
Zdroj: ČT24

Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc,“ prohlásil v pátek americký prezident Joe Biden. Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. Média nicméně v souvislosti s podobnými informacemi, které se objevily už v předchozích dnech, zmiňují především Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje i nasazení vojáků na Slovensku.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek sdělil, že se Spojené státy obrátily na Budapešť ohledně dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Podle maďarského ministra obrany Tibora Benköa však není v současné situaci účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO.

Benkö prohlásil, že situace kolem Ukrajiny nepředstavuje pro Maďarsko bezprostřední nebezpečí, proto země nepotřebuje další síly NATO. Dodal také, že podle maďarské armády přesun ruských jednotek podél hranice s Ukrajinou nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo na Ukrajinu zaútočit.

Pentagon uvedl do pohotovosti přibližně 8500 amerických vojáků, jsou připraveni pro případné nasazení v Evropě. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. Už dříve Spojené státy oznámily, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině.

Posílit své postavení v regionu chtějí i další země Severoatlantické aliance. Španělsko se bude více angažovat v Bulharsku, Francie zase v Rumunsku. Na nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla by se podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) měla podílet i Praha.

I Velká Británie uvažuje o tom, že kvůli napětí mezi Ukrajinou a Ruskem pošle do východní Evropy více vojáků, případně i více letadel a válečných lodí. Rozhodnout by o tom měl premiér Boris Johnson.

Ten také bude telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v příštích dnech plánuje východní Evropu osobně navštívit. Zároveň Londýn chystá zpřísnění protiruských sankcí. Nové má oznámit v pondělí.

Rusko odmítá, že by chystalo invazi, i podle Zelenského jsou obavy přehnané

Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému Biden ve čtvrtečním telefonátu sdělil, že Spojené státy a jejich spojenci jsou připraveni jednat rozhodně, kdyby Rusko Ukrajinu napadlo. 

Sám Zelenskyj však zároveň v pátek varoval před přehnanými obavami. „Jezdí tu snad tanky po ulicích? Ne. Ale z médií to tak vypadá. Pokud tu nejste, máte ten pocit,“ podotkl.

Vyslání vojáků na východ Evropy by bylo dalším prostředkem nátlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, který by podle Američanů mohl v únoru zaútočit na Ukrajinu. „Nejsme si jisti, že by prezident Putin učinil konečné rozhodnutí použít své síly proti Ukrajině, ale má schopnost obsadit města a významná území. Stejně tak může třeba uznat separatistická teritoria,“ míní ministr obrany Spojených států Lloyd Austin.

Rusko v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u ukrajinských hranic, nicméně popírá, že by měla následovat invaze. „Nebude válka, pokud to závisí na Ruské federaci. Nechceme válku, ale nedovolíme, aby naše zájmy byly hrubě pošlapávány a ignorovány,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...