Pandemie ve světě: Itálie a Francie zavádějí lockdown, USA uvolnily doporučení pro cestování

Itálie i Francie zavádějí plošné lockdowny kvůli rostoucím denním přírůstkům, respektive hrozbě přetížení jednotek intenzivní péče. Britské úřady evidují třicet případů krevních sraženin v době po očkování vakcínou AstraZeneca, kterou dostalo 18 milionů Britů. Spojené státy díky rychlé vakcinaci uvolňují doporučení pro cestování.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

Třídenní velikonoční karanténa začala v sobotu v celé Itálii. Lockdownem chce Řím předejít nárůstu počtu nových případů během svátků. Z celého Apeninského poloostrova se stala takzvaná červená zóna a platí tedy nejpřísnější opatření.

Italové mohou své domovy opustit jen v nezbytných případech, nicméně ve svém regionu se mohou setkat u velikonoční tabule s dvěma dalšími dospělými, ať už se jedná o rodinu, nebo přátele. Kostely zůstaly otevřené, ale věřící mají bohoslužby navštěvovat jen ve svém regionu.

Papež František už podruhé za sebou přednese tradiční poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ve svatopetrské bazilice bez účasti věřících na náměstí. Italská vláda na dodržování opatření po celé zemi vyčlenila posilu sedmdesát tisíc policistů.

Po Velikonocích zůstanou jednotlivé italské regiony do konce měsíce v červeném nebo mírnějším oranžovém režimu. Země se podobně jako zbytek Evropy potýká s třetí vlnou pandemie, denní přírůstky se pohybují kolem dvaceti tisíc případů.

V sobotu začíná třetí lockdown rovněž ve Francii, která v pátek zaznamenala téměř 47 tisíc případů, co je největší mezitýdenní nárůst od listopadu. Z obavy, že jednotky intenzivní péče se přetíží a nebudou zvládat další nápor, ohlásil celostátní uzávěru prezident Emmanuel Macron.

Nové restrikce, včetně přísného omezení pohybu všech obyvatel, uzavření škol a obchodů bez nezbytného zboží, potrvají měsíc. Francouzské nemocnice zároveň navýší počet lůžek na JIP z nynějších sedmi na deset tisíc.

Podle tamního ministerstva zdravotnictví vakcínu proti covidu-19 dostalo více než dvanáct milionů Francouzů, tedy přes osm procent populace. Tři miliony lidí mají za sebou obě dávky.

Epidemie sílí i v Rakousku. Nejvíce postižené jsou Dolní Rakousy, Vídeň a Burgenland. Do 11. dubna tam proto platí lockdown. Zavřené jsou obchody a služby, ve školách funguje distanční výuka. Jinak prožívají svátky na opačném konci Rakouska. Ve Vorarlbersku je možné zajít si s testem i do restaurace. Díky dobré situaci má tato spolková země sloužit jako model pro uvolňování.

Nejtěžší období za 50 let

Třetí vlna epidemie tvrdě udeřila v Maďarsku. Podle tamních lékařů je to nejtěžší období za půl století. V nemocnicích leží 12 tisíc covidových pacientů. Průběh epidemie se strmě zhoršil v březnu. „Prudký nárůst nových případů je dán rozšířením nových variant,“ podotkl maďarský lékař a specialista na intenzivní péči Péter Ádám. Počet obětí v zemi dosud dosáhl 21 tisíc. Už měsíc platí dosud nejtvrdší opatření. Vůbec poprvé uzavřela vláda obchody, poprvé od září základní školy.

Kritici tvrdí, že veřejnost nemá o vážnosti situace dost informací. Zdravotnický personál smí mluvit jen se státními médii, která zdůrazňují hlavně úspěchy v očkování. Ostatní žurnalisté musejí zůstat za zdmi nemocnic. Redakce vyzvaly vládu ke změně. „Ať se doktoři a sestry z první linie mohou vyjádřit veřejně pod svým jménem a naše reportáže se nemusejí odvolávat na anonymní zdroje,“ vyzývá 28 redakcí ve společném prohlášení.

Premiér Viktor Orbán chce přitom po Velikonocích začít rozvolňovat. „Jakmile počet naočkovaných dosáhne 2,5 milionu, v tu chvíli můžeme začít zmírňovat opatření,“ uvedl. Alespoň první dávku dostaly v Maďarsku víc než dva miliony lidí, přes 20 procent populace. To je nejvíc v Evropské unii. Země zatím jako jediná v Unii používá neregistrované látky z Ruska a Číny. Ke zrychlení očkovací kampaně přispěl především čínský Sinopharm.

