Turecko se obává nové vlny uprchlíků v důsledku situace v Afghánistánu. Úřady oficiálně zadržely na hranici stejné množství běženců jako loni a po pádu Kábulu do rukou Talibanu se jejich počet ještě snížil. Pro případ, že by se to změnilo, sází Ankara na zeď, jejíž vybudování nyní ještě uspíšila.
Turecko opevňuje hranici s Íránem, obává se afghánských uprchlíků
Události: Turecko opevňuje hranici s Íránem (zdroj: ČT24)
Strážní věže doplňující betonové bloky jsou vidět v horách východního Turecka zdaleka. Hlídky v obrněncích mají podle Ankary kontrolovat více než polovinu pětisetkilometrové hranice s Íránem. Bariéru začalo Turecko stavět už před čtyřmi lety, místní úřady ale po pádu Afghánistánu do rukou radikálních islamistů pouštějí do oblasti ve větší míře zahraniční média. Tvrdí, že chtějí celému světu ukázat, že turecká hranice je nepropustná.
Cesta tradičně využívaná běženci od Íránu po Bangladéš zatím neprůchodná není. Pašeráci podle migrantů jen požadují za přechod víc peněz než dřív. „Za cestu jsme utratili dva tisíce dolarů. Teď nemáme nic,“ líčí Rásul Husejní, který se s rodinou skrývá v obavě z deportace v domě u hranic. Afghánistán tento uprchlík opustil těsně předtím, než Kábul padl do rukou Talibanu.
Právník Mahmut Kacan se migrací zabývá dvě dekády. Podle jeho klientů Turecko nasazuje i metody, kterými se veřejně nechlubí. Mimo jiné Ankara nelegálně deportuje do Íránu Afghánce zadržené na hranicích, říká právník.
Vakuum
Místní úřady použití ilegálních metod popírají. Dodávají, že kvůli špatné bezpečnostní situaci navíc zastavily deportace do samotného Afghánistánu. „Nedeportujeme lidi do zemí, ve kterých by mohli čelit nelidskému zacházení,“ tvrdí ředitel imigračního úřadu v provincii Van Cuma Omurca.
Afghánci zadržení tureckou policií žijí ve vakuu. Na to, co s nimi bude dál, čekají v deportačním centru u města Van, na jehož stavbu přispěla v přepočtu více než třemi sty miliony korun také Evropská komise.
Turecko hostí více než čtyři miliony běženců a tvrdí, že si nemůže dovolit přijímat další. Hlavně do Evropy tím vzkazuje, že cena za případné rozšíření migrační dohody na Afghánce může být vysoká, konstatuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Poukazuje na to, že podle oficiálních údajů se v současnosti z Turecka do Řecka dostanou stovky běženců měsíčně.
Turecko podle korespondenta hraje v současnosti také o správu kábulského mezinárodního letiště a využívá úzkých vazeb na Pákistán a Katar. „Pro Turecko by to mohlo být plus nejenom, co se samotného Afghánistánu týče, ale také ve vztazích se Západem. Mohlo by říct, podívejte, jaká je výhoda mít převážně muslimskou zemi v NATO,“ uvažuje Černohorský. Dodává ale, že podle některých analytiků by byly případné užší vztahy s represivním islamistickým režimem pro Ankaru problematické.