Londýn hodlá vracet čluny připlouvající z Francie. Nebudeme akceptovat vydírání, reaguje Paříž

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Video Události
video

Spory Francie a Británie kvůli vracení migrantů

Dle britského ministerstva vnitra letos na malých plavidlech přeplulo kanál La Manche, jenž je jednou z tepen námořní dopravy, přes třináct tisíc lidí, přičemž za uplynulé dva dny to bylo přes tisíc. V pondělí Francouzi zamezili vyplutí dvou stovek migrantů.

Londýn přichystal novou taktiku, jak se s čluny ve vlnách kanálu vypořádat. Pohraniční úředníci jsou trénováni, aby připlouvajícím člunům zamezili v přistání na britských březích a donutili je opustit britské vody. Postup mají využít pouze v případě, že to bude bezpečné, zdůrazňují britské úřady.

BBC poznamenává, že zbývá doladit detaily plánu. Panují přitom otázky, zda by taktika neporušovala mezinárodní námořní právo. 

Mluvčí premiéra Johnsona řekl, že Londýn je přesvědčen o tom, že jakýkoli přístup vůči člunům s migranty, který Británie zaujme, bude v souladu se zákonem. Britská vláda bude podle mluvčího nadále posuzovat rozsah bezpečných a legálních možností, jak zamezit malým člunům, aby se vydávaly na plavbu přes Lamanšský průliv. „Jsme přesvědčeni, že jakýkoli přístup, který zvolíme, bude v souladu s požadavky práva,“ zdůraznil.

Spor s Francií

Ministryně vnitra Priti Patelová se ve středu sešla s francouzským protějškem Géraldem Darmaninem, na postupu se ale nedohodli. „Jasně jsem řekla, že dosažení výsledků a zastavení člunů jsou pro britské občany naprostými prioritami,“ podotkla po jednání Patelová. Darmanin Británii vzkázal: „Kooperace našich sil na pobřeží funguje dobře a je efektivní. Nevyžaduje nové postupy, jak navrhujete.“

Ve čtvrtek francouzský ministr zdůraznil, že Londýn musí dodržovat své závazky ohledně migrantů připlouvajících k britským břehům. „Francie nebude akceptovat jakoukoli praxi, která jde proti námořnímu právu, a nebude akceptovat jakékoli finanční vydírání,“ prohlásil. Ještě předtím varoval, že plánovaná britská praxe by měla negativní dopad na vzájemnou spolupráci obou zemí.

Ministryně Patelová už počátkem týdne podle britského tisku pohrozila tím, že neposkytne slíbených více než 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun), které měly pomoci financovat posílení přítomnosti francouzských pořádkových sil u pobřeží.

Pohraniční stráž má pochyby

V červenci se Francie s Británií dohodly na tom, že na strážení Lamanšského průlivu poskytnou více policistů a investovat hodlají do detenčního centra. Francouzští policisté zabavují čluny, tvrdí ale, že nedokáží nebezpečným cestám přes kanál zamezit zcela.

Charitativní organizace apelují na britské ministerstvo vnitra, aby přistoupilo k „humánnějším a odpovědnějším“ krokům vůči uprchlíkům. Britská pobočka Amnesty International zdůraznila, že běženci mají právo ucházet se v Británii o azyl a nebezpečné cesty přes La Manche za pomoci pašeráků podnikají pouze proto, že neexistují legální alternativy.

Spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka přisuzuje aktuální záměr britské vlády snaze Borise Johnsona ukázat, že si je vědom odpovědnosti. „Voliči dostali příslib, že Británie získá kontrolu nad vnějšími hranicemi,“ připomíná jedno z hlavních témat brexitu.

Kytka zároveň upozorňuje, že sami příslušníci pohraniční stráže vyjadřují o plánech vlády pochybnosti. „Stačí, aby žadatelé o azyl naskákali do vody a podle námořního práva je budou muset Britové zachránit a přivézt ke svému břehu,“ vysvětluje.