Pandemie ve světě: Itálie a Francie zavádějí lockdown, USA uvolnily doporučení pro cestování

Itálie i Francie zavádějí plošné lockdowny kvůli rostoucím denním přírůstkům, respektive hrozbě přetížení jednotek intenzivní péče. Britské úřady evidují třicet případů krevních sraženin v době po očkování vakcínou AstraZeneca, kterou dostalo 18 milionů Britů. Spojené státy díky rychlé vakcinaci uvolňují doporučení pro cestování.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

Třídenní velikonoční karanténa začala v sobotu v celé Itálii. Lockdownem chce Řím předejít nárůstu počtu nových případů během svátků. Z celého Apeninského poloostrova se stala takzvaná červená zóna a platí tedy nejpřísnější opatření.

Italové mohou své domovy opustit jen v nezbytných případech, nicméně ve svém regionu se mohou setkat u velikonoční tabule s dvěma dalšími dospělými, ať už se jedná o rodinu, nebo přátele. Kostely zůstaly otevřené, ale věřící mají bohoslužby navštěvovat jen ve svém regionu.

Papež František už podruhé za sebou přednese tradiční poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ve svatopetrské bazilice bez účasti věřících na náměstí. Italská vláda na dodržování opatření po celé zemi vyčlenila posilu sedmdesát tisíc policistů.

Po Velikonocích zůstanou jednotlivé italské regiony do konce měsíce v červeném nebo mírnějším oranžovém režimu. Země se podobně jako zbytek Evropy potýká s třetí vlnou pandemie, denní přírůstky se pohybují kolem dvaceti tisíc případů.

V sobotu začíná třetí lockdown rovněž ve Francii, která v pátek zaznamenala téměř 47 tisíc případů, co je největší mezitýdenní nárůst od listopadu. Z obavy, že jednotky intenzivní péče se přetíží a nebudou zvládat další nápor, ohlásil celostátní uzávěru prezident Emmanuel Macron.

Nové restrikce, včetně přísného omezení pohybu všech obyvatel, uzavření škol a obchodů bez nezbytného zboží, potrvají měsíc. Francouzské nemocnice zároveň navýší počet lůžek na JIP z nynějších sedmi na deset tisíc.

Podle tamního ministerstva zdravotnictví vakcínu proti covidu-19 dostalo více než dvanáct milionů Francouzů, tedy přes osm procent populace. Tři miliony lidí mají za sebou obě dávky.

Epidemie sílí i v Rakousku. Nejvíce postižené jsou Dolní Rakousy, Vídeň a Burgenland. Do 11. dubna tam proto platí lockdown. Zavřené jsou obchody a služby, ve školách funguje distanční výuka. Jinak prožívají svátky na opačném konci Rakouska. Ve Vorarlbersku je možné zajít si s testem i do restaurace. Díky dobré situaci má tato spolková země sloužit jako model pro uvolňování.

Nejtěžší období za 50 let

Třetí vlna epidemie tvrdě udeřila v Maďarsku. Podle tamních lékařů je to nejtěžší období za půl století. V nemocnicích leží 12 tisíc covidových pacientů. Průběh epidemie se strmě zhoršil v březnu. „Prudký nárůst nových případů je dán rozšířením nových variant,“ podotkl maďarský lékař a specialista na intenzivní péči Péter Ádám. Počet obětí v zemi dosud dosáhl 21 tisíc. Už měsíc platí dosud nejtvrdší opatření. Vůbec poprvé uzavřela vláda obchody, poprvé od září základní školy.

Kritici tvrdí, že veřejnost nemá o vážnosti situace dost informací. Zdravotnický personál smí mluvit jen se státními médii, která zdůrazňují hlavně úspěchy v očkování. Ostatní žurnalisté musejí zůstat za zdmi nemocnic. Redakce vyzvaly vládu ke změně. „Ať se doktoři a sestry z první linie mohou vyjádřit veřejně pod svým jménem a naše reportáže se nemusejí odvolávat na anonymní zdroje,“ vyzývá 28 redakcí ve společném prohlášení.

Premiér Viktor Orbán chce přitom po Velikonocích začít rozvolňovat. „Jakmile počet naočkovaných dosáhne 2,5 milionu, v tu chvíli můžeme začít zmírňovat opatření,“ uvedl. Alespoň první dávku dostaly v Maďarsku víc než dva miliony lidí, přes 20 procent populace. To je nejvíc v Evropské unii. Země zatím jako jediná v Unii používá neregistrované látky z Ruska a Číny. Ke zrychlení očkovací kampaně přispěl především čínský Sinopharm.

