Putin prodloužil embargo na potraviny ze zemí podporujících sankce

Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil do konce příštího roku embargo na dovoz potravin ze zemí, které zavedly či podpořily protiruské sankce kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014. Uvedla to agentura Interfax. Rusko také ve sporu o smrt Sergeje Magnitského zavedlo sankce proti 25 Britům, píše Reuters.

Embargo Putin prodloužil výnosem s názvem „O prodloužení účinnosti některých speciálních ekonomických opatření s cílem zajistit bezpečnost Ruské federace“, který byl zveřejněn na oficiálním vládním webu. Zákaz dovozu měl původně platit rok, ale byl několikrát prodloužen. Embargo se vztahuje například na masné a mléčné výrobky, ryby, ovoce a zeleninu.

Ruská akademie národního hospodářství a státní služby a Centrum ekonomických a finančních výzkumů loni zveřejnily zprávu, podle níž potravinové embargo přišlo ruské obyvatele každoročně na 445 miliard rublů podle cen z roku 2013. Upozornil na to opoziční server Meduza. Každý Rus tak ročně zaplatil o tři tisíce rublů více za potraviny, což představuje zvýšení výdajů za jídlo o 4,8 procenta pro ty, kdo žijí na hranici chudoby.

Zákaz dovozu do Ruska se od srpna 2014 vztahoval na výrobky ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Norska a Kanady. Rusko tehdy reagovalo na západní sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy. Od roku 2015 se seznam rozšířil o Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Od následujícího roku také o Ukrajinu.

Zboží dovážené navzdory sankcím musí být zničeno

V roce 2015 navíc Putin nařídil také ničení zemědělských produktů, potravin a surovin dovezených do Ruska v rozporu s vyhlášeným embargem. Kontrola ruského embarga totiž byla obtížná a mnozí evropští vývozci si podle ruských médií poměrně snadno našli cestu, jak své výrobky do Ruska dostat a sankce Kremlu obejít.

Často využívaný byl údajně tranzit přes Bělorusko či Kazachstán, které s Ruskem spojuje celní unie. Evropské potraviny, zejména ovoce, mléčné výrobky nebo ryby, se tak například do ruských obchodů dostávaly jako produkce běloruská.

Tamní úřady už tehdy hlásily zničení stovek tun západních potravin, což budilo mezi Rusy značný odpor. Pod petici proti ničení jídla se tehdy podepsalo více než 315 tisíc lidí.

Rusko zavedlo sankce proti 25 Britům

V sobotu ruské ministerstvo zahraničí oznámilo i další odvetné opatření. Vstup na své území zakázalo 25 Britům. Konkrétní jména lidí, na něž se opatření vztahuje, ale ministerstvo neuvedlo. Jde o reakci na sankce, které v červenci zavedla Británie proti 25 Rusům, z nichž většina má podle Londýna spojitost se smrtí ruského právníka Sergeje Magnitského. Uvedla to agentura Reuters. 

Právník investičního fondu Hermitage Capital Sergej Magnitskij zemřel v listopadu 2009 v moskevské vazební věznici. Na černou listinu se dostali lidé, kteří se podle Londýna podíleli na jeho mučení a smrti, včetně šéfa ruských vyšetřovatelů Alexandra Bastrykina, náměstka generálního prokurátora Viktora Griňa či bývalého náměstka ministra vnitra Alexeje Aničina.

V rámci pobrexitových kroků britského ministra zahraničí Dominika Raaba Británie společně s tím zavedla sankce proti 20 občanům Saúdské Arábie s vysvětlením, že chce zastavit praní „krvavých peněz“. Jde o lidí podezřelé z předloňské vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.

Ruské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že červencové sankce, které zavedla Británie, měly vykonstruované a absurdní záminky. „Ke všem tématům spojeným se smrtí S. Magnitského jsme opakovaně dali komentáře a poskytli úplné vysvětlení, které však Londýn očividně ignoruje,“ uvedla nyní v prohlášení mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.

Dodala, že krok Británie působí jako snaha o vměšování do vnitřních záležitostí jiného státu a pokus vyvíjet tlak na ruský justiční systém.