Političtí reprezentanti zemí Evropské unie se sjeli na summit do portugalského Porta. Zabývali se tím, zda pomoci chudším zemím k vakcínám proti covidu dočasným zrušením patentové ochrany – na tom zatím není shoda. Hovořilo se také o mimořádném fondu obnovy. Na summitu je i český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem avizoval, že míní kolegy seznámit s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice.
„Musíme zajistit, aby sociální aspekty byly prioritou,“ prohlásila k fondu obnovy šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová při příchodu na jednání. Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle předsedkyně Evropské komise (EK) měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou.
Důležité podle von der Leyenové bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice. Andrej Babiš řekl, že by rekvalifikace měla být v rukou zaměstnavatelů, stát by jim na to měl poskytnout peníze.
Unijní špičky chtějí převést do praxe takzvaný evropský pilíř sociálních práv. Soubor 20 principů, na nichž se lídři EU shodli při předchozím sociálním summitu před čtyřmi lety ve Švédsku, je zatím pouze na papíře a řada zemí se jím neřídí.
„Nemyslím si, že jeden systém může sedět všem,“ prohlásil například při příchodu na jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Právě jeho země spolu s Polskem odmítla v chystaném společném prohlášení lídrů formulaci o „genderové rovnoprávnosti“ v sociálních otázkách, která má podporu zvláště států západní a severní Evropy.
Vakcínové patenty
Lídři jednali o možnostech podpořit rozjezd očkování v chudších zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, jimž se zatím nedostává vakcín. Na stole je návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva.
Země Evropské unie jsou ale v pohledu na možné uvolnění patentů rozdělené. Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně Spojených států.
„Španělská vláda včera předložila všem členským státům Evropské unie návrh nejen na uvolnění patentů, ale také na zrychlení sdílení technologií,“ řekl španělský premiér Pedro Sánchez. „Klíčem je rozdělování dávek. Druhým pilířem této solidarity pro distribuované vakcíny není blokování přísad a vakcín samotných,“ dodal k tomu francouzský prezident Emmanuel Macron.
Naopak třeba Německo se k problematice staví skepticky – stejně jako šéfka EK von der Leyenová. Podle ní prý uvolnění patentů není cestou, bohaté státy by spíš měly vyvážet svou produkci.
Kauza Vrbětice
Český premiér Andrej Babiš před odletem na summit uvedl, že hodlá informovat o vrbětické kauze. Písemné závěry k tématu ale zaujme až příští summit koncem května.
„Co se týče Ruska jako takového, téma bude speciálně na programu příští Evropské rady za tři týdny,“ uvedl Babiš. V projevu bude žádat o solidaritu, které se podle něj už Česku dostává od dalších zemí EU i spojenců mimo Unii.
Předseda Evropské rady Charles Michel podle Babiše slíbil téma zmínit i na tiskové konferenci.
„Spojenců se to nedotkne“
Neformální summit v Portu nebude mít písemné závěry, k Rusku by se však měl vyjádřit summit svolaný na 25. května. „Kauza se dostane do písemných závěrů na té normální Evropské radě,“ řekl.
Kolem případu podle Babiše není nic nového, spojenců se nijak nedotkne vnitropolitická debata v Česku. Podle serveru Seznam Zprávy chtěl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na své zrušené cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích mimo jiné za dodávky ruské vakcíny Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá a chce se bránit soudně.
Kabinet kvůli informacím orgánů činných v trestním řízení a tajných služeb o zapojení agentů GRU do explozí v polovině dubna oznámil, že Česko vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády v České republice. Rusko reagovalo vyhoštěním dvaceti zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