3 minuty
Události: V Maďarsku udeřila třetí vlna, epidemie sílí i v Rakousku
Zdroj: ČT24

Nejpilněji v Evropě očkuje Británie, kde vakcínu obdrželo šestačtyřicet procent tamní populace. Celkově Spojené království vyočkovalo přes šestatřicet milionů dávek. Osmnáct milionů Britů bylo očkováno přípravkem AstraZeneca, potvrdil britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA).

S touto vakcínou jsou spojovány případy krevních sraženin vzniklých v době po očkování. Vyšetřování, zda látka velmi vzácné krevní sraženiny skutečně způsobuje, stále pokračuje. Evropská léková agentura oznámila, že příčinnou souvislost nelze prokázat, byť ji nelze zcela vyloučit. MHRA zdůraznil, že klady očkování převažují nad riziky.

Podle zprávy MHRA se v Británii v době po očkování s krevními sraženinami potýkalo třicet lidí. V dvaadvaceti případech šlo o trombózu mozkových žil a splavů, dalších osm případů tvoří jiné typy trombóz u lidí s nízkým počtem krevních destiček. Sedm lidí v důsledku sraženin zemřelo.

Turecko hlásí přírůstky přes 40 tisíc

Turecké ministerstvo zdravotnictví v sobotu znovu ohlásilo nejvyšší denní počet nákaz koronavirem od začátku pandemie. Po pátečních zhruba 42 tisících případech infekce přibylo za dalších 24 hodin 44 756 nových, informovala agentura Reuters.

V Turecku pokračuje nárůst denních přírůstků infekce, který začal po uvolnění protiepidemických opatření ze začátku března. Denní bilance nákaz nyní třikrát za sebou převýšila 40 tisíc, což se dosud stalo jen jednou. Podle Reuters je Turecko na pátém místě v pořadí zemí s nejvyššími denními počty infekcí. Prudce stoupají také počty úmrtí, kterých nyní země s více než 80 miliony obyvatel hlásí přes 32 tisíc. Nejnovější bilance za 24hodin činí 186 mrtvých, což je nejvíce od 8. ledna.

Prezident Recep Tayyip Erdogan za nepříznivého vývoje v pondělí ohlásil zpřísňování opatření včetně návratu víkendových „lockdownů“ s omezením volného pohybu obyvatel. Kromě toho má od 13. dubna platit zákaz provozu kaváren a restaurací.

Uvolňování za Atlantikem

Necelou třetinu populace alespoň jednou dávkou naočkovaly Spojené státy, které spotřebovaly 157 milionů dávek. Tamní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) aktualizovalo svá bezpečnostní doporučení a plně naočkovaní lidé už se před cestou do zahraničí ani po ní nemusí uchylovat do karantény.

Podle šéfky CDC Rochelle Wallenské je nyní plně naočkován každý pátý dospělý Američan. Poznamenala nicméně, že navzdory nižšímu riziku občanům nadále nedoporučuje příliš cestovat kvůli postupnému nárůstu denního počtu pozitivních testů.

Přesto je podle Reuters uvolnění doporučení CDC vzpruhou pro americký turistický sektor, který je nyní stále pouze na 43 procentech své úrovně proti období před pandemií. Změna postoje amerických úřadů je rovněž podle odborníků nevyřčeným potvrzením účinnosti vakcín a mohla by k naočkování přesvědčit i některé Američany, kteří dosud s injekcí váhali.

V platnosti však stále zůstává zákaz pro vstup do USA všem osobám, které v posledních 14 dnech pobývaly na území států schengenského prostoru včetně České republiky, a dále Británie, Irska, Brazílie, Číny a Jihoafrické republiky. Podle nejmenovaného vládního zdroje nyní v administrativě prezidenta Joea Bidena začínají rozhovory o tom, kdy tato mezinárodní omezení uvolnit, píše Reuters. V blízké době se ale zřejmě žádné změny stávajících opatření nechystají.

V platnosti rovněž zůstává omezení cest přes pozemní hranici s Mexikem a Kanadou. Nemění se ani pravidla ohledně nošení roušek v prostředích hromadné dopravy, která zavedl Biden hned po lednovém nástupu do úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...