Nahrávám video

Nejpilněji v Evropě očkuje Británie, kde vakcínu obdrželo šestačtyřicet procent tamní populace. Celkově Spojené království vyočkovalo přes šestatřicet milionů dávek. Osmnáct milionů Britů bylo očkováno přípravkem AstraZeneca, potvrdil britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA).

S touto vakcínou jsou spojovány případy krevních sraženin vzniklých v době po očkování. Vyšetřování, zda látka velmi vzácné krevní sraženiny skutečně způsobuje, stále pokračuje. Evropská léková agentura oznámila, že příčinnou souvislost nelze prokázat, byť ji nelze zcela vyloučit. MHRA zdůraznil, že klady očkování převažují nad riziky.

Podle zprávy MHRA se v Británii v době po očkování s krevními sraženinami potýkalo třicet lidí. V dvaadvaceti případech šlo o trombózu mozkových žil a splavů, dalších osm případů tvoří jiné typy trombóz u lidí s nízkým počtem krevních destiček. Sedm lidí v důsledku sraženin zemřelo.

Turecko hlásí přírůstky přes 40 tisíc

Turecké ministerstvo zdravotnictví v sobotu znovu ohlásilo nejvyšší denní počet nákaz koronavirem od začátku pandemie. Po pátečních zhruba 42 tisících případech infekce přibylo za dalších 24 hodin 44 756 nových, informovala agentura Reuters.

V Turecku pokračuje nárůst denních přírůstků infekce, který začal po uvolnění protiepidemických opatření ze začátku března. Denní bilance nákaz nyní třikrát za sebou převýšila 40 tisíc, což se dosud stalo jen jednou. Podle Reuters je Turecko na pátém místě v pořadí zemí s nejvyššími denními počty infekcí. Prudce stoupají také počty úmrtí, kterých nyní země s více než 80 miliony obyvatel hlásí přes 32 tisíc. Nejnovější bilance za 24hodin činí 186 mrtvých, což je nejvíce od 8. ledna.

Prezident Recep Tayyip Erdogan za nepříznivého vývoje v pondělí ohlásil zpřísňování opatření včetně návratu víkendových „lockdownů“ s omezením volného pohybu obyvatel. Kromě toho má od 13. dubna platit zákaz provozu kaváren a restaurací.

Uvolňování za Atlantikem

Necelou třetinu populace alespoň jednou dávkou naočkovaly Spojené státy, které spotřebovaly 157 milionů dávek. Tamní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) aktualizovalo svá bezpečnostní doporučení a plně naočkovaní lidé už se před cestou do zahraničí ani po ní nemusí uchylovat do karantény.

Podle šéfky CDC Rochelle Wallenské je nyní plně naočkován každý pátý dospělý Američan. Poznamenala nicméně, že navzdory nižšímu riziku občanům nadále nedoporučuje příliš cestovat kvůli postupnému nárůstu denního počtu pozitivních testů.

Přesto je podle Reuters uvolnění doporučení CDC vzpruhou pro americký turistický sektor, který je nyní stále pouze na 43 procentech své úrovně proti období před pandemií. Změna postoje amerických úřadů je rovněž podle odborníků nevyřčeným potvrzením účinnosti vakcín a mohla by k naočkování přesvědčit i některé Američany, kteří dosud s injekcí váhali.

V platnosti však stále zůstává zákaz pro vstup do USA všem osobám, které v posledních 14 dnech pobývaly na území států schengenského prostoru včetně České republiky, a dále Británie, Irska, Brazílie, Číny a Jihoafrické republiky. Podle nejmenovaného vládního zdroje nyní v administrativě prezidenta Joea Bidena začínají rozhovory o tom, kdy tato mezinárodní omezení uvolnit, píše Reuters. V blízké době se ale zřejmě žádné změny stávajících opatření nechystají.

V platnosti rovněž zůstává omezení cest přes pozemní hranici s Mexikem a Kanadou. Nemění se ani pravidla ohledně nošení roušek v prostředích hromadné dopravy, která zavedl Biden hned po lednovém nástupu do úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně čtyři lidi a 13 dalších zranil, uvádí úřady

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně čtyři osoby a dalších třináct zranil, oznámily podle agentury AFP ukrajinské úřady. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot.
před 1 hhodinou

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianni Infantino v noci na sobotu uvedl, že světová fotbalová federace upustila od plánů na prodej podílu na mistrovství světa soukromým investorům poté, co se setkala s rozsáhlou vlnou kritiky. Informovala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 2 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo večer španělské ministerstvo vnitra. Informoval o tom deník El País s tím, že je potvrzeno, že k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